Železniční trať Praha - Beroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Trať 171)
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha–Beroun
CZ railway line 171.png
Radotin-nadrazi.jpg
Číslo 171
Délka 43 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 100 km/h

OpenStreetMap mapová data
Průběh trati

Legenda

tratě 011, 070, 091, 122, 171, 210, 221, 231
0 Praha hlavní nádraží
Vinohradské tunely
trať do Nádraží Praha-Vršovice trať 221, 210
3 výhybna Praha-Vyšehrad
Vyšehradský železniční most
Hořejší nábř.
Svornosti
oddělení trati 122
Praha-Smíchov Na Knížecí začátek trati 122
0,641 Praha-Smíchov severní nástupiště začátek trati 122
4 Praha-Smíchov začátek trati 173
Dobříšská
Nádražní Trať 122
směr Hostivice, Rudná u Prahy
Zlíchovský tunel
hr. Barrandov Trať 173
směr Beroun přes Rudnou
Branický most směr Praha-Krč
Odb. Tunel
10 Praha-Velká Chuchle
11 hr. Závodiště
Pražský okruhRadotínský most
13 Praha-Radotín
vlečka Cementárny Radotín
17 hr. Kosoř
18 Černošice
19 hr. Kazín
20 Černošice-Mokropsy
Mokropeský železniční most
21 hr. Horní Mokropsy
22 Všenory
23 Dobřichovice
27 Řevnice
Trať 172 směr Lochovice
30 Zadní Třebaň
33 Karlštejn
36 hr. Korno
37 Srbsko
39 hr. Tetín
Trať 173 směr Praha
a Trať 174 směr Rakovník
43 Beroun
Trať 170 směr Cheb
Tento článek pojednává o trati 171, vedoucí podél Berounky. O plánované tunelové trase pojednává článek Vysokorychlostní trať Praha - Beroun.
O regionální dráze 173 přes Rudnou u Prahy pojednává článek Železniční trať Praha - Rudná u Prahy - Beroun.

Trať 171 je označení pro příměstskou část trati 170 mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Beroun. Trať je v celé své délce dvoukolejná a elektrifikovaná a je součástí celostátní dráhy. Délka úseku Praha–Beroun je 43 km. Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je plně integrován do systému Esko pod označením S7 a do Pražské integrované dopravy (PID).

Historicky má trať dvě části. Úsek z oblasti dnešního nádraží Praha-Smíchov do Berouna byl vybudován společností Česká západní dráha a provoz na něm byl zahájen roku 1862; koncové nádraží ve městě Smíchov neslo název Praha a bylo označováno jako Západní nádraží či nádraží Západní dráhy. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa.

Obsah

Trasování[editovat]

Trať je prakticky v celé své délce vedena podél řek, mezi Prahou-Smíchovem a Radotínem po levém břehu řeky Vltavy, od soutoku Berounky s Vltavou resp. od Radotína až do Berouna pak podél řeky Berounky. Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím pravém břehu, mezi zástávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta.

Osobní doprava[editovat]

Cestující vystupující z jednotky 451 ve stanici Zadní Třebaň

Provoz osobních vlaků na trati byl zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452 v přepravních špičkách šestivozovými a v sedlech čtyřvozovými. To se však razantně změnilo během roku 2010, kdy postupně veškerou vozbu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant), které bývají spojovány do souprav kvůli zachování přepravní kapacity. Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku ŘevnicePraha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 min.). Po trati jsou také vedeny rychlíky a expresy, které však zastavují pouze v Praze na hlavním nádraží a Smíchově a pak v Berouně a pokračují po trati trati 170 dále do Plzně, případně dále do Domažlic, Klatov či Chebu, případně po tratích 200 a 190 do Českých Budějovic.


Stanice a zastávky[editovat]

V závorce je uvedeno tarifní pásmo Pražské integrované dopravy.

Související články[editovat]

Reference[editovat]

  1. Tarif PID, kap. II, bod 4

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu