Otrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Toxikace)
Průběh experimentálně vyvolané otravy u skotu rostlinou Cicuta maculata

Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Jako na otravu lze též pohlížet na chorobu, jejíž hlavní negativní účinek pochází z jedů produkovaných patogeny (platí např. pro tetanus).

Příčiny otrav[editovat | editovat zdroj]

Droga jako možná příčina otravy

Úmyslná otrava[editovat | editovat zdroj]

  • Sebevražedný úmysl, velmi často pouze demonstračního charakteru, tvoří naprostou většinu otrav (až 90 %), průměrný věk otrávených činí 25 let. Nejčastějšími prostředky jsou běžné léky (zvláště na spaní) velmi často v kombinaci s alkoholem.
  • Pokus o vraždu.

Nenáhodná otrava[editovat | editovat zdroj]

Náhodná otrava[editovat | editovat zdroj]

Rychlost vzniku otravy[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené či uštknutím taipana) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy).

První pomoc při otravě[editovat | editovat zdroj]

  • Pokud lze, přerušit působení jedu. Především se jedná o přivedení čerstvého vzduchu při otravě plynem. Zvracení má vysoká rizika a je lépe jej nevyvolávat. U kontaktních jedů je žádoucí odstranění oděvu a omytí kůže nebo sliznic (výplach oka).
  • Zjistit příčinu a zajistit vzorek (obal, zbytky smaženice …)
  • Obrátit se na odborníka (155 nebo toxikologické středisko 224915402 - nonstop konzultace)

Lékařskou pomoc poskytovanou v případě otravy lze rozdělit zhruba do tří oblastí:

  1. Odstranění jedu z organismu a zamezení jeho dalšího přijímání. Jedná se především o výplach žaludku, zřídka vyvolávání zvracení v případě požití. Některé jedy kolující v krvi lze odstranit dialýzou (umělou ledvinou).
  2. Zásahy proti účinkům jedu a jejich tlumení použitím léků, umělou plicní ventilací apod.). Účinných protijedů je bohužel velmi málo, většina otrav je však léčitelná jen podporou životních funkcí.
  3. Podání séra proti patřičnému jedu (např. antitoxin proti tetanu, sérum proti kobřímu jedu) je spojeno s výrazným rizikem anafylaktického šoku.

Příklady otrav[editovat | editovat zdroj]

Hlavní příznaky otravy mědí.

Otrava leptavými látkami[editovat | editovat zdroj]

Pojmem leptavá látka se myslí kyselina nebo zásada, nejčastější otravou je požití, při kterém dochází k poleptání. Základní první pomoc spočívá ve zředění obsahu žaludku čistou vodou (popř. mlékem) a rychlém transportu k ošetření.

Otrava oxidem uhelnatým (CO)[editovat | editovat zdroj]

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování. Po proniknutí do organizmu se váže na hemoglobin, tato vazba je zhruba 200 – 300x pevnější než vazba kyslíku. Příznaky otravy jsou zčervenání (cihlově červený obličej), bolesti hlavy, zvracení, závratě, poruchy zraku, zrychlení dechu a tepu a poruchy vědomíbezvědomí. První pomocí je zajištění přísunu čerstvého vzduchu, popř. umělé dýchání, lékařská první pomoc spočívá v podávání kyslíku.

Otrava alkoholy[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji jde o otravu metylalkoholem a etylenglykolem a zejména otrava lihem (etanolem). Alkoholy samy o sobě nejsou příliš toxické, toxické jsou jejich metabolity. První pomoc při otravě metylalkoholem a etylenglykolem (např. Fridex) spočívá v útlumu metabolizace, tedy v podání většího množství etanolu (např. vodky). Postižený musí být urychleně hospitalizován, hrozí rozvrat metabolizmu a poškození orgánů.

Otrava houbami[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Otrava houbami.

Houby jakožto tradiční doplněk jídelníčku patří k běžným zdrojům otrav. Otravy houbami lze rozdělit na:

Otrava léky[editovat | editovat zdroj]

Otrava léky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Poškození chemickými látkami – otravy, s. 91–117. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]