Trepka velká
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Trepka (Paramecium)
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Paramecium caudatum Ehrenberg, 1838 |
Trepka velká (Paramecium caudatum) je nálevník běžně se vyskytující v organicky znečištěných vodách. Slouží proto jako bioindikátor tohoto znečištění. Její tělo je kryto pelikulou (tvořenou dvojitou membránou) s brvami, které ji pomáhají k pohybu. Buňka obsahuje dvě jádra, makronucleus zajišťuje vegetativní funkce, zatímco mikronucleus generativní. Potravu přijímá buněčnými ústy. Dále je potrava vedena buněčným hltanem a dochází k vytvoření potravní vakuoly, která je po určité době vyloučena prostřednictvím buněčné řitě. Na obranu používá trepka trichocysty, které obsahují buněčné jedy. Regulaci vody a osmotického tlaku zajišťují pulzující vakuoly. Na světlo reaguje stigma.
Rozmnožování [editovat]
Trepka se rozmnožuje většinou nepohlavně. Jedinec vyroste na dospělém a jednici a po čase se oddělí. Trepky mají i pohlavní rozmnožování. Nazývá se konjugace. Jedinci splynou buněčnými ústy, malé jádro (mikronucleus) prodělá redukční dělení, velké jádro (makronucleus) se rozpadá. Z malého jádra vznikají dělením 4 jádra, 3 z nich zanikají a čtvrté se haploidně rozdělí na 2. Jádra v buňkách splynou v synkarion. Konjuganti se rozestoupí. Následují 3 za sebou jdoucí jaderná dělení. Výsledkem konjugace je vznik 8 trepek.
Školní laboratorní práce [editovat]
Pozorování trepek pod mikroskopem je častou součástí školních laboratorních prací z biologie. Trepky se získávají ze senného nálevu. Ten se připraví z chemicky neznečištěné vody z kaluže a trávy či jiné organické hmoty. Nejvíc trepek je v něm asi tři týdny po přípravě. Pro pozorování je nutné přidat do vzorku pod mikroskopem vatu, aby se trepky nemohly pohybovat příliš rychle. V senném nálevu je možné najít kromě trepek také jiné nálevníky.
