Tužebník jilmový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tužebník jilmový

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: tužebník (Filipendula)
Binomické jméno
Filipendula ulmaria
(L.) Maxim.
Synonyma
  • Spiraea ulmaria
  • Ulmaria obtusiloba
  • Ulmaria palustris [1]

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, jeden z přibližně 12 druhů rodu tužebník.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v různé intenzitě téměř po celé Evropě (vyjma nejjižnějších částí), na západní Sibiři, v Malé Asii, v oblastí Kavkazu, Altaje i v Mongolsku, zavlečen byl i do Severní Ameriky. Vyrůstá v mokřadech, na vlhkých březích vodních toků a jezer, na vlhkých loukách, prameništích, v řídkých křovinách a na nezastíněných místech lužních lesů. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně ulehlé půdy bohaté humusem. Ke správnému vývoji žádá plné slunce.[1][2]

Podle "Florabase.cz" se tužebník jilmový v ČR vyskytuje: [1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina, hemikryptofyt, s přímou 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel, druh vrcholičnatého květenství které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé. Rostlina vytváří bohatě větvené trsy.

Na lodyze střídavě vyrůstající 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy které mají u báze řapíků polosrdčité, pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy, dvou až pětijařmé, jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Mimo lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká, odlišují se tvarem listů nebo oděním.

Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých, nehetnatých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po svou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobánkovitého tvaru 2 mm dlouhé, které se šroubovitě zkrucují a ve zralosti opadávají aniž by pukaly.

opylení dochází jednak cizím pylem který do květů přináší opylující hmyz a dále u spodních květu i samoopylením vlastním pylem rostliny, zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky; případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.[1][2][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice.[2][3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V České republice rostou dva poddruhy tužebníku jilmového:

nominální poddruh, vyrůstá v celém areálu výskytu.
vzácnější poddruh, vyrůstá řídce a jen na území jižní Moravy, od nominálního poddruhu zde popisovaného se odlišuje staženým květenstvím a podlouhle vejčitými až kosníkovitými listy.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Filipendula ulmaria ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Tužebník jilmový [online]. BOTANY.cz, rev. 12.08.2007, [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Tužebník jilmový pravý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 11.08.2008, [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Atlas rostlin: Tužebník jilmový [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6, [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Tužebník jilmový [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-10-22]. S. 526. Dostupné online. (česky) 
  5. Flora of China: Filipendula ulmaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. (anglicky)