Železniční trať Praha–Turnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Trať 070)
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha hl. n. - Turnov
odbočka Skály
odbočka Skály
Číslo 070
Délka 104.1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3000 Vss / neelektrizovaná
Maximální rychlost 100

OpenStreetMap mapová data
Průběh trati

Legenda

185,837
0.3
Praha hlavní nádraží
Nové spojení
6.567 Praha-Vysočany
12.421 Odbočka Skály Trať 231
14.005 Praha-Satalice
16.079 Praha-Kbely
vlečka Avia, Timos
19.404 Praha-Čakovice
vlečka cukr. Calofrig
23.38 Hovorčovice
vlečka cukr. Líbeznice
26.65 Měšice u Prahy
vlečka cukr. Mratín
27.799 Zlonín
30.43 Kojetice u Prahy
Trať 092
34.35 Neratovice
Trať 074
Labe
37.14 Tišice
Trať 072
39.104 Všetaty
Trať 072
42.975 Byšice
47.021 Kojovice
48.559 Košátky
50.593 Kropáčova Vrutice
vlečka cukr., cih
57.373 Zdětín u Chotětova
vlečka Carborundum Benátky n.J. (7,1 km)
vlečka sklad
60.649 Chotětov
vlečka cukr.Brodce
Trať Z01
66.463 výhybna Stránov
68.243 Krnsko
Trať 071
72.405 Mladá Boleslav hlavní nádraží
Trať 076
Trať 064
77.64 Mladá Boleslav-Debř
82.065 Bakov nad Jizerou
Trať 080
Jizera
83.47 Bakov nad Jizerou město
84.471 Odbočka Zálučí Trať 063
vlečka cukr.
89.191 Mnichovo Hradiště
94.489 Březina nad Jizerou
96.553 Loukov u Mnichova Hradiště
Jizera
99.665 Příšovice
Trať 030
Trať 041
104.061 Turnov

Železniční trať Praha – Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 070) spojuje hlavní město Praha se severočeským Turnovem přes Neratovice a Mladou Boleslav. Trať je úsekem celostátní dráhy, mimo pražský železniční uzel (počínaje stanicí Praha-Vysočany) je jednokolejná a neelektrifikovaná; v úseku mezi odbočkou Skály a stanicí Praha-Vysočany mohou vlaky využívat alternativně i 2. traťovou kolej souběžně vedené trati Kolín – Lysá nad Labem – Praha.

Výchozí pražskou stanicí většiny vlaků osobní dopravy je v současné podobě jízdního řádu (2013) stanice Praha-Vršovice. Úsek mezi Prahou a Všetaty je součástí systému Pražské integrované dopravy a vlaky zde jezdí v systému příměstské železnice Esko, osobní vlaky jsou značeny jako linka S3, rychlíky jako linka R3.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úsek NeratoviceTurnov otevřela soukromá společnost Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) roku 1865. O stavbě se však poprvé vážně jednalo již roku 1856 během stavby trati mezi Pardubicemi a Libercem. Přes rozdílné názory účastníků jednání se brzy podařilo najít shodu na tom, kudy by měla trať vést. Po dlouhou dobu se ale nedařilo najít realizátora stavby. Nakonec se účastníci jednání sami rozhodli požádat o koncesi, která jim byla záhy udělena a byla pak založena výše zmíněná firma.[3] Krátce po zahájení provozu byla doprava na dva měsíce zastavena Prusko-rakouskou válkou, kvůli níž bylo zařízení tratě dokonce částečně demontováno. Po válce stát železniční firmě škody nahradil.[4]

Na spojce mezi Neratovicemi a pražským hlavním nádražím byl zahájen provoz v roce 1872. Na pražském nádraží měla společnost umístěné velké depo, po kterém dnes nezůstala ani stopa. Toto nádraží (které se tehdy jmenovalo Nádraží Františka Josefa) měla společné s Dráhou císaře Františka Josefa, která sem stavěla svou trať od Vídně ve stejné době. Roku 1883 TKPE fúzovala s majetkově propojenou společností Česká severní dráha (BNB). Roku 1908 převzal provoz na trati stát. Roku 1928 byla elektrizována část do Prahy-Vysočan stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV, která byla roku 1962 přepojena na současnou soustavu 3 kV. V roce 1949 byla vybudována přeložka tratě u Čakovic. Podstatnou změnou za poslední dobu bylo otevření tratí Nového spojení v rámci přestavby pražského železničního uzlu.[5][6]

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:


Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 29 Praha – Bakov – Turnov 1 R + 4 Os Praha – Všetaty-Přívory,
1 R + 3 Os Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav,
1 R + 4 Os Mladá Boleslav – Turnov
1921 léto 121a Praha – Mělník 4 R + 8 Os + 1 Sm Praha – Všetaty-Přívory
142 Praha – Liberec – Seidenberg (Zavidov) 3 R + 3 Os + 2 Sm Všetaty-Přívory – Mladá Boleslav,
3 R + 5 Os Mladá Boleslav – Bakov,
3 R + 6 Os Bakov – Turnov
1928/29 zima 74a Praha – Mělník 4 R + 13 0s Praha – Všetaty
116 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg 2 R + 7 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 9 Os Mladá Boleslav – Turnov
1937/38 zima 110a Praha – Všetaty 3 R + 14 Os
111 Praha – Všetaty – Liberec – Seidenberg 3 R + 7 Os Všetaty –

9 Os

1944/45 505b Praha – Všetaty 1 R + 11 Os
505 (Praha -) Všetaty – Turnov 1 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 7 Os Mladá Boleslav – Turnov
1945/46 6a Praha – Všetaty 3 R + 12 Os
6 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec 2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 8 Os Mladá Boleslav – Turnov
1959/60 7a Praha – Všetaty 4 R + 13 Os
7 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec 4 R + 9 Os Všetaty – Turnov
1988/89 2 R + 15 Os
070 (Praha –) Všetaty – Turnov – Liberec 2 R + 6 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
2 R + 11 Os Mladá Boleslav – Turnov
2002/03 070 Praha – Turnov 2 R + 1 Sp + 12 Os Praha – Všetaty,
2 R + 1 Sp + 8 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
3 R + 1 Sp + 12 Os Mladá Boleslav – Turnov
2012/13 070 Praha – Turnov 5 R + 1 Sp + 19 Os Praha – Všetaty,
5 R + 1 Sp + 12 Os Všetaty – Mladá Boleslav,
5 R + 1 Sp + 10 Os Mladá Boleslav – Turnov
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Praha hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 011 Praha – Poříčany – Kolín (- Pardubice – Česká Třebová)
  • Trať 171 Praha – Zadní Třebaň – Beroun (- Plzeň – Cheb)
  • Trať 221 Praha – Strančice – Benešov u Prahy (- České Budějovice)
  • Trať 091 Praha – Kralupy nad Vltavou – Vraňany (- Ústí nad Labem – Děčín)

Praha-Vysočany[editovat | editovat zdroj]

Neratovice[editovat | editovat zdroj]

Všetaty[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Mělník – Ústí nad Labem

Chotětov[editovat | editovat zdroj]

Mladá Boleslav hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 064 Mladá Boleslav – Libuň – Stará Paka
  • Trať 071 Nymburk – Veleliby – Mladá Boleslav
  • Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav

Bakov nad Jizerou[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 080 Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová
  • Trať 063 Odbočka Zálučí (Bakov nad Jizerou) – Dolní Bousov

Turnov[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 030 (Pardubice -) Jaroměř – Turnov – Liberec
  • Trať 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Po této trati v současnosti (2013) jezdí osobní vlaky Praha – Všetaty – Mladá Boleslav, osobní vlaky Praha – Všetaty – Mělník, osobní vlaky Mladá Boleslav – Turnov, rychlíky linky D6 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald a rychlíky linky D23 Kolín – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech. Tyto pravidelné spoje jsou doplněny různými nepravidelně jezdícími spoji – např. osobní vlaky Mladá Boleslav – Česká LípaJedlová, osobní vlaky Všetaty – Mladá Boleslav – Mladějov v Čechách, osobní vlaky Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov nebo osobní vlaky Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Všetaty.

Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří soupravy tažené motorovými vozy 854 (osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky), motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo motorové vozy 810 (osobní vlaky).[7] Zejména o víkendech zde některé rychlíky tahá lokomotiva 750 (Brejlovec).[8]

Osobní dopravu na trati provozovaly do 30. září 2013 pouze České dráhy. Od 1. října 2013 byly jejich spoje doplněny novými spoji dopravce KŽC Doprava v rámci PID, vedenými v úseku Praha-ČakovicePraha Masarykovo nádraží v pravidelném hodinovém intervalu.[9]

Podle harmonogramu Ministerstva dopravy by měl od GVD 2018/2019 začít rychlíky linky D6 na trase Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald provozovat dopravce, který uspěje v chystaném výběrovém řízení.[10] Z tohoto důvodu se dá předpokládat nasazení novějších souprav.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražská integrovaná doprava; schémata se železnicí
  2. Železnice v PID (od 1.7.2011)
  3. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola Trať 070, s. 52-56. (Čeština) 
  4. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha : Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 123-126. (Čeština) 
  5. Historie tratí; Elektronická databáze; Sekera, Pavel
  6. VLAKREGION JIČÍN – soukromé stránky o železnici
  7. http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/070/
  8. http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/cd-1140
  9. http://ekonomika.idnes.cz/stary-motorovy-vlak-z-prahy-do-cakovic-drahy-dotace-fhk-/eko-doprava.aspx?c=A131001_1983213_eko-doprava_fih
  10. http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/tiskove+prohlasen.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]