Tochnit Dalet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tochnit Dalet (hebrejsky: 'תוכנית ד‎, doslova Plán Dalet, Plán D) byl soubor několika vojenských akcí provedených na jaře 1948 počátkem první izraelsko-arabské války, respektive během takzvané občanské války v Palestině, krátce před koncem britského mandátu nad Palestinou, před vznikem státu Izrael, židovskými jednotkami Hagana. Jeho cílem bylo ovládnout některé oblasti osídlené Araby, které ale byly podle plánu na rozdělení Palestiny z roku 1947 začleněny do židovského státu.

Oblasti pod židovskou kontrolou v prosinci 1947 (tmavě modré plochy) a v květnu 1948, po realizaci Plánu Dalet (světle modré plochy)
Dobytí Haify

Během dubna a května 1948 už britským silám v Palestině zbývaly jen týdny či dny a Židé i Arabové se připravovali na další fázi válečného konfliktu, který měl mít stále více rysy konvenční války. Arabové ovšem do konce britského mandátu dávali přednost jen drobným válečným akcím a preferovali pasivní ostřelování židovských dopravních tepen. Mezitím Židé systematicky posilovali své jednotky Hagana, které v polovině května dosáhly početního stavu 40 000 lidí. Spadaly pod ně i elitní profesionální jednotky Palmach. Plán D zformuloval Jigal Alon. Počítal s nutností rychle využít odchod britských jednotek a obsadil klíčové body v zemi a ještě před vznikem nezávislého židovského státu tak utvořit územně souvislou oblast židovské kontroly. Stažení Britů probíhající postupně zároveň vytvářelo ještě před oficiálním koncem britského mandátu v Palestině oblasti, kde se již fakticky dalo mluvit o suverénní židovské (či arabské vládě). V rámci Plánu Dalet proto došlo k sérii židovských útoků, při kterých se například již v polovině dubna 1948 dostalo pod židovskou kontrolu město Tiberias. Z města odešla celá arabská populace, která byla pod dohledem Britů eskortována do Zajordánska. Plán Dalet tak znamenal zrychlení arabského exodu z Palestiny. Koncem dubna 1948 Alon spustil v rámci Plánu Dalet Operaci Jiftach, na jejímž konci Židé dobyli celý Safed, koncem dubna padla v Operaci Bi'ur Chamec do židovského držení Haifa (zde část arabské populace zůstala). Paralelně s tím proběhla Operace Ben Ami, která znamenala dobytí města Akko. Analogicky Židé ovládli Bejt Še'an a okolí (Operace Gide'on). Na přelomu dubna a května probíhala Operace Chamec, spočívající v okupaci arabských sídel jižně od Tel Avivu, v zázemí města Jaffa a pak počátkem května Operace Barak dále na jih odtud. Samotná Jaffa nebyla zpočátku terčem Plánu Dalet, počítalo se pouze s její izolací. Koncem dubna se jednotky Irgun pokusily o ofenzívu proti Jaffě, ale byly odraženy a do záležitosti se navíc zapojili Britové, kteří odmítli tolerovat pád Jaffy. Arabský exodus z města probíhal ovšem dál a Jaffa nakonec padla 13. května. Současně došlo k rozšíření židovského teritoria i směrem k obleženému Jeruzalému, kde Operace Nachšon a Operace Har'el dokázaly udržet úzký koridor v Judských horách a dobýt několik zdejších arabských vesnic. Operace Jevusi pak mírně rozšířila židovskou oblast Jeruzaléma.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 258. (anglicky) 
  2. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. Dále jen: Arab-Israeli Wars. ISBN 0-394-71746-5. S. 32-38. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]