Tondo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tondo je renesanční termín pro kruhovou malbu nebo sochařské dílo. Svůj původ má v italském slově rotondo, kulatý. Ve starověkém Řecku byla tonda v souvislosti s rozvojem vázového malířství malována také na dna nádob, zejména na kyliky.
Svého největšího uplatnění tonda dosáhla v 15. století v italské Florencii ve tvorbě Sandra Botticelliho, Michelangela Buonarrotiho a Raffaela Santiho.
Každé tondo obsahuje centrální motiv, většinou s jednou nebo více postavami. Jejich pozadí je nevýrazné a bez jakýchkoli dekorací.
