Tmel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tmel je plastická hmota, která se používá obvykle k vyrovnání nerovností povrchu, nebo k vyplnění spár a zajištění těsnosti vůči vodě, případně i plynům. Po nanesení může tmel buď vytvrdnout, nebo zůstat elastický, případně plastický. Tvrzení tmelu probíhá buď samovolně (např. vzdušným kyslíkem nebo vlhkostí) nebo úmyslným vystavením vysoké teplotě (vypálením).

Podle materiálu, na který se nanášejí, existují tmely:

  • na dřevo (např. na vyrovnání nerovností před lakováním)
  • na dřevo a sklo (sklenářský tmel)
  • na zdivo a obklady (např. na spárování; v současné době se prakticky již nespáruje tradičním ručně míchaným betonem)
  • na kovy a lakované povrchy (ve výrobě vozidel např. k zatěsnění spojů dílců karosérie; v opravárenství vozidel na vyrovnání odřených, prohnutých nebo prorezlých míst před konečným lakováním)
  • na lamináty (např. ve výrobě lodí a člunů, nástaveb motorových vozidel, ...)
  • na jiné materiály nebo do zvláštních podmínek (kamenářský tmel, tmel na akvária, ...)

Podle chemického složení existují tmely:

  • silikátové (anorganické tmely)
  • olejové
  • akrylátové
  • silikonové
  • polyesterové (dvousložkové)

Literatura[editovat | editovat zdroj]