Tlakové lití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tlakové lití patří mezi způsoby přesného lití, při kterém se forma plní taveninou pod vysokým tlakem. Proto se také místo výrazu tlakové lití užívá výraz vysokotlaké lití. [1] [2]

Druhy tlakového lití

  • Tlakové lití pomocí stroje s teplou licí komorou (vertikální licí komora, horizontální licí komora)
  • Tlakové lití pomocí stroje se studenou komorou (vertikální licí komora, horizontální licí komora)

Historie tlakového lití

Lití pod tlakem vzniklo už v 18. století, užívané při výrobě tiskařských písmen. Ve strojírenství se začalo používat na přelomu 19. a 20. století. Ve strojírenství se nejdříve používalo lití pomocí stroje s teplou komorou. V Československu se začala užívat metoda tlakového lití pomocí studené komory počátkem 20. let 20. století. Byl vydán patent registrovaný odborníkem Ing. Polákem. Podle patentu se kelímek s roztaveným kovem oddělil od stroje a tavenina se nalévala lžící na každé odlévaní do plnící komory, ze které se pomocí plnícího pístu vháněla do dutiny formy. Vznikl tak systém tlakového lití Polák, který se rozšířil v letech 1928 až 1938 po celém světě. Československo se tak v těchto letech stalo vůdčí zemí v tlakovém lití. [1]

Význam tlakového lití

Tlakové lití je významná technologie výroby hliníkových odlitků[1] a odlitků z litiny.

Technologie tlakového lití

Principem výroby odlitků pomocí tlakového lití (například hliníkových odlitků), je vstřikování roztavené taveniny do dutiny kovové formy pod vysokým tlakem až 100 MPa. Technologie umožňuje vyrábět odlitky komplikovaných tvarů. Formy se kvůli mimořádným mechanickým a tepelným nárokům vyrábí z vysoké legované oceli Cr-Mo a tepelně se zpracují. Méně namáhané části například rám se vyrábí z méně ušlechtilých ocelí. Výrobní náklady se pohybují řádově ve statisících až milionech korun (orientační hodnota). Proto je vyžadována i vysoká životnost forem. U menších forem je životnost řádově 100 000 odlití a více. Maximální velikost odlitků je limitována maximální hmotností stroje a uzavírací silou stroje. Velké stroje mají uzavírací sílu kolem 40 MN. Podle konstrukce se stroje dělí na studenou a teplou komoru. Podle směru plnícího pístu mohou být stroje komoru usazenou vodorovně nebo svisle. [1]

  • Uzavírací síla stroje - je síla, kterou jsou svírány obě poloviny formy
  • Licí komora - tavenina je hnána pístem licí komorou, která ústí do pracovní dutiny formy. Licí komora není součástí stroje, většinou si je slévárny (nástrojárny) vyrábějí samy či je kupují od dodavatelů. Hlavními parametry licí komory jsou průměr a délka komory a uzavírací síla.

Licí cyklus

  1. Uzavření licího stroje včetně případného zajetí (zasunutí) pohyblivých jader a namazání licího pístu.
  2. Nadávkování potřebného množství taveniny do licí komory. Lisování (naplnění) dutiny tlakové licí formy taveninou.
  3. Doba od ukončení lisování do otevření tlakové licí formy. V této době dochází ke ztuhnutí odlitku za působení tlaku.
  4. Otevření tlakové licí formy v četně vyjetí případných pohyblivých jader.
  5. Vyhození odlitku z tlakové licí formy a vyjmutí ze stroje.
  6. Ošetření líce formy separační látkou a puštění dalšího licího cyklu.

Výhody tlakového lití

  • Lze vyrábět odlitky složitých tvarů i tenkostěnných odlitků.
  • Vysoká přesnost odlitků (0,3 - 0,5% odchylka).
  • Vysoká kvalita povrchu a dobré mechanické vlastnosti.
  • Vysoké využití roztaveného kovu.

Nevýhody tlakového lití

  • Vysoké náklady na zhotovení tlakové formy a pořízení stroje.
  • Vnitřní porezita odlitků.

Reference