Tony Blair
Tony Blair | |
---|---|
Premiér Spojeného království | |
Ve funkci: 2. května 1997 – 27. červen 2007 | |
Panovník | Alžběta II. |
Náměstek | John Prescott |
Předchůdce | John Major |
Nástupce | Gordon Brown |
Člen parlamentu | |
Ve funkci: 9. červen 1983 – 27. červen 2007 | |
Předchůdce | David Reed |
Nástupce | Phil Wilson |
Volební obvod | Sedgefield |
Většina | 18 449 (44,5 %) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Labouristé |
Narození | 6. května 1953 (70 let) Edinburgh, Skotsko |
Choť | Cherie Booth |
Rodiče | Leo Blair a Hazel Elizabeth Rosaleen Corscaden |
Příbuzní | William Blair[1] a Sarah Blair[2] (sourozenci) |
Alma mater | University of Oxford |
Profese | Advokát |
Náboženství | katolík |
Ocenění | Osoba roku Financial Times (1997) Cena Karla Velikého (1999) Thomas J. Dodd Prize in International Justice and Human Rights (2003) Prezidentská medaile svobody (2009) Cena Dana Davida (2009) … více na Wikidatech |
Webová stránka | institute |
Commons | Tony Blair |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anthony Charles Lynton Blair (* 6. května 1953 Edinburgh), známý jako Tony Blair, je britský právník, diplomat a politik za Labouristickou stranu, bývalý britský premiér v letech 1997 až 2007 .
Vzdělání
Narodil se v právnické rodině a práva také vystudoval na Oxfordské univerzitě. Tímto povoláním se živil až do svého zvolení do parlamentu.
Veřejná činnost
V opozici
Ve volbách v roce 1983 byl zvolen za poslance Britského parlamentu za Labouristickou stranu. Po nečekané smrti jejího předsedy Johna Smithe v roce 1994, tou dobou u veřejnosti byl nejpopulárnější ze všech kandidátů, zvítězil ve volbách nového předsedy strany, když se jeho blízký přítel a spolupracovník Gordon Brown, který mohl představovat nejvážnější konkurenci, zavázal proti němu nekandidovat.
Po svém nástupu do čela strany vyhlásil program tzv. New Labour (volně přeloženo s důrazem na význam – nová tvář Labouristické strany), který posunul její postavení do středu politického spektra. Opustil doktrínu fabiánského socialismu, podpořil privatizaci britského průmyslu a reformy posilující tržní prostředí. Jeho politika se nevyhnula kritice ze strany levice. Byl kritizován za to, že svou politiku pod vlivem Giddense příliš posunul ke středu a přestal hájit tradiční levicové hodnoty.
Premiér
Ve volbách 1. května 1997 labouristé po 18 letech vyhráli volby. V premiérském křesle tak vystřídal konzervativce Johna Majora. Tehdy mu bylo 44 let, a stal se tak nejmladším britským premiérem od roku 1812. V únoru 2005 se stal britským premiérem nejdéle vykonávajícím tuto funkci za labouristy.
V úřadě se mu podařilo dosáhnout míru v Severním Irsku, které bylo po desetiletí zmítáno nepokoji překračujícími mnohdy hranici občanské války. Velký význam též mělo obnovení autonomie Skotska, Walesu a Severního Irska.
Po 11. září 2001 podpořil zahraniční politiku George W. Bushe, i když se snažil o odstranění rozporů mezi USA a Evropskou unií. V roce 2001 se Velká Británie podílela na invazi do Afghánistánu, v roce 2003 do Iráku. Jeho zahraniční politika vyvolávala ve Velké Británii masové protesty obyvatelstva.
Po letech dohadů 10. května 2007 ve svém domovském stranickém klubu v Sedgefieldu oznámil, že 27. června předá královně Alžbětě II. svou rezignaci na funkci premiéra a že se také vzdá funkce lídra labouristů.
Dne 27. června 2007 jej vystřídal ve funkci ministerského předsedy Gordon Brown, bývalý ministr financí jeho vlády a po jeho rezignaci jeho nástupce i ve funkci předsedy Labouristické strany.
Po odchodu z premiérské funkce
V současné době zastává funkci zvláštního velvyslance/zmocněnce Blízkovýchodního kvartetu. Po svém odchodu z vrcholné politiky se těšil několika velkorysým finančním odměnám od různých bank, fondů, institucí i jednotlivců – celková částka těchto plateb za posledních 5 let byla odhadnuta na 80 milionů liber.[3] Existuje několik iniciativ (např. Tony Blair Watch[4] či Arrest Tony Blair[5]), které chtějí dosáhnout Blairovo civilní zatčení[6][7] a dostat jej před spravedlnost.
Rodina a osobní život
Za svých studentských let hrával v rockové skupině Ugly Rumors. Od roku 1980 je ženatý s právničkou Cherie Blair, která vykonává advokátskou praxi pod svým dívčím jménem Booth. Mají spolu čtyři děti. Poslední syn Leo se narodil v roce 2000, tedy v době jeho premiérského funkčního období.
Často bývá srovnáván s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem. Oba byli zvoleni do vysoké státnické funkce v podobně mladém věku, jsou si názorově blízcí a mají silné osobní charisma.
Dne 22. prosince 2007 přestoupil od anglikánství k římskému katolicismu.[8]
Odkazy
Poznámky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Blair na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ How war criminal Tony Blair earned £80 million in the past five years
- ↑ http://stopwar.org.uk/index.php/tony-blair-watch
- ↑ ArrestBlair.org
- ↑ Nowhere safe for Tony Blair as yet another attempt to arrest him for war crimes
- ↑ Bounty hunters search for Tony Blair after latest sightings of UK's most wanted war criminal
- ↑ http://cs.christiantoday.com/article/tony-blair-konvertoval-na-rimsko-katolicku-vieru/9938.htm
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tony Blair na Wikimedia Commons
- Osoba Tony Blair ve Wikicitátech
- Oficiální stránky britského premiéra
- Premiéři Spojeného království
- Skotští politici
- Socialisté
- Narození 1953
- Britští právníci
- Nositelé Prezidentské medaile svobody
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království
- Osobnosti irácké války
- Nositelé Ceny Karla Velikého
- Narození 6. května
- Členové Labouristické strany
- Britští skauti
- Narození v Edinburghu