Trnovec Kristův
 Trnovec Kristův | |
|---|---|
 Trnovec Kristův (Paliurus spina-christi) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | řešetlákovité (Rhamnaceae) |
| Rod | trnovec (Paliurus) |
| Binomické jméno | |
| Paliurus spina-christi Mill., 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trnovec Kristův (Paliurus spina-christi) je opadavý, na vláhu a živiny nenáročný keř nebo nízký strom s větvemi porostlými trny a s nápadnými, kruhovitě plochými plody. O trnovci Kristově se traduje, že z jeho větví byla spletena trnová koruna a vsazena na hlavu Ježíše Krista před ukřižováním.[1][2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Místo původu této dřeviny je poměrně rozlehlé a považují se za něj teplé a suché oblastí podél Středozemního a Černého moře (jih Balkánského poloostrova, Krym, Kypr, Itálie, Francie, Španělsko, Turecko) a dále území na Kavkaze (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie), ve Střední Asii (Afghánistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), na Blízkém východě (Irák Írán, Izrael, Libanon, Sýrie) a také Himáčalpradéš na severu Indie. Druhotně se rozšířil do severní Afriky (Alžírsko, Libye, Tunisko), Asie (severozápad Číny a Nepálu) i do Spojených státech amerických (Texas).[1][3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Je typickým druhem rostoucím v makchii, garrigui, na suchých osluněných stráních a v písečných dunách, vystupuje až do nadmořské výšky 3000 m. Vyžaduje sucho, plné slunce a půdu zásaditou, hlinitou až písčitou. Kvete od května do července, semena dozrávají v září a říjnu. Ve střední Evropě se nepěstuje, při mrazech pod -15 °C namrzá.[1][2][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
,_Pietranico,_Italy.jpg)
Je to opadavý, bohatě větvený, široký, trnitý keř vysoký 1 až 3 m, ojediněle i strom dorůstající do 5 až 7 m. Kůra je šedá nebo červenohnědá, letorosty skořicově hnědé a chlupaté, později olysávají. Tenké větve jsou porostlé střídavými, téměř dvouřadými listy s krátkými řapíky, jejichž palisty jsou přeměněné ve dva červenohnědé trny, jeden z nich je delší (8 mm), rovný a šikmo odstávající, druhý je kratší a dozadu zahnutý. Čepele kožovitých listů jsou 2 až 4 cm dlouhé a 1,5 až 3 cm široké, oválné nebo vejčitě okrouhlé, na bázi zaoblené nebo lehce srdčité, celokrajné nebo pilovitě zoubkované, na horní straně lesklé a sytě zelené, na spodní matné a světlejší, mají tři hlavní žilky a tři až šest párů sekundárních.
Pětičetné, žlutozelené až zlatožluté květy velké asi 4 mm jsou uspořádané po pěti až jedenácti v krátce stopkatých úžlabních vrcholících. Oboupohlavné květy na krátkých stopkách mají pět do kruhu rozprostřených kališních lístků a pět obvykle stočených lístků korunních. Pět tyčinek je kratších než okvětí, disk produkuje nektar, polospodní semeník srostlý s češulí je dvou- nebo třídílný a nese dvě nebo tři čnělky. Ploidie druhu je 2n = 24.
Plod je plochá, čočkovitá nažka o průměru 2 až 3 cm, která má vnější kožovitou slupku. Na bázi u stopky je přirostlá suchá češule a kolem je blanité, asi 1 cm široké, po okraji celistvé, zvlněné křídlo hnědočervené barvy. Uprostřed je nahnědlé semeno vejčitého tvaru.[1][2][4][5][6][7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Trnovec Kristův je v příznivých klimatických podmínkách (světlo, teplo, sucho) hezká okrasná dřevina, která se využívá na nestříhané živé ploty a časem dokáže vytvořit neprostupné trnité stěny. Statný keř je k vidění v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V minulosti se v lidovém léčitelství používaly listy i kůra obsahující tanin jako adstringens pro hojení kůže i sliznic a plody jako diuretikum pro zvýšení vylučování moči. Semena jsou poživatelná, ať již čerstvá nebo sušená.[4][7][8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rozkvetlý keř -
Květenství -
Zrající plody -
Trn
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d SEKERKA, Pavel. BOTANY.cz: Trnovec Kristův [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.09.2008 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c AtlasRostlin.cz: Trnovec Kristův [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Paliurus spina-christi [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Trnovec Kristův [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.
- ↑ NESOM, Guy L. Flora of North America: Paliurus spina-christi [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHEN, Yilin; SCHIRAREND, Carsten. Flora of China: Paliurus spina-christi [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Schede botaniche: Paliurus spina-christi [online]. Acta Plantarum - Flora delle Regioni Italiane, IT [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-16. (italsky)
- ↑ Plants For a Future: Paliurus spina-christi [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-19. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu trnovec Kristův na Wikimedia Commons 
Taxon Paliurus spina-christi ve Wikidruzích
