Titus Maccius Plautus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Titus Maccius Plautus

Titus Maccius Plautus (asi 254 př. n. l. Sarsina184 př. n. l.) byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Často přejímal komedie od řeckých autorů. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla (tzv. cantica). V mnoha dílech (např. Pseudolus) se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého (ne příliš inteligentního) otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou.

Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal (často docházelo k úmyslnému i neúmyslnému přiřazení cizího díla). V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821.

Seznam Plautových her[editovat | editovat zdroj]

Ze značného množství děl jemu připisovaných bývají za jeho díla považovány tyto komedie:

  • Ampithruo, Amfitryon
  • Asinaria, Komedie o oslu
  • Aulularia, Komedie o hrnci či hrnku (starší literatura), posloužila jako vzor Molièrovu Lakomci.
  • Bacchides, Dvě Bakchidy
  • Captivi, Zajatci, moralistické dílo
  • Casina
  • Cistellaria, Komedie o skříňce
  • Curculio
  • Epidicus
  • Menaechmi, Menéchmové, toto dílo je vzorem pro Shakespearovu Komedii omylů
  • Mercator, Kupec
  • Miles gloriosus, Chlubivý vojín
  • Mostellaria, Komedie o strašidle
  • Persa, Peršan
  • Poenulus, Pun
  • Pseudolus
  • Rudens, Provaz
  • Saturio, Břichopas
  • Stichus
  • Trinummus, Trojgroš
  • Truculentus
  • Vidularia, Komedie o koženém vaku

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu