Titin
Titin (jméno souvisí s bájnými Titány[1]), též konektin, je obrovský elastický protein nacházející se v sarkomeře v příčně pruhované svalovině, který díky své délce sahá od Z-disku až k myosinové oblasti uprostřed sarkomery.[2] Je to zřejmě nejdelší lidský protein: je vytvářen jako jediný polypeptid, který má u člověka délku 34 350 aminokyselin[3] a má molekulární hmotnost asi 3 700 kDa[1] (někdy se uvádí 3 816 188,13[3]). Výroba titinu na ribozomu zabere neuvěřitelné 2–3 hodiny (u běžných bílkovin to je otázka několika minut).[4] Sumární vzorec titinu by byl C169 723H270 464N45 688O52 243S912.[3] Na délku má asi 1,2 mikrometru,[1] tedy řádově stejně jako například buňka bakterií.
Titin je lineární fibrilární protein, v němž se každých asi 100 aminokyselin střídají dva sekvenční motivy: jeden připomíná fibronektinovou doménu III. typu, druhý je velmi podobný C2 doméně typické pro imunoglobulinovou superrodinu. U C-terminu je navíc doména připomínající proteinkinázy.[2] Funkce titinu se dá přirovnat k „molekulární pružině“. Titin má tendenci stahovat sval a vytváří pasivní odpor protahujícímu se svalovému vláknu. Reaguje na to rozvolněním svých stavebních jednotek, což však snižuje jeho entropii a zvyšuje odpor k roztahování svalu. To hraje důležitou roli při svalovém stahu, kdy je nutno vyvinout sílu ale zároveň zajistit myosinovou oblast stále uprostřed sarkomery.[1]
Pokud bychom chemický strukturní název (IUPAC) titinu považovali za slovo, zřejmě by to bylo vůbec nejdelší známé slovo (má 189 819 písmen[5]).
Reference
- ↑ a b c d POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.]: Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 928.
- ↑ a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b c ProtParam for human titin [online]. Swiss Institute of Bioinformatics [cit. 2010-05-06]. (ExPASy Proteomics Server). Dostupné online.
- ↑ LODISH, Harvey, et al.. Molecular Cell Biology. New York: W.H. Freedman and Company, 2004. ISBN 0-7167-4366-3.
- ↑ Sarah McMulloch - Longest word. www.sarahmcculloch.com [online]. [cit. 2012-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-25.