Trojjedinost

Je navrženo veškerý obsah odtud začlenit do článku Nejsvětější Trojice, třeba jako jeho novou část, a oba tak sloučit. (diskuse)
Odtud tam pak má vést přesměrování.

Svatá Trojice (freska)
Santa Maria Novella, Florencie

Trojjedinost je článek víry (dogma) většiny křesťanských církví, které tvrdí, že Bůh je jeden (monoteismus), a zároveň přitom v sobě spojuje tři božské osoby, kterými jsou:

• Bůh Otec (Bůh, stvořitel světa)
• Bůh Syn (Ježíš Kristus, vykupitel světa)
• Duch Svatý (posvětitel světa)

Jeden Bůh takto potrojně pojatý se nazývá Nejsvětější Trojice. Názorně se trojjedinost vysvětluje například jako trojúhelník (obvykle malovaný s vševidoucím okem uprostřed). V Irsku je tradičním znázorněním trojiční víry trojlístek, na němž prý dávným Irům trojjedinost vysvětloval svatý Patrik.

Proti víře v trojjedinost existoval od počátku v křesťanství i odpor, především proto, že podle názoru odpůrců představa Trojice odporuje absolutnímu monoteismu. Odpor existoval i z dualistických pozic: někteří gnostici přišli s teorií nemilosrdného Boha Starého zákona a stvořitele světa a milosrdného láskyplného Boha Nového zákona, Ježíše Krista. S jejich názory bojoval biskup Ireneus. Trojjedinost byla závazně definována roku 381 na prvním konstantinopolském koncilu.