Tomáš Jaroš
| Tomáš Jaroš | |
|---|---|
| Narození | 1500 Brno |
| Úmrtí | 1570 (ve věku 69–70 let) |
| Povolání | zvonař a hudebník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Tomáš Jaroš z Brna (asi 1500–1570) byl pražský zvonař, puškař a kovolijec 16. století. Mezi jeho nejznámější díla patří zvon Zikmund z roku 1549 v katedrále sv. Víta na Pražském hradu a Zpívající fontána, navržená italským sochařem Francescem Terzem, umístěná v Královské zahradě.
Údaje o životě[editovat | editovat zdroj]
Tomáš Jaroš se narodil v Brně na počátku 16. století. Působil ve Vídni jako kovolijec a puškař. Z Vídně byl odvolán Ferdinandem I. Habsburským, který ho dne 2. listopadu 1543 jmenoval královským puškařem zbrojnice na Pražském hradu. Jeho roční plat činil 120 zlatých rýnských. V Praze měl Tomáš Jaroš na Malé Straně dílnu s tovaryši a učedníky a byl členem cechu konvářského. V roce 1547 mu byla, jako přednímu pražskému kovolijci, svěřena zakázka na výrobu velkého zvonu pro katedrálu sv. Víta náhradou za zvon, který byl zničen při požáru Pražského hradu v roce 1541. Nejvýznamnějším dílem Tomáše Jaroše je odlití Zpívající fontány. Posouzení modelu Franceska Terzia z hlediska realizace a vypracování rozpočtu (jakož i pozdější ulití této kašny) mu nařídil arcivévoda Ferdinand dne 9. prosince 1562 dopisem z Křivoklátu. Při službě u dvora musel být Jaroš neustále k dispozici. Malé zakázky nebývaly zapisovány, ale z roku 1566 existuje zápis, že k pohřbu Ferdinanda I. zhotovil puškař Tomáš Jaroš korunu českou, uherskou, jablko a žezlo – a za tuto práci dostal zaplaceno 44 zlatých rýnských a 20 krejcarů. Puškař Tomáš Jaroš odlil značný počet polních děl pro císařské vojsko. (Jeden frangment Jarošova děla ulitého v roce 1547 je uložen v muzeu v Budapešti.) V roce 1569 se Jaroš vydal na rozkaz Maxmiliána II. do Košic, aby odléval děla proti vojskům Jana Zikmunda Zápolského. Poslední zpráva o Jarošovi je z jara 1570, v tomto roce patrně v Uhrách zemřel.[1]
Už v roce 1570 prosí Jarošův německý tovaryš Wolf Hofprugger (Hofpruker) o jeho místo dvorského puškaře. Na zkoušku musel už v roce 1570 zhotovit pušku „singerin", a přestože se mu dílo nezdařilo, práci královského puškaře v roce 1571 dostal.
Vdova Barbora Jarošová se ještě dlouhá léta domáhala na královské komoře o doplatek nákladů na formování a odlití Zpívající fontány, jenž činil 1770 kop a 11 bílých grošů. Tato částka nebyla královskou komorou vyplacena v plné výši.
Zpívající fontána[editovat | editovat zdroj]
Zpívající fontána z Královské zahradě Pražského hradu představuje hlavní Jarošovo dílo. Vytvářel ji s přestávkami v letech 1562–1568. Bronzová fontána je bohatě zdobena figurálními motivy. Jedním z Jarošových pomocníků na fontáně byl Vavřinec Křička z Bítyšky.
Charakteristika zvonů[editovat | editovat zdroj]
- Na zvonech užívá nápisy v latině a v němčině. Češtinu užívá zcela výjimečně.
- Často používá legendu: VOX MEA – VOX VITAE – VOS VOCO – AD SACRA VENITE. Tj. Hlas můj – hlas života – vás volám- ke mši pojďte.
- Užívá výhradně humanistickou majuskuli.
- Zavedl některé nové prvky do výzdoby zvonů, v českých zemích do té doby neznámé:
- Tabulky s nápisy. Před Jarošem se nápisy psaly pouze do pásů kolem čepce.
- Ucha s maskarony. Před Jarošem byla ucha koruny zdobená pouze výžlabky, pletenci apod. nebo zcela nezdobená.
- Otisky mincí.
