Železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Trať 031)
Skočit na: Navigace, Hledání
Pardubice hl. n. - Liberec
zastávka Doubí u Turnova
zastávka Doubí u Turnova
Číslo 030, 031
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 159,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová_třída D4 - trať 031, C3 - trať 030
Napájecí soustava 3000 V DC (úsek Pardubice - Jaroměř)
Maximální sklon 7 ‰ - trať 031, 15 ‰ - trať 030
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
Průběh trati
0,622 Pardubice hlavní nádraží
trať do Prahy
trať do Havlíčkova Brodu
Labe
2,740 Pardubice-Rosice nad Labem
3,307 vlečka Synthesia
4,710 Pardubice-Semtín
9,599 Stéblová
12,732 Čeperka
Elektrárna Opatovice
16,750
0,000
Opatovice nad Labem
3,368 Odb. Plačice
trať do Velkého Oseka
22,432 Hradec Králové hlavní nádraží
trať do Turnova
trať do Týniště nad Orlicí
26,718 Předměřice nad Labem
29,054 Lochenice
trať do Hněvčevse
33,206 Smiřice
34,655 teplárna Černožice
35,150 Černožice
37,070 Semonice
39,699 Jaroměř
trať do Trutnova
41,904 Jaroměř zastávka
47,631 Kuks
50,441 Žireč
54,230 Dvůr Králové nad Labem
vlečka teplárna (3,9 km)
60,804 Bílá Třemešná
67,240 Mostek
69,870 Borovnička
73,922 Borovnice
77,373 Horka u Staré Paky
80,215 Levínská Olešnice
trať do Ostroměře
84,891 Stará Paka
trať do Libuně
trať do Trutnova
89,455 Bělá u Staré Paky
Oleška
Oleška
92,889 Libštát
94,677 Košťálov
99,015 Nedvězí
102,279 Semily
104,210 Říkovský I (297 m)
104,717 Říkovský II (307 m)
105,307 Říkovský III (265 m)
105,733 Říkovský IV (200 m)
trať do Tanvaldu
109,083 Železný Brod
112,704 Líšeňský (424 m)
113,370 Líšný
115,697 Malá Skála
117,529 Rakouský (211 m)
Jizera
120,665 Dolánky
trať do Hradce Králové
123,993 Turnov
trať do Prahy
Rychlostní silnice R10
128,567 Doubí u Turnova
131,140 Sychrovský (640 m)
132,074 Sychrov
Mohelka
133,265 Sedlejovický (77 m)
Mohelka
133,897 Sedlejovice
Rychlostní silnice R35
137,570 Hodkovice nad Mohelkou
Mohelka
Mohelka
Mohelka
Mohelka
143,376 Rychnov u Jablonce nad Nisou
most nad Mohelkou (tech. památka)
147,475 Rádlo
Rychlostní silnice R35
149,758 Jeřmanice
155,434 Pilínkov
158,179 trať do České Lípy
Liberec ÚTD
trať do Tanvaldu
Liberec nákladní n.
160,359 Liberec osobní n.

Železniční trať Pardubice - Liberec je jednokolejná železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce.

jízdním řádu pro cestující je označen číslem 030 úsek JaroměřTurnov - Liberec, doprava v úseku PardubiceHradec Králové - Jaroměř je uvedena v traťové tabulce 031.

Obsah

Historie [editovat]

Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15.června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovi na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha (SNDVB). Byly to úsek PardubiceJosefov v roce 1857, úsek JosefovTurnov v roce 1858 a úsek TurnovLiberec v roce 1859.[1]

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod.[3]

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4]

V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka.

