Tomás Bretón

Tomás Bretón
Tomás Bretón
Základní informace
Narození	29. prosince 1850; Salamanca
Úmrtí	2. prosince 1923 (ve věku 72 let); Madrid
Žánry	opera, symfonie a zarzuela
Povolání	hudební skladatel, dirigent a muzikolog
Nástroje	housle
Ocenění	velkokříž Řádu Alfonse XII. (1925 a 1921)
Děti	Abelardo Bretón Matheu
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomás Bretón y Hernández (29. prosince 1850 Salamanca – 2. prosince 1923 Madrid) byl španělský dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Salamance 29. prosince 1850. Studoval na Škole krásných umění (Escuela de Nobles y Bellas Artes de San Eloy) a přivydělával si účinkováním v provinčních orchestrech, divadlech a kostelích. V šestnácti letech odešel do Madridu, kde hrál v orchestrech divadel uvádějících zarzuely. Vedle toho studoval na Královské konzervatoři u Emilia Arriety. V roce 1872 získal první cenu za skladbu společně s Rupertem Chapí. Několik let pracoval v menších divadlech, až v roce 1882 obdržel grant od Akademie krásných umění v San Fernandu. To mu v letech 1881–1884 umožnilo studium v Římě, Miláně, Vídni a v Paříži. Kromě toho mu to poskytlo čas na kompozici rozměrnějších skladeb, jako byly oratorium El Apocalipsis a opera Los amantes de Teruel. Premiéra této opery v Teatro Real de Madrid ho zařadila mezi přední španělské operní skladatele.

Stal se rovněž vyhledávaným dirigentem. V letech 1878–1881 řídil orchestr Unión Artístico Musical, který sám založil a od roku 1885 byl šéfdirigentem orchestru Madridské koncertní společnosti (Sociedad de Conciertos de Madrid). V roce 1901 byl jmenován ředitelem Madridské konzervatoře (Real Conservatorio Superior de Música de Madrid).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zarzuely[editovat | editovat zdroj]

Los dos caminos (1874, libreto Calixto Navarro)
El viaje de Europa (1874, libreto Feliú y Codina)
El alma en un hilo (1874, libreto Pedro Ponce y Juan Carranza)
El bautizo de Pepín (1874)
Dos leones (1874; libreto Salvador María Granés a Calixto Navarro)
María (1875, libreto Navarro)
El 93 (1875, libreto Navarro.)
El inválido (1875, libreto Navarro)
Un chaparrón de maridos (1875, libreto Rafael María Liern a Anselmo Pilá)
El barberillo de Orán (libreto Rafael María Liern)
Por un cantar juguete (1875, libreto Alejandro Vidal y Díaz)
El capitán Mendoza (1876, libreto Luis de Olona y Gaeta)
Huyendo de ellas (1877)
Novio, padre y suegro (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
¡Cuidado con los estudiantes! (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
Estudiantes y alguaciles (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
Contar con la huéspeda o Locuras madrileñas, (1877, libreto Luis Pére)
Bonito país (1877)
El campanero de Begoña (1878, libreto Mariano Pina Domínguez)
Corona contra Corona (1879, libreto Navarro)
Las señoritas de Conil (1880, libreto R. Palomino de Guzmán)
Los amores de un príncipe (1881, libreto José Sala y Ramiro Sirgue)
Vista y sentencia (1886, libreto Navarro y Granés)
El grito en el cielo (1886, libreto Navarro)
Bal masqué (1888, libreto Strauss y Bretón)
El caballo del señorito (1890, libreto Ricardo de la Vega)
La verbena de la Paloma (1894, libreto De la Vega)
El domingo de Ramos (1894, libreto Miguel Echegaray)
Al fin se casa la Nieves (1895, libreto De la Vega)
Botín de guerra (1896, libreto Eusebio Sierra)
El guardia de corps (1897, libreto Mariano Vela a Carlos Servet Fortunyo)
El puente del diablo (1898, libreto Mariano Vela a Carlos Servet Fortunyo)
El reloj de cuco (1898, libreto Manuel de Labra a Enrique Ayuso)
El clavel rojo (1899, libreto Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
La cariñosa (1899, libreto José Jackson Veyán)
Covadonga (1900, libreto Marcos Zapata a Eusebio Sierra.)
La bien plantá (1902-1904, libreto Vela a Servet)
El ojo del amo (1901)
La paz del campo (1906, libreto Enrique Vega)
El sueño de Regina (1906, libreto Manuel Linares Rivas)
Felicidad (1907, libreto Justo Huete)
Ya se van los quintos, madre (1908, libreto Alfonso B. Alfaro)
La generosa (1909, libreto Gabriel Merino)
Piel de oso (1909, libreto José Luis Barbadillo a A. Custodio)
Al alcance de la mano (1911, libreto Jorge a José de la Cueva)
Las percheleras (1911, libreto Mihura a González del Toro)
Los húsares del Zar (1914, libreto R. Campo, Avilés Meana a Carlos Rufart Camps)
La guitarra del amor (1914, libreto Perrín a de De Palacios)
Las cortes de amor o El trovador Lisardo (1914, libreto Jacinto Soriano)
Fraile fingido (1919, libreto Luceño)

Opery[editovat | editovat zdroj]

Guzmán el Bueno (1877, libreto Antonio Arnao)
Los amantes de Teruel (1889, libreto vlastní podle Juana Eugenia Hartzenbusche)
Garín (1892, libreto Cesare Fereal)
La Dolores (1895, libreto Feliú y Codina)
El certamen de Cremona (1906, libreto Carlos Fernández Shaw)
Tabaré (1913, libreto Juan Zorrilla de San Martín)
Don Gil de las calzas verdes (1914, libreto Tomás Luceño)

Orchestrální hudba[editovat | editovat zdroj]

Symfonie č. 1 F-dur (1874)
Amadís de Gaula, symfonická báseň (1882)
El Apocalipsis, oratorium pro sóla, sbor a orchestr (1882)
Symfonie č. 2 Es-dur (1883)
Escenas andaluzas (1894)
Symfonie č. 3 G-dur (1905)
Los Galeotes, symfonická báseň (1905)
Salamanca, symfonická báseň (1914)
Elegía y Añoranza'', symfonická báseň (1916)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

Smyčcový kvartet G-dur (1866)
Trio E-dur (1893) pro klavír, housle a violoncello
Smyčcový kvartet D-dur (1902)
Kvintet pro klavír a smyčce (1905)
Smyčcový kvartet c-moll "Drama" (1907)
Smyčcový kvartet E-dur (1909)
Dechový sextet (1909)
Čtyři španělské kusy pro housle, violoncello a klavír
Písničky na básně Gustava Adolfa Bécquera

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomás Bretón na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od Tomáse Bretóna v projektu IMSLP
Životopis (anglicky)
Životopis (španělsky)
Seznam oper a zarzuel