Transcendentálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Transcendentálie (z latinského transcendentalia < transcendentalis přesažný) jsou ve filozofii základní pojmy, které přísluší každému jsoucnu, neboť jsou základním rysem jsoucna.

Trancendentálie jsou popsány tak, že určují všechny kategorie jsoucna a přesahují je (odtud transcendentalia). První zmínky o transcendentáliích se objevují v Platónově Filébovi a Symposiu a u Aristotela v jeho Metafyzikách a Etice Nikomachově. V návaznosti na tyto filozofy se ve vrcholné scholastice vyvinula samostatná nauka. Ve známosti je dosud ona podoba nauky o transcendentáliích, kterou rozvinul Tomáš Akvinský ve svém spise Quaestiones disputatae de veritate (1256-1259).

Základní určením transcendentálií je, že nemohou být dále převedena na jiná určení. Autoři se liší v jejich výčtu, avšak shodují se všichni na následujících určeních jsoucna:

K těmto se často připočítávají také následující:

  • aliquid (určení)
  • res (něco, věc; uzší vymezení ens)
  • pulchrum (krásné coby jednota pravdivého a dobrého)