Toponymum
Toponymum vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu (hora, řeka apod.) nebo člověkem vytvořeného objektu a jevu (sídlo, přehrada apod.), který je na povrchu Země nebo jiného kosmického tělesa fixován; pro objekty a jevy na Zemi je to geonymum, pro objekty mimo Zemi je to kosmonymum a pro objekty na Měsíci je to selenonymum. Laicky řečeno jde o název místa, jméno místa je vlastní jméno zeměpisné, název neživého objektu fixovaného v krajině, který je kartograficky zakreslitelný do mapy, vedený v rámci geografického informačního systému, např. název světadílu, státu, pohoří, řeky, lidského sídla (sídliště) atd. Toponymy se vedle geografie zabývá jazykovědný obor toponomastika.
Druhy vlastních jmen zeměpisných
- Choronyma jsou vlastní jména větších zeměpisných celků přírodního (Evropa) nebo administrativního charakteru (Česká republika).
- Oikonyma, vlastní jména místní, jsou názvy obydlených objektů a míst, ať už existujících, či zaniklých, tj. názvy měst, vsí, osad, samot, jednotlivých domů apod. Například Praha, Lhota Chocholatá, osada Amerika, samota U Silnických, dům U Zelené žáby), viz označování domů.
- Anoikonyma, vlastní jména pomístní, jsou názvy zeměpisných objektů nesídlištní povahy, např. vlastní jména řek, pohoří, vlastní jména pozemků, cest atd. Například Vltava, Šumava, Krakonošovo, Budkovská cesta).
- Hydronyma jsou vlastní jména vodních toků, vodních ploch a jejich částí, některých vodních děl atd.
- Oronyma jsou vlastní jména prvků vertikální členitosti zemského povrchu, například hor a pohoří, údolí, nížin, sedel atd.
- Pozemková jména jsou zejména názvy polí, lesů, luk a podobně.
- Jména drobných přírodních útvarů a předmětů v krajině (důležitých pro orientaci, památkově cenných atd.).
- Hodonyma jsou vlastní jména dopravních cest.
- Názvy veřejných prostranství jsou názvy ulic, náměstí, nábřeží, mostů, tunelů, sadů, parků, případně jiných veřejných prostranství, které zpravidla stanoví obec svým rozhodnutím. Názvy ulic apod. jsou zároveň hodonyma.
Místní jména osobní
Termín místní jméno se používá také pro příjmení odvozená od místa původu nebo bydliště. Tato místní jména nejsou toponymy, ale antroponymy. Například Čech, Kozohorský, Němec, Meitner, Prostějovský, Prager, Pražák atd.
Z názvů míst jsou odvozeny také některé šlechtické tituly, například von, van den atd., ve spojení s názvem šlechtického sídla.
Odkazy
Literatura
- KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. Heslo Toponymum, s. 491.
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo toponymum ve Wikislovníku- Marek Nekula: Toponyma a ideologie, dostupné online
