Tonkové boby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tonkové boby

Tonkové boby[1] (někdy též fazole tonka nebo jen tonka) je koření se specifickým aroma. I přes svůj název nejde o druh bobu nebo fazole, ale o fermentovaná semena stromu s názvem silovoň obecný (Dipteryx odorata).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé „fazolky“ jsou zhruba 25-30 milimetrů dlouhé a dosahují hmotnosti kolem 1 gramu. Mají černý hrbolatý povrch, uvnitř jsou světlé. Aroma celých semen je ostřejší a blíží se hořkým mandlím. Po nastrouhání připomíná nugát, bílou čokoládu, griliáš nebo ořechy s nádechem vanilky. Zmiňovány bývají i tóny višní, hřebíčku, skořice nebo opia. Aroma se dále může lišit podle toho, zda je koření použité pro studený nebo teplý pokrm.[2]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Tonka uvnitř plodu

Koření pochází ze severní části Jižní Ameriky. Název tonka pochází z jazyku Galibi (Carib), kterým mluvili domorodci na území Francouzské Guyany. Objevuje se i v Tupi, dalším jazyku používaném na tomto území.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V gastronomii se tonka se používá nastrouhaná nebo ve formě výluhu. Uplatnění má především při výrobě sladkého pečiva, dezertů a zmrzliny, objevuje se v mnoha receptech francouzské kuchyně.[2]

Využití má i v parfumerii a také farmacii. Ze semen se získává kumarin, surovina pro výrobu antikoagulantů.

Zákaz na území USA[editovat | editovat zdroj]

Na území Spojených států amerických se tonka nesmí používat v gastronomii. Vyplývá to ze zákonu z roku 1954, který zakazuje veškeré nápoje a potraviny obsahující kumarin. Zákon byl přijatý jako důsledek umělého přidávání vysokých dávek kumarinu do potravin, které údajně ve vysokých koncentracích působily jaterní problémy hlodavcům. Zákon je v současné době kritizován jako zastaralý a neúměrný, neboť v jeho důsledku došlo k ilegalizaci koření a potravin s přirozeným obsahem kumarinu, který zdravotní potíže nepůsobí (mimo jiné i levandule, lékořice, skořice nebo polská Żubrówka vodka). Podle vyjádření lékařů není známé, že by kumarin v přirozené podobě nebo konkrétně v podobě fazolí tonka působil jako antikoagulans.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  2. a b c DELORENZO, Ike. The Tonka Bean: An Ingredient So Good It Has to Be Illegal. [Atlantic] [online]. 2010-11-03 [cit. 2012-01-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu