Toxoplazmóza
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění člověka a zvířat, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Infekce probíhá u většiny lidí bez klinických příznaků nebo jen s mírnými příznaky (uzlinová forma). Infekce je však nebezpečná pro plody matek v prvním a druhém trimestru gravidity a pro imunodeficientní pacienty (HIV pacienti, po transplantaci nebo ozáření).
Obsah |
Původce [editovat]
- Související informace naleznete v článku Toxoplasma gondii.
Původce onemocnění T. gondii se řadí mezi fakultativně heteroxenní (podmíněně vícehostitelské) kokcidie. Prvok napadá všechny buňky kromě červených krvinek, přičemž se projevuje výraznou afinitou k nervové tkáni.
Zdroje infekce a cesty šíření [editovat]
Člověk se může nakazit zpravidla perorálně (ústy), pozřením vysporulovaných oocyst (pocházejí z trusu koček) nebo tkáňových cyst (z masa všech druhů zvířat). Vylučování oocyst T. gondii ve výkalech bylo prokázáno u všech kočkovitých šelem. K vylučování oocyst dochází většinou při primární infekci mladých koček ve věku 3–8 měsíců. Mladé kočky vylučují výkaly oocysty pouze po dobu 1–3 týdnů, nicméně za tuto dobu může vyloučit až 150 miliónů oocyst. K opakovanému vylučování oocyst během dalšího života kočky dochází zcela výjimečně a probíhá ve velmi nízké intenzitě. Zdrojem infekce člověka mohou být potraviny (ovoce a zelenina) nebo voda kontaminovaná trusem kočky vylučující oocysty, ale také nedostatečně tepelně upravené maso obsahující tkáňové cysty T. gondii. Právě nákaza člověka masem s tkáňovými cystami je mnohdy podceňovaná.
Tachyzoiti se jako zdroj infekce uplatňují prakticky jen při transplacentárním přenosu, který se vyskytuje jen u člověka, ovcí a koz. U ostatních druhů je transplacentární přenos na plod vzácný. U ovcí a koz je toxoplasmóza společně s chlamydií Chlamydophila abortus nejčastější infekční příčinou potratů.
Průběh infekce [editovat]
Po perorální infekci pronikají sporozoiti (z oocyst) a bradyzoiti (z tkáňových cyst) do střevní sliznice, zde se mění v tachyzoity, intenzivně se množí a pronikají do ostatních tkání, kde způsobují zánět. Většina zdravých jedinců překoná toto stádium asymptomaticky nebo jen s mírnými příznaky a infekce přejde do latentní formy. Tachyzoiti mizí z krve a přeměňují se v bradyzoity. Jejich skupiny (tkáňové cysty) jsou lokalizované nejčastěji v nervové tkáni (v mozku) a přežívají zde několik měsíců až celý život hostitele.
Projevy a příznaky [editovat]
Ovlivnění mozku a vyvolání změn osobnosti [editovat]
- změny v produkci mozkových hormonů
- prohloubení schizofrenie
- zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie
- zpomalení reakcí
- zvýšení egoizmu a vztahovačnosti
- snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu)
- snížení pudu sebezáchovy
- (zvýšení) fobie z objektivně či subjektivně nebezpečných míst a situací
- zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody [1]
Literatura [editovat]
- Chroust et al. 1998. Veterinární protozoologie. Ediční středisko VFU, Brno, 113 s.
- Sedlák K., Tomšíčková M. 2006. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. Scientia, Praha, 168 s.
- FLEGR, Jaroslav. Pozor, Toxo!: Tajná učebnice praktické metodologie vědy. 1. vyd. Praha : Academia, 2011. 348 s. (Galileo; sv. 48.) ISBN 978-80-200-2022-2.
Externí odkazy [editovat]
- Toxoplasmosa – poslední pokroky (srpen 2012) (anglicky)
- Jak parazit Toxoplasma řídí naše osudy (Záznam popularizační přednášky Jaroslav Flegr)
- ↑ Jaroslav Flegr: Journal of Experimental Biology; prosinec 2012
