Trencavelové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trencavelská vikomtství Albi, Agde, Béziers, Carcassonne, Nîmes, Rasès
10. stol.1263/67 Francouzské království 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Politická mapa Languedocu na úsvitu Albigenské křížové výpravy kolem roku 1160 – vikomtství Trencavelů ohraničená fialovou linií
neurčeno
Obyvatelstvo
Státní útvar
toulouský dener
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Následující
Francouzské království Francouzské království

Trencavelové byli starým languedockým šlechtickým rodem. Díky svým rozsáhlým panstvím byli vazaly hrabat z Toulouse a zároveň aragonského krále. Postupem doby jim patřila území okolo Béziers, Albi, Razès a Carcassonne.

Prvním členem rodu, který začal používat jména Trencavel byl Raimond Bernard, který díky výhodnému sňatku získal vikomství v Carcassonne a také Béziers, Razès a Agde.

Příslušníci rodu Trencavelů[editovat | editovat zdroj]

Znak rodu Trencavelů

(vládnoucí členové rodu jsou vyznačeny číslicí)

1. Aton I., vikomt z Albi

Pozemková kniha[editovat | editovat zdroj]

  • V letech 1186 až 1214 byla rodinou Trencavelů vytvořena pozemková kniha Liber instrumentorum vicecomitalium. Rukopis je uchován v Société Archéologique de Montpellier.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DÉBAX, Hélène. La féodalité languedocienne XIe - XIIe siècles : Serments, hommages et fiefs dans le Languedoc des Trencavel. Toulouse: Presses universitaires du Mirail, 2003. 407 s. ISBN 285816651X. (francouzsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]