Torii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slavná „plovoucí“ brána torii u svatyně Icukušima
Brány torii ve svatyni Fušimi Inari v Kjótu
Torii u svatyně Asakusa v Taito-ku, Tokio

Torii (japonsky: 鳥居, Torí) je tradiční japonská brána, kterou můžeme nejčastěji najít u vchodu do šintoistických svatyní. Skládá se ze dvou sloupů a dvou příčných trámů. Velmi často je natřena červenou barvou. Některé brány torii mají mezi horními příčkami tabulky s nápisy. Tradičním stavebním materiálem je dřevo a kámen, ale v současnosti se začínají prosazovat i moderní materiály jako je ocel a dokonce i antikorozní ocel.

Svatyně bohyně Inari mají typicky více bran torii. Lidé, ale i firmy, často vyjadřují svou vděčnost za obchodní úspěchy tak, že svatyni darují bránu torii. Svatyně Fušimi Inari v Kjótu jich má tisíce.

Jak je naznačeno použitými kandži (鳥 tori: pták; 居 i: místo), posláním bran torii je poskytovat místo odpočinku pro ptáky, kteří jsou v šintoismu považováni za posly bohů.

Původ bran torii osvětluje stará japonská legenda, podle které bohyni slunce Amaterasu otrávilo chování jejího bratra do takové míry, že se schovala do jeskyně, zavalila vchod velkým kamenem a tím způsobila zatmění Slunce. Lidé se báli, že pokud se slunce nevrátí, zcela jistě zahynou. Proto na radu moudrého starce postavili velký dřevěný ptačí hřad a posadili na něj všechny kohouty ve městě. Kohouti začali kokrhat a bohyně slunce ze zvědavosti vykoukla ven z jeskyně. Ke kameni, který musela o kousek odsunout, přiběhl z města velký zápasník sumó, zcela ho odtlačil a pustil slunce ven, čímž zachránil svět. Právě tohle ptačí bidlo se stalo první bránou torii. Od té doby se torii staly symbolem prosperity a štěstí a rozšířily se po celém Japonsku.

Podobné stavby můžeme najít v Thajsku. Rovněž torana v hindské a buddhistické architektuře (Indie, Nepál) vykazuje určité podobnosti s torii.

Kategorie Torii ve Wikimedia Commons