Železniční trať Liberec – Česká Lípa hl. n. (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 086) vede z Liberce přes Jablonné v Podještědí, Mimoň a Zákupy do České Lípy. Jde o jednokolejnou celostátní dráhu, v okolí Kryštofova Údolí prochází pěti tunely a přes dva viadukty. Provoz na trati z České Lípy do Mimoně byl zahájen v roce 1883, z Mimoně do Liberce roku 1900. Trať se nachází v Libereckém kraji.
Společnost Ústecko-teplická dráha (A.T.E.) potřebovala zvýšit odbyt uhlí ze severočeské uhelné pánve spotřebitelům na severu Čech a proto se rozhodla postavit železniční trať z Řetenic u Teplic na Lovosice, Českou Lípu až do Liberce. Celý záměr se podařilo naplnit až roku 1900, kdy byl ale Liberec zásobován uhlím jinými cestami. Navíc ani parametry tratě se stoupáním a oblouky v horských úsecích neumožňovaly přepravovat těžké soupravy.
V roce 1883 byl dostavěn a uveden do provozu úsek z České Lípy do Mimoně včetně napojené vlečky ze Zákup do cukrovaru v Nových Zákupech. Úsek z České Lípy do Lovosic (dnes trať 087) byl uveden do provozu v roce 1898[1] V roce 1900 byla dokončena zbývající část trasy z Mimoně do Liberce. V Mimoni byla vedena trať jinudy, pro liberecké pokračování nebylo využito staré mimoňské nádraží, ale vybudováno nové, dodnes sloužící svému účelu. V roce 1932 byla zastavena doprava na odbočce do Mimoně staré nádraží. Dne 28. května 1989 byla dokončena přeložka trati od České Lípy k Vlčímu Dolu dlouhá 6 km, původní trasa byla z části využita jako cyklostezka Vlčí Důl.
Navazující tratě[editovat]
- Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
- Trať 036 Liberec – Smržovka – Tanvald – Harrachov
- Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
- Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) – Varnsdorf st. hr. – Rybniště
V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou
Jablonné v Podještědí[editovat]
- Trať Z06 Svor – Jablonné v Podještědí (již zrušena)
Česká Lípa hlavní nádraží[editovat]
- Trať 080 Bakov nad Jizerou – Srní u České Lípy – Česká Lípa hl. n. – Jedlová
- Trať 081 Děčín hl. n. – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa hl. n. / Česká Kamenice – Jedlová – Rybniště – Krásná Lípa – Rumburk
- Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.
Po této trati v současnosti jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa – Děčín a rychlíky linky D22 Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem, provozované v pravidelných dvouhodinových intervalech, doplněné ranním spěšným vlakem Svor – Česká Lípa – Liberec.
Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo soupravy tažené motorovými vozy 854 či 843 (rychlíky).[2] V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec).[3]
V letním období je po trati veden i nostalgický spoj "Lužický motoráček", jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava). Ten je provozován motorovým vozem M 262.0.[4]
Do nejbližších let byl Českými drahami plánován nákup nových moderních motorových jednotek pro provoz osobních vlaků z Liberce do České Lípy[5], svůj záměr však v létě 2012 přehodnotily.[6] Od GVD 2014/2015 by měl začít rychlíky na trase Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem provozovat dopravce, který uspěje v chystaném výběrovém řízení Ministerstva dopravy.[7] Z tohoto důvodu se dá předpokládat nasazení novějších souprav.
Stanice a zastávky na trati[editovat]
- Liberec – nádraží bylo postaveno v roce 1859 jako součást pardubicko-liberecké dráhy, první rekonstrukcí prošlo před otevřením dráhy do České Lípy roku 1900 a druhou za 48 mil. Kč v letech 2009-2011. Přístup na jednotlivá nástupiště umožňují podchody a výtahy. Nádraží je vybaveno audiovizuálním informačním systémem. V blízkosti je hlavní autobusové nádraží a zastávka autobusů i tramvají MHD. Nádraží je průjezdné, kříží se zde pět železničních tratí.
