Tomomi Iwakura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét Tomomiho Iwakury
Tomomi Iwakura zobrazený na bývalé 500 jenové bakonvce

Tomomi Iwakura (岩倉 具視) (26. října 1825, Kjóto20. července 1883) byl japonský státník období bakumacu (poslední roky období Edo a Meidži.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Tomomi Iwakura se narodil v Kjótu jako druhorozený syn nižšího dvořana a šlechtice Jasučika Horikawy (堀川 康親). V roce 1836 byl adoptován do rodiny jiného šlechtice, Tomojasu Iwakury, od kterého pak převzal rodové jméno. Cvičil ho kampaku (regent) Masamiči Takacukasa. V roce 1854 se stal komorníkem císaře Kómeie.

U dvora[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako mnoho dalších dvořanů, také Iwakura nesouhlasil s plánem šógunátu Tokugawa na ukončení politiky japonské nárdní izolace a otevřít zemi cizincům. Když do Kjóta dorazil ródžu (rádce) tokugawského šógunátu, Masajoši Hotta, aby získal císařské povolení podepsat Harrisovu smlouvu o přátelství a obchodu se Spojenými státy Americkými, shromaždil Iwakura dvořany a pokusil se zabránit jednání.

Po zavraždění taira Naosuke Iiho v roce 1860 Iwakura podporoval hnutí Kobugattai, alianci mezi dvorem a šógunátem. Hlavním bodem tohoto spojenectví byla svatba mezi šógunem Iemoči Tokugawou a princeznou Kazu-no-Mija Čikako, mladší sestrou císaře Kómeie. Samurajové a šlechta, která podporovala radikálnější hnutí Sonnó džói, viděli Iwakuru jako zastánce šógunátu a vyvíjeli tlak na dvůr, aby ho vyhnali. Výsledkem tohoto snažení Iwakura v roce 1862 dvůr opustil a přestěhoval se do Iwakury, severně od Kjóta.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1866 šógun Iemoči zemřel, snažil se Iwakura převzít u dvora politickou iniciativu. Pokusil se shromáždit pod dvůr všechny daimjó, ale neuspěl. Když v následujícím roce zemřel císař Kómei, proslýchalo se, že Iwakura naplánoval jeho otrávení. Zatčení však unikl.

3. ledna 1868 společně s Tošimičim Ókubou a Takamori Sajgem připravil Iwakura obsazení císařského paláce v Kjótu. Pomohli jim k tomu vojáci loajálních panství Sacuma a Čóšú. Po této revoluci byly zahájeny reformy Meidži.

Období Meidži[editovat | editovat zdroj]

Iwakurova mise

Po ustavení vlády hrál Iwakura, díky vlivu a důvěře s císařem Meidžim důležitou roli. Byl z velké části zodpovědný za vyhlášení Přísahy o pěti článcích a zrušení dosavadního administrativního dělení na domény (hany).

Brzy po jeho dosazení na místo ministra práva (udaidžin) v roce 1871 s vydal na takzvanou Iwakurovu misi, dvou letou cestu kolem světa s cílem opětovného uzavírání smluv, které dosud byly pro Japonsko nevýhodné, a shromažďováním poznatků, které měly pomoci s modernizací země.

Iwakura zemřel 20. července 1883 na rakovinu krku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Iwakura Tomomi" in Japan Encyclopedia, p. 408.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwakura Tomomi na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]