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030 [editovat]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 64 Josefov - Liberec – Seidenberg 5 Os Josefov - Železný Brod,
7 Os Železný Brod - Liberec
1921 léto 158 Josefov-Jaroměř – Turnov 6 Os Josefov – Stará Paka,
7 Os Stará Paka – Turnov
142 Praha – Liberec – Seidenberg 2 R + 8 Os Turnov - Liberec
1928/29 zima 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec 2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab. – Turnov,
2 R + 9 Os Turnov – Liberec
1937/38 zima 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec 2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka,
3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov,
4 R + 9 Os Turnov – Liberec
1944/45 503 Pardubice – Turnov 8 Os Josefov – Dvůr Králové n. Lab.,
4 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka,
7 Os Stará Paka – Turnov
160m Liberec – Turnov 2 R + 10 Os
1945/46 3 Pardubice – Liberec 2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka
3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov
4 R + 7 Os Turnov – Liberec
1959/60 3 Pardubice – Turnov 2 R + 12 Os Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka
3 R + 11 Os Stará Paka – Turnov
6 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec 4 R + 8 Os Turnov – Liberec
1988/1989 030 Pardubice – Turnov 4 R + 10 Os Jaroměř – Turnov
070 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec 7 R + 9 Os Turnov – Liberec
2002/2003 030 Jaroměř – Liberec 3 R + 8 Os Jaroměř - Stará Paka
3 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod
4 R + 13 Os Železný Brod - Turnov
5 R + 11 Os Turnov – Liberec
2012/2013 030 Jaroměř – Liberec 9 R + 5 Os Jaroměř – Stará Paka
9 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod
10 R + 10 Os Železný Brod - Turnov
9 R + 10 Os Turnov – Liberec
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031 [editovat]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř


Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 62 Německý Brod – Pardubice – Libava 5 Os Pardubice – Hradec Králové,
6 Os Hradec Králové - Jaroměř
1921 léto 157 Německý Brod – Libava 7 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř
1928/29 zima 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec 2 R + 10 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř
1937/38 zima 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec 4 R + 9 Os Pardubice – Hradec Králové,
2 R + 11 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1944/45 503 Pardubice – Turnov 11 Os Pardubice – Hradec Králové,
1 R + 9 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1945/46 3 Pardubice – Liberec 2 R + 10 Os Pardubice – Hradec Králové
3 R + 12 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1959/60 3 Pardubice – Turnov 3 R + 16 Os Pardubice – Hradec Králové
2 R + 12 Os Hradec Králové – Jaroměř
1988/1989 030 Pardubice – Turnov 6 R + 20 Os Pardubice – Hradec Králové
4 R + 16 Os Hradec Králové – Jaroměř
2002/2003 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř 5 R + 27 Os Pardubice – Hradec Králové
7 R + 20 Os Hradec Králové – Jaroměř
2012/2013 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř 9 R + 31 Os Pardubice – Hradec Králové
15 R + 23 Os Hradec Králové – Jaroměř
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Provoz [editovat]

V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[5][6]

Většinu osobních vlaků na elektrizované části trati tvoří soupravy složené z elektrické lokomotivy řady 163 a vozů Bdmtee. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky z Pardubic do Liberce jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753. Rychlíky z Prahy do Trutnova z lokomotiv řady 750.7 (případně starších 754) a vozů 1. i 2. třídy.[7]

Navazující tratě [editovat]

Pardubice hlavní nádraží

  • Trať 010 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Choceň - Moravany - Pardubice hl. n. - Přelouč - Kolín

Pardubice-Rosice nad Labem

  • Trať 238 Havlíčkův Brod - Žďárec u Skutče - Chrast u Chrudimi - Chrudim - Pardubice-Rosice nad Labem

Hradec Králové hlavní nádraží

  • Trať 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Odbočka Plačice - Hradec Králové hl. n. - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň
  • Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov

Smiřice

Jaroměř

  • Trať 032 Jaroměř - Starkoč - Trutnov Poříčí - Trutnov střed - Trutnov hl. n.

Stará Paka

  • Trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších - Kunčice nad Labem - Trutnov hl. n.
  • Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka

Železný Brod

Turnov

  • Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov
  • Trať 070 Praha hl. n. - Výhybna Praha-Vítkov - Praha-Vysočany - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Odbočka Zálučí - Turnov

Liberec

  • Trať 036 Liberec - Smržovka - Tanvald - Harrachov
  • Trať 037 Liberec - Raspenava - Frýdlant v Čechách - Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
  • Trať 086 Česká Lípa hl. n. - Výh. Žízníkov - Liberec
  • Trať 089 Liberec - Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) - Varnsdorf st. hr. - Rybniště

Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference [editovat]

  1. Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  2. HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.  
  3. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. . Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné online.  
  4. KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.  
  5. Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC
  6. Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC
  7. Řazení vlaků 2011; zelpage.cz

Externí odkazy [editovat]

Související články [editovat]