- Liberec-Horní Růžodol – nádraží leží v liberecké čtvrti VII – Horní Růžodol Nedaleko se nachází dolní stanice kabinové lanovky na Ještěd v provozu Českých drah. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
- Ostašov – zastávka leží v liberecké čtvrti XX – Ostašov. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Karlov pod Ještědem – nádraží leží v liberecké čtvrti XXXV – Karlov pod Ještědem. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků.
- Kryštofovo Údolí – zastávka leží v obci Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Novina – zastávka leží v Novině, části obce Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází unikátní třicet metrů vysoký železniční viadukt z roku 1900, dlouhý 202 metrů.
- Křižany – nádraží leží nad vesnicí Křižany. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků s rychlíky.
- Zdislava – zastávka leží v obci Zdislava. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena dnes již nevyužívanou nádražní budovou a je na znamení.
- Rynoltice – nádraží leží v obci Rynoltice. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. V současné době zde probíhá křižování některých vlaků.
- Lvová – zastávka leží v části Lvová města Jablonné v Podještědí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází známý zámek Lemberk.
- Jablonné v Podještědí – nádraží se nachází ve městě Jablonné v Podještědí. Zastavují zde všechny vlaky. V současné době zde probíhá křižování rychlíků. V nádražní budově se nachází muzejní expozice týkající se historie této tratě
- Velký Valtinov – zastávka leží v obci Velký Valtinov. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Brniště – nádraží je vzdáleno zhruba tři kilometry od vesnice Brniště. V 70. letech 20. století zde bylo postaveno nové nádraží (nachází se přímo vedle starého) a odbočka tratě k Stráži pod Ralskem (dodnes zachována) a to kvůli těžbě uranu. Kvůli těžbě je zde také poměrně rozlehlé kolejiště, k němuž je napojen sousední areál uzavřeného lomu kamene kopce Tlustec. Interiér budovy nového nádraží je pro cestující uzamčen, vedlejší staré nádraží slouží jako bytový prostor. Z vnějšku je na něm instalována velká sbírka železničních i jiných cedulí. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
- Velký Grunov – zastávka leží nedaleko od obce Velký Grunov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Pertoltice pod Ralskem – zastávka leží v obci Pertoltice pod Ralskem. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Mimoň – nové nádraží leží v západní části města Mimoň a bylo postaveno společností Ústecko-teplické dráhy (ÚTD) a spolu s tratí do Liberce veřejnosti zpřístupněno dne 16. září 1900. V Mimoni byla vybudováno několik vleček k místním závodům. Zastavují zde všechny vlaky osobní dopravy a probíhá zde křižování osobních vlaků.
- Mimoň staré nádraží – leží ve východní části města Mimoň a trať z České Lípy v něm byla zakončena roku 1883. Na odbočce ke starému nádraží byla doprava (osobní?) zastavena v roce 1932. Z trati ke starému nádraží, později změněné na vlečku, odbočuje vlečka k bývalému vojenskému letišti Hradčany. Menší část této vojenské trati dosud existuje.
- Božíkov – zastávka leží v části Božíkov obce Zákupy[8] U této zastávky se nachází jediný železniční přejezd v obci, přes silnici ze Zákup do Jestřebí. Je ovládán automaticky z nádraží v Zákupech. Budova zastávky je uzavřená, neobsluhovaná a pronajatá k podnikání místní firmě. U zastávky je i zastávka autobusů a železniční most přes řeku Svitávku. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je na znamení.
