Přenesený význam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Trop)
Skočit na: Navigace, Hledání

Přenesený význam slova, slovního spojení, slovní vazby, morfému nebo jiného prvku jazyka může být projevem spontánního vývoje jazyka, ale i projevem abstraktního myšlení, tvořivého používání, v krajním případě je uměleckým výrazovým prostředkem, zejména jako básnická figura.

Jako trop, tropus (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného (denotátu) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku. Trop je tedy přímým přivoláním konotace, tedy asociativní významové složky. Výraz trop pochází z latinského tropus a řeckého tropos ze slovesa trepo = obracím, měním. Termín tropy je dnes na ústupu, používá se označení básnické obrazy, figurativní výrazy nebo metafory (v širším smyslu).[1]

K podobným procesům však dochází, často neúmyslně či v rámci celkových společenských posunů myšlení a kultury, v rámci vývoje každého jazyka, při vzniku nových jazyků i při přejímání slova z jednoho jazyka do jiného. Přenášení významu může probíhat jako

  • posun významu nebo některé jeho denotační nebo konotační složky (například slovo host se může z nepřítele změnit na vítanou návštěvu, němec se může změnit z obecného označení osoby, které nerozumím, na označení příslušníka konkrétního národa)
  • rozšíření významu obohacením o nové denotační nebo konotační složky, například vznikem nebo výskytem nových jevů, které do původního významu nějakým způsobem spadají, nebo častým přenášením jejich významu, při němž trop ztratí svou ozvláštňující příznačnost; speciálním případem rozšíření významu je apelativizace, tedy zobecnění vlastního jména.
  • zdvojení významu, buď se přenesený význam ustálí jako samostatný pojem (například jako odborný termín, slangový výraz, nářeční výraz atd.), nebo se původní základní význam vyvíjí zároveň dvěma různými směry.

Obvykle se rozlišují hlavní dva typy přenosu významu:

  • metafora, přenesení na základě vnitřní nebo vnější podobnosti, například označení chobotnice může být přeneseno na mafii nebo na budovu národní knihovny na Letné
  • metonymie, přenesení na základě jiné souvislosti než podobnosti, například podle původu, blízkosti atd., například výrazu tramvaj z dopravní cesty na vozidlo, přenesení z nádoby na její obsah, z místa výskytu na věc, z tvůrce na dílo, z jednoho jevu na jiný vyskytující se typicky v jeho blízkosti atd.

Další formy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETERKA, Josef. Teorie literatury pro učitele. 2. vyd. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2006. 248 s. ISBN 80-7290-244-X. S. 103.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy a literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAKOFF, George; JOHNSON, Mark. Metafory, kterými žijeme. Překlad Mirek Čejka. 1. vyd. Brno : Host, 2002. 282 s. ISBN 80-7294-071-6.  
  • LAKOFF, George. Ženy, oheň a nebezpečné věci : Co kategorie vypovídají o naší mysli. 1. vyd. Praha : Triáda, 2006. 655 s. ISBN 80-86138-78-X.  
  • VAŇKOVÁ, Irena, a kol. Co na srdci, to na jazyku. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 343 s. ISBN 80-246-0919-3.