Trofej (C. J. Sansom)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trofej
Autor C. J. Sansom
Původní název Heartstone
Překladatel Antonín Otáhal
Země Spojené království
Jazyk angličtina
Žánry detektivka
Vydavatel BB art (ČR)
Datum vydání 2010
Česky vydáno 2011
Počet stran 552
ISBN 978-80-7381-930-9

Trofej (anglicky Heartstone) je kniha britského spisovatele C. J. Sansoma, která vyšla v roce 2010.

Pátý a zatím poslední příběh právníka Matthewa Shardlaka.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Příběh knihy se odehrává v roce 1545, kdy se anglický král Jindřich VIII., po neúspěšné invazi do Francie připravuje na odvetu francouzské flotily, v přístavním městě Portsmouth na ni čekají anglické válečné lodě. Na pozadí této situace a nálady v anglické společnosti se začíná odvíjet další vyšetřování londýnského právníka Shardlaka a jeho pomocníka Jacka Baraka. O pomoc je tentokrát požádá samotná královna Kateřina Parrová, jde o případ poručenství, kdy mladý učitel vznese obvinění proti důležité rodině a následně spáchá sebevraždu. Vyšetřování zavede Shardlaka do míst, které souvisí i s jeho známou pacientkou v Bedlamu. A právě v okolí neklidného Portsmouthu se oba případy proplétají a právník se ocitne i uprostřed konfliktu na lodi Mary Rose.

Kniha zobrazuje napínavé čtení a vystihuje ducha doby, plné náboženských sporů, touhy po moci a penězích a život vrstev anglické společnosti na sklonku středověku.

Skutečnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1544 se stárnoucí král rozhodl podniknout výpad proti francouzskému území. Anglie očekávala francouzskou odplatu. V červnu 1545 vyplulo 235 francouzských lodí s 30 000 muži na palubách proti Anglii. Jindřichova flotila zhruba šedesáti lodí kotvila v Portsmouthu. Král dlel na tehdy největším plavidle, admirálské lodi Henry Grace à Dieu. Součástí loďstva byla i druhá největší loď flotily Mary Rose. V té době již byla zastaralá a proti novým galoenám pomalá a těžkopádná. Na palubu Mary Rose se nahrnuli bojechtiví těžkooděnci. Loď stavěnou pro osádku 415 námořníků obsadilo postupně přes 700 mužů, z nichž valná část byla oblečena v těžké zbroji. Hodně jich zaujalo postavení na vyvýšených kastelech, čímž podstatně zvýšili těžiště a snížili stabilitu lodi. Ta se ponořila natolik, že otevřené střílny byly několik desítek centimetrů nad hladinou. Navíc většina mužů byla namačkána na pravé straně lodi, odkud byl veden útok. V trupu vraku byly později všechny poklopy na pravé straně zdvižené a děla nabitá. K palbě však již nedošlo, neboť nešťastná loď se pravděpodobně poryvem větru naklonila a poté se během několika málo minut potopila. Zachránilo se asi 35 mužů. K velkým ztrátám přispěl i fakt, že nad celou hlavní palubou byla natažena síť proti nepřátelské střelbě a abordáži. Francouzské loďstvo deptané nemocemi stejně brzy ustoupilo. Po boji král přikázal vrak Mary Rose přivázat za odlivu mezi dvě lodi a pokusit se odsunout ji na mělčinu. Stěžně však nevydržely a Mary Rose zůstala na dně průlivu Solent. Trup Mary Rose se během staletí rozpadal na dně moře, část zapadla do bahna a byla přikryta naplavenými písky. Tato část lodi zůstala zachována, zatímco vše, co vyčnívalo z bahna, podlehlo zkáze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]