Trčkové z Lípy

Trčkové z Lípy
Země	České království
Tituly	Říšská hrabata
Zakladatel	Mikuláš Trčka z Lípy
Rok založení	Před 1453
Vymření po meči	1634 (Cheb)
Poslední vládce	Adam Erdman Trčka z Lípy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Výrazně se zasloužili o rozvoj a zkrášlení tohoto dnes turisticky oblíbeného regionu - například nechali vystavět slavnou Valdickou bránu v Jičíně. Potkal je podobný osud, jako mnohé jiné bohaté české rody, například jejich konkurenty Smiřické ze Smiřic. Trčkové přišli o veškerý svůj majetek a roku 1634 rod vymřel po meči.

Dějiny rodu

Přídomek odvozovali podle vsi Lípa u Hradce Králové, odkud pocházely příbuzenské rody Lipských z Lípy a Salavů z Lípy. První zprávy o rodě pocházejí z 15. století, zbohatli v éře husitství. Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) koupil hrad Homoli u Náchoda. Půjčoval peníze králi Zikmundovi. Následně získal vesnice u Dolních Kralovic, Světlou nad Sázavou, Lipnici, Vožici a vlašimské panství. Byl přítomen při volbě krále Jiřího z Poděbrad.

Jeho syn, Burian Trčka z Lípy († 1468), působil jako nejvyšší písař, podporoval krále Jiřího z Poděbrad, hlásil se k předním utrakvistickým vůdcům. Roku 1426 se účastnil bitvy u Ústí nad Labem. Rod získal další rozsáhlá území díky Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy, který zemřel roku 1519. Od roku 1498 vlastnil rod např. panství Smiřice, kde prováděli od r. 1626 násilnou rekatolizaci ^[1]. Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství Opočno, které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk. Na začátku 16. století se rozdělili na dvě větve, vlašimská linie vymřela koncem 16. století.

Mikuláš mladší Trčka z Lípy pocházel ze starší linie rodu, působil jako královský hejtman, koupil vesnice na Čáslavsku a Chrudimsku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Svoji manželku Kateřinu ze Šelmberka, která mu byla nevěrná, nechal zazdít. Vilém Trčka z Lípy vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce 1562 povýšil do panského stavu. Burian Trčka z Lípy držel až do roku 1587 Rychnov nad Kněžnou. Na Moravě držel Zábřeh a Klášterec. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v Uhrách proti Turkům či zastávali významné zemské úřady. V roce 1593 byl celý rod přijat do panského stavu.

Jan Rudolf Trčka z Lípy podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera Ladislava Popela z Lobkovic, Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke katolictví, Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení protestantkou.

Adam Erdman (1599–1634) se přiklonil ke svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům,^[zdroj?] a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o astrologii – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku 1634 byl v Chebu spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, Vilémem Kinským. Z celého rodu přežil pouze jeho otec Jan Rudolf Trčka z Lípy ,a příbuzní v emigraci, který se dočkal konfiskace všech svých statků a zemřel téhož roku v Německém Brodě, pohřben je ve Světlé nad Sázavou. Rod jeho smrtí vymřel po meči. Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody, např. Opočno Colloredové, Smiřice Gallasové.

Erb

Jejich dvakrát dělený znak měl nahoře černý, uprostřed stříbrný a dole červený pruh. V klenotu červený a stříbrný roh s praporečky v opačných barvách.