- Zákupy – nádraží ležící ve městě Zákupy bylo vybudováno roku 1883 (tehdy s názvem Bahnhof Reichstadt). Jeho provoz otevřela první jízda rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., který v Zákupech vlastnil zámek, kde někdy přebýval přes léto. Ze stanice vedla vlečka k cukrovaru v Nových Zákupech. Cukrovar byl zrušen už roku 1889[8], odbočka později. V roce 1923 bylo nádraží i s tratí zestátněno. Po roce 1968 zde byly nákládány tanky velké sovětské posádky. V roce 2009 byla uzavřena zdejší pokladna. Část budovy je dlouhodobě pronajata prodejně dlaždic, v patře je byt, přes den je zpřístupněna čekárna. U nádraží je zastávka autobusů, přes ulici je restaurace. Nádraží je využíváno veřejností málo, od obytných zón s dopravou ČSAD je daleko. Od nádraží vede zelená turistická značená trasa 3953 přes zákupské náměstí do Svojkova. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
- Vlčí Důl-Dobranov – zastávka leží v katastru Vítkov na území obce Česká Lípa a je pojmenována podle nedalekých vesnic Vlčí Důl a Dobranov, částí města Česká Lípa. K zastávce jezdí autobusy českolipské MHD, vede sem rovněž cyklostezka Vlčí Důl. Cyklostezka je vybudována na náspu zrušené tratě, která vedla z druhé strany stanice do České Lípy. Zastávka byla kdysi druhou od České Lípy, nově je již první. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
- Česká Lípa hlavní nádraží – budova byla postavena roku 1867, dnes se v ní nachází osobní pokladny, úschovna zavazadel, dopravní kancelář i zázemí pro vlakové čety. U postupně modernizované budovy se nacházejí dvě nástupiště, tzv. hlavní (před nádražní budovou), kde zastavuje většina vlaků od Děčína, Doks, Nového Boru i Liberce a tzv. lovosické, kde zastavují všechny vlaky od Lovosic a některé vlaky od Liberce a Doks. V blízkosti stanice je autobusové nádraží ČSAD Česká Lípa, pošta, konečná velké části autobusů MHD či stanoviště taxislužby. Naproti nádraží byly železniční opravny ŽOS s 1200 zaměstnanci.
Z českolipského hlavního nádraží byla dříve trať do Liberce vedena přes nádraží Česká Lípa město a zastávku Dobranov (budova dodnes existuje) do zastávky Vlčí Důl. Vlaky od Děčína na Liberec však musely být přes Českou Lípu vedeny úvratí (tj. ne přímo) a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové přeložky. Po jejím zprovoznění v roce 1989 byl tento šestikilometrový úsek zrušen, koleje od nádraží Česká Lípa město do Vlčího Dolu byly demontovány a na části úseku vznikla cyklostezka Vlčí Důl.
Pro celou trať jsou charakteristické nádražní budovy z červených cihel. Takto postavené budovy najdeme mimo jiné v Liberci-Horním Růžodole, Karlově pod Ještědem, Kryštofově Údolí, Novině, Křižanech, Zdislavě, Rynolticích, Lvové, Jablonném v Podještědí, Velkém Valtinově, Brništi (staré nádraží), Velkém Grunově, Pertolticích pod Ralskem, Mimoni nebo v Božíkově.
|
|
|
Nádraží Liberec-Horní Růžodol
|
|
|
|
Nádraží Karlov pod Ještědem
|
|
|
|
Nádraží Jablonné v Podještědí
|
|
|
|
Nová budova nádraží Brniště
|
|
|
|
Zastávka Vlčí Důl-Dobranov
|
|
|
|
Výhybna Žizníkov mezi Českou Lípou a Zákupy
|
|
|
|
Bývalé nádraží Česká Lípa město
|
|
|
|
Česká Lípa hlavní nádraží
|
|
- ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha : Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 64.
- ↑ Řazení vlaků [online]. Želpage, 2011, [cit. 2013-01-05]. Kapitola Trať 086. Dostupné online.
- ↑ Řazení vlaků [online]. Želpage, rev. 2011-06-12, [cit. 2013-01-05]. Kapitola Rychlík 1156. Dostupné online.
- ↑ Řazení vlaků [online]. Želpage, rev. 2012-07-05, [cit. 2013-01-05]. Kapitola Sp 1600 „Lužický motoráček“. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Nasazování nových vlaků se ČD všude nedaří. Liberecko je potrestalo obří pokutou. iHned.cz [online]. 2012-02-14 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Dráhy ruší soutěže na nové vlaky. Moderní motoráky pro kraje nebudou. iDnes.cz [online]. 2012-07-10 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁK, Josef; JAROŠ, Michal. MD dofinancuje regionální dopravu, o rychlíky se bude soutěžit. Želpage [online]. 2011-10-12 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004. Kapitola Obchod a doprava, s. 52.