Zvony[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Obec (okres) | Objekt | Zdroj |
|---|---|---|---|
| 1548 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Mádl – zvon Zikmund |
| Litomyšl (Svitavy) | kostel Povýšení sv. Kříže | Winter | |
| 1549 | Čistá (Rakovník) | zvonice kostela sv. Václava | Smolík |
| 1550 | Hradčany (Praha) | kostel sv. Jiří | Kybalová |
| Nové Město (Praha) | kostel sv. Klimenta | Rybička | |
| Jesenice (Příbram) | kostel Nejsvětější Trojice | Vlasák[2] | |
| Ročov (Louny) | kostel Nanebevzetí Panny Marie | Matějka: Soupis II | |
| 1552 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Podlaha: Soupis I[3] |
| Budyně nad Ohří (Litoměřice) | kostel Panny Marie Sněžné | Matějka: Soupis IV | |
| Dubany (Litoměřice) | kostel sv. Petra a Pavla | Matějka: Soupis IV | |
| Uhříněves (Praha) | kostel Všech Svatých | Chytil | |
| 1553 | Praha | kostel sv. Prokopa | Winter |
| Nebužely (Mělník) | kostel sv. Jiljí | Podlaha: Soupis VI[4] | |
| Peruc (Louny) | kostel sv. Petra a Pavla | Matějka: Soupis II | |
| Radouň (Mělník) | kostel sv. Havla | Winter | |
| Staré Město (Praha) | kostel Panny Marie před Týnem | Zap: Týnský chrám | |
| 1554 | Horní Krupka (Teplice) | zvonička | signatura na zvonu |
| Litoměřice | kostel Všech Svatých | Luksch[5] | |
| Ústí nad Labem | kostel sv. Vojtěcha | podobnost s jinými zvony[6] | |
| Chyšky (Písek) | kostel sv. Prokopa | Podlaha: Soupis V | |
| Řisuty (Kladno) | zvonice kostela sv. Jakuba | Velc: Soupis XX | |
| 1555 | Počepice (Příbram) | kostel sv. Jana Křtitele | Vlasák |
| 1556 | Hradčany (Praha) | katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | Podlaha: Soupis I – zvon Dominik |
| Stará Boleslav (Praha – východ) | kostel sv. Václava | Zap: Stará Boleslav[7] | |
| Mýto (Rokycany) | kostel sv. Štěpána | Pamětní síň Mýto | |
| 1560 | Veclov (Rakovník) | kostel Všech Svatých | Cechner: Soupis XXXIX |
| 1562 | Libotenice (Litoměřice) | zvonice kostela sv. Kateřiny | Matějka: Soupis IV |
| 1568 | Jílové u Prahy (Praha – západ) | kostel sv. Vojtěcha | Zap: Jílové |
| Slatina (Litoměřice) | kostel sv. Jana Nepomuckého | Chytil[7] | |
| ???[8] | Doksany (Litoměřice) | kostel Narození Panny Marie | Soupis IV. Podobnost s jinými zvony.[7] |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky a reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius5.nkp.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Zřejmě totožný s nezvěstným zvonem z kaple sv. Vojtěcha v Nedrahovicích.
- ↑ Dva hodinové cymbály.
- ↑ Nejistý rok.
- ↑ Hodinový cymbál.
- ↑ Nejisté autorství, původně se nacházel v kostele sv. Mikuláše v Třebušíně.
- ↑ a b c Nejisté autorství.
- ↑ Rok výroby není znám.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých XXXIX - Rakovnicko II. Praha: [s.n.], 1913.
- CHYTIL, K. Mistr Tomáš Jaroš z Brna. IN: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění, Praha 1917, s. 20 – 28.
- KOULA, J. Zbytek děla Jarošova. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, s. 325 – 328.
- KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
- LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice I. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, s. 108.
- MÁDL, Karel B. Velký zvon u svatého Víta v Praze. IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, s. 689-715.
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých II – Lounsko. Praha: [s.n.], 1897.
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898.
- Ottův slovník naučný, heslo Jaroš, Tomáš.
- PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých : Metropolitní chrám svatého Víta. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online.
- PODLAHA, Antonín a kolektiv. Soupis památek historických a uměleckých V - Milevsko. Praha: [s.n.], 1898.
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých VI - Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899.
- RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- SMOLÍK SLATINSKÝ, Frant. Kříč a bývalé panství Kříčské v Plzeňsku. IN: Památky archeologické a místopisné 1874, s. 41 – 56.
- STREIT, Jiří. Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 169–171.
- VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých XX – Slánsko. Praha: [s.n.], 1904.
- VLASÁK, Antonín Norbert. Hrad Vysoký Chlumec a jeho okolí. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 49 – 58.
- WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. Kapitola V. Kovolijci, s. 354.
- ZAP, Karel Vladislav. Jílové. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 200 – 210.
- ZAP, Karel Vladislav. Stará Boleslav a její poutnický chrám Panny Marie. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 15.
- ZAP, Karel Vladislav. Týnský chrám, hlavní farní kostel Starého města Pražského. IN: Památky archeologické a místopisné 1855 / I, s. 109.
