Mirek Topolánek

Ing. Mirek Topolánek
7. předseda vlády České republiky
Ve funkci: 16. srpna 2006 – 8. května 2009
Jmenován	Václavem Klausem
Předchůdce	Jiří Paroubek
Nástupce	Jan Fischer
2. předseda ODS
Ve funkci: 14. prosince 2002 – 13. dubna 2010
Předchůdce	Václav Klaus
Nástupce	Petr Nečas
Člen Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Ve funkci: červen 2006 – září 2009
Senátor Senátu PČR za obvod 70 – Ostrava-město
Ve funkci: 1996 – 2004
Nástupce	Liana Janáčková
Narození	15. května 1956 (55 let) Vsetín, Československo
Politický subjekt	ODS
Choť	Pavla Topolánková Lucie Talmanová (od 2010)
Podpis

Mirek Topolánek a George W. Bush

Mirek Topolánek (* 15. května 1956 Vsetín) je bývalý český politik, v letech 2002–2010 2. předseda Občanské demokratické strany a v období 2006–2009 předseda vlády České republiky. Od ledna do května 2009 byl také předsedou Rady Evropské unie.

Životopis

Vystudoval Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě a poté strojní fakultu VUT v Brně. Podle informací jeho učitelů otištěných časopisem Týden byl v době středoškolských studií aktivním členem SSM. Pracoval jako projektant a později jako samostatný projektant v závodu Automatizace a mechanizace OKD Ostrava. Mezi lety 1987–1991 pak působil v Energoprojektu Praha, závod Ostrava jako vedoucí projektant specialista. V roce 1991 spoluzaložil a řídil obchodní společnost VAE, spol. s r. o. (jako výkonný ředitel a generální ředitel), která se zabývala energetickými projekty. V roce 1996 společnost zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem se stala obchodní společnost VAE a.s., v níž zastával do roku 2003 funkci předsedy představenstva.

Politická kariéra

Před listopadem 1989 nebyl politicky organizován v žádné straně; byl lákán do KSČ, k jeho rozhodnutí do KSČ nevstoupit výrazně přispěla manželka, která mu pohrozila rozvodem. V roce 1989 působil v Občanském fóru. V roce 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany.

V roce 1996 byl zvolen do senátu za obvod č. 70, Ostrava-město. V letech 1998–2002 byl předsedou senátního klubu ODS a od roku 2002 do roku 2004 pak byl místopředsedou Senátu. V listopadu 2002 se stal po Václavu Klausovi předsedou ODS.

Za dobu Topolánkova předsednictví ODS vyhrála tato strana volby senátní, krajské, evropské, komunální a v roce 2006 i volby do Poslanecké sněmovny. V roce 2008 již jako strana vládní ODS drtivě prohrála krajské a senátní volby a ztratila tak všechny své hejtmany a rovněž i nadpoloviční většinu v senátu.

Nejvyšší stranickou funkci však Topolánek i po těchto volbách, stejně jako v letech 2004 a 2006, obhájil.

Volby 2006 a sestavování vlády

V roce 2006 byl ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky volebním lídrem v Praze a získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů v těchto volbách. Jako vítěz voleb byl pověřen sestavením vlády. Nejprve se pokusil o tzv. trojkoalici spolu s KDU-ČSL a Stranou zelených, přestože tato měla dohromady pouze 100 hlasů ze 101 hlasů potřebných pro vyslovení důvěry vládě (pokud je přítomno všech 200 poslanců, obecně stačí většina přítomných poslanců). Trojkoalice nepřesvědčila ČSSD, aby ji podpořila, a tak se rozpadla. Následně Topolánek přistoupil na jednobarevnou vládu ODS tolerovanou ČSSD, pro níž se pokoušel získat podporu ČSSD.

První Topolánkova vláda

Poté, co jednání s Jiřím Paroubkem zkrachovala, předložil Mirek Topolánek návrh vlády složené z devíti členů ODS a šesti nestraníků, kterou Václav Klaus jmenoval 4. září. Vláda požádala o důvěru poslanecké sněmovny dne 3. října, avšak poprvé v historii České republiky ji nezískala. Pro vládu hlasovalo 96 poslanců, 99 hlasovalo proti. 11. října 2006 podala tato vláda demisi.

Druhá Topolánkova vláda

8. listopadu prezident Klaus znovu jmenoval Topolánka premiérem a pověřil ho sestavením vlády. 21. prosince požádal premiér prezidenta o jmenování vlády složené z členů ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Ten ji ale zprvu jmenovat odmítl s tím, že očekával vládu, která nebude závislá na přeběhlících. Měl také výhrady k jejímu personálnímu složení. Vláda byla nakonec jmenována 9. ledna 2007 a o 10 dní později získala důvěru Poslanecké sněmovny, neboť poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka opustili před hlasováním zasedací sál Sněmovny. Pro vládu tedy hlasovalo všech 100 poslanců koalice, 97 hlasovalo proti, 2 se nezúčastnili a 1 se zdržel. „Musím říct, že mě celkem překvapilo, příjemně, že oba jsou fiskálně odpovědní. To znamená, že jim je jasné, že nemohou sáhnout do podstaty problému. Uvědomují si, že je nutné změny provést,“ pochválil oba „přeběhlé“ poslance premiér Mirek Topolánek.

Reforma veřejných financí je stěžejním projektem koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Mirek Topolánek se aktivně angažuje v jednáních s USA o umístění radaru, který bude součástí protiraketové obrany Spojených států. V říjnu 2007 představil Mirek Topolánek tzv. „5 premiérských priorit.“ Také podpořil rozvoj vědy prezentací projektu VIVAT. Topolánkovo stanovisko vůči EU je konzervativní, akcentuje zejména její ekonomický význam.

Dne 24. března 2009 proběhlo hlasování o setrvání vlády vedené Mirkem Topolánkem. Poslanecká sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru. Proti kabinetu hlasovalo 97 poslanců opozice (ČSSD,KSČM), rebelové ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a bývalé poslankyně SZ Věra Jakubková a Olga Zubová. Opozice zvítězila v poměru 101:97. 26. března 2009 podal premiér demisi, čímž odstoupila celá vláda.

Rezignace na politické funkce

15. září 2009 rezignoval na svůj poslanecký mandát poté, co ČSSD oznámila, že nebude hlasovat pro rozpuštění poslanecké sněmovny, které by umožnilo vypsání předčasných parlamentních voleb. V debatě v České televizi pak oznámil, že zvažuje setrvání v politice i v čele ODS.

1. dubna 2010 rezignoval na post volebního lídra ODS kvůli skandálním výrokům pro časopis LUI. Jeho pravomoci přešly na pověřeného místopředsedu a volebního lídra pro parlamentní volby 2010 Petra Nečase, který stranu povede až do příštího volebního kongresu, na kterém bude zvolen nový předseda. Na post předsedy strany pak oficiálně rezignoval 13. dubna 2010, den po zasedání výkonné rady.

Soukromý život

V únoru 2010 se rozvedl s Pavlou Topolánkovou , s níž měl dcery Petru, Janu a syna Tomáše.

V červnu 2010 se oženil s Lucií Talmanovou s níž žil již od roku 2007. Dne 24. července 2007 Lucie Talmanová porodila syna Nicolase Topolánka.

V době, kdy se objevily první veřejné dohady o Topolánkově vztahu k Talmanové, oznámila jeho manželka Pavla Topolánková svou kandidaturu proti ODS v senátních volbách; u voličů v Ostravě ale za stranu Politika 21 neuspěla.

Obchodní, řídící a správní aktivity

Podle výpisu z obchodního rejstříku:

• od listopadu 1991 do ledna 1996 společník, od října 1993 do ledna 1996 jednatel VAE s.r.o.
• od ledna 1994 do října 1995 člen dozorčí rady Černá louka a.s., (Ostravská obchodní společnost) a.s.
• od března 1995 do září 1998 člen dozorčí rady CR Fontána penzijní fond a.s.
• od ledna 1996 člen, od března 1997 místopředseda, od ledna do prosince 2000 předseda dozorčí rady Dalkia Ostrava a.s. (Zásobování teplem Ostrava) a.s.
• od listopadu 1996 do dubna 1998 člen dozorčí rady Vítkovické stavby Ostrava a.s.
• od ledna 1994 do června 1998 jednatel a společník Montikon s.r.o., (JJM s.r.o., HPT s.r.o.)
• od ledna 1994 člen, od října 1996 místopředseda, od července 2001 do ledna 2003 předseda představenstva Free Zone Ostrava a.s. – Free Zone Ostrava Inc.
• od ledna 2002 do ledna 2003 člen dozorčí rady Elektrotrans a.s.

Kritika a aféry

• 2. února 2007 Topolánek způsobil aféru, když ukázal prostředníček směrem k opozičním poslancům stěžujícím si na nepřítomnost členů vlády (vzápětí po jejich ironickém potlesku za to, že se konečně dostavil do jednacího sálu). Později uvedl, že se jednalo o nonverbální komunikaci s ministrem Miroslavem Kalouskem a omluvil se za ně. V poslanecké sněmovně poté říkal, že Kalouskovi ukazoval, že je jednička.
• Žaloval novináře za zveřejnění odposlechů v kauze údajného podplácení poslance Kořistky, ve kterých mimo jiné říkal jak se svým poradcem Markem Dalíkem (který o sobě tvrdí, že je jako Martin Bormann a jehož část veřejnosti a politici ODS kritizují za příliš velký vliv na předsedu) stojí a padá, ale proces prohrál.
• Kopl do auta jednoho novináře Blesku a údajně křičel, že jej zabije, protože, jak později uvedl, se mu nelíbilo, že jej novináři dlouhodobě 24 hodin denně pronásledují.
• Je kritizován za inspirování se nacistickým slovníkem a občas i vulgární vyjadřování.
• Jeho občanské sdružení Becario údajně 80 % příjmů od sponzorů utratí na vlastní platy a organizování golfových turnajů a 20 % na stipendia pro studenty. Přinejmenším jeden sponzor tohoto sdružení nyní dostává od státu zakázky bez výběrového řízení.

• V červenci 2009 se za nevyjasněných okolností účastnil neformálního setkání s vlivnými lobbisty a podnikateli v Toskánsku (podrobněji Toskánská aféra)^[zdroj?].

• V březnu 2010 pronesl Topolánek skandální výroky v časopise pro gaye LUI. Urážlivě se v nich vyjádřil (alespoň podle medií) o premiérovi Fischerovi a ministru dopravy Gustavu Slamečkovi.

• Druhé zvolení Václava Klause prezidentem, podpora pro premiéra Jana Fischera a Vlastimil Tlustý coby ministr financí: tři hlavní personální chyby, kterých se podle svých vlastních slov Mirek Topolánek ve špičkové politice dopustil.

Externí odkazy

• Osobní stránky
• Blog Mirka Topolánka na Aktuálně.cz
• Mirek Topolánek na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Mirek Topolánek na stránkách Senátu Parlamentu České republiky v 1. senátorském období
• Mirek Topolánek na stránkách Senátu Parlamentu České republiky v 2. senátorském období