Tolita lékařská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tolita lékařská

Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Rod: tolita (Vincetoxicum)
Binomické jméno
Vincetoxicum hirundinaria
Medik.
Synonyma
  • Alexitoxicon vincetoxicum
  • Cynanchum vincetoxicum
  • Vincetoxicum officinale
Suchý plod a semena tolity lékařské

Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) je bíle kvetoucí rostlina z čeledi toješťovité (Apocynaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tolita lékařská je vytrvalá, nejčastěji 50–120 cm vysoká, rostlina s krátkým větveným oddenkem[1]. Z oddenku vyrůstají přímé jednoduché lodyhy s pýřitým ochlupením, na nichž vyrůstají vstřícné či vzácně přeslenité listy. Listy jsou celokrajné, krátce řapíkaté, tvarem pak kopinaté, vejčité či až srdčité, vpředu zašpičatělé a z velké části lysé, jen na rubu na žilnatině pýřité.[2]

Květy jsou bílé či žlutobílé a dohromady tvoří květenství, tzv. stopkatý vrcholík.[2]. Kališních lístků je 5 a jsou jen při bázi srostlé, korunních lístků je také 5, které jsou dole srostlé v krátkou trubku. Prašníky mají vnější jalovou podkovovitou část, která pak připomíná pakorunku a vnitřní fertilní část, pylová zrna tvoří brylky. Blizny jsou navzájem srostlé v pětilaločný útvar. Plodem je měchýřek.

Celkové rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tolita lékařská přirozeně roste v Evropě a v západní Asii, na sever sahá až po jižní Skandinávii, zhruba po 60. rovnoběžku, na východ až na západní Sibiř do okolí Omsku. V jižní Evropě se vyskytuje spíše ostrůvkovitě, dále roste také na Kavkaze. Byla zavlečena člověkem i na několik míst do Severní Ameriky[1].

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Tolita lékařská vyhledává například travnaté, křovinaté či skalnaté svahy, světlé části lesů a jejich lemy, případně lesostepi. Je to typický druh zvláště různých druhů teplomilných doubrav (řádu Quercetalia pubescenti-petrae), teplomilnějších variant dubohabřin (svaz Carpinion betuli), ale roste i mimo les, v různých křovinách, na skalách, v lesních lemech, někdy i v suchých trávnících[1]. V České republice to je spíše teplomilný druh, proto je nejběžnější v relativně suchých a teplých územích, např. na jižní Moravě. V chladnějších krajích je vzácnější a vyskytuje se jen ostrůvkovitě na vhodných lokalitách či chybí zcela. Zcela ojediněle roste i v horách, ale pouze na vzácných reliktních lokalitách, jako je třeba (Čertova zahrádka v Krkonoších).[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byl oddenek tolity používán v lidovém léčitelství i mezi veterináři. V západní Evropě byla tolita lékařská pěstována i jako přadná rostlina. Jinak se jedná o jedovatou rostlinu, obsahuje jedovatý glykosid vincetoxin[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72
  2. a b c Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]