Tiktaalik
 TiktaalikStratigrafický výskyt: Pozdní devon | |
|---|---|
 Model tiktaalika v muzejní expozici. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | svaloploutví (Sarcopterygii) |
| Nadřád | Tetrapodomorpha |
| Řád | Elpistostegalia |
| Rod | † Tiktaalik Daeschler, Shubin & Jenkins, 2006 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tiktaalik byl rod pozdně devonské svaloploutvé ryby, žijící v době před asi 380 miliony let. Struktura jejích předních ploutví naznačuje, že se mohla pohybovat na souši, bývá proto pokládána za spojovací článek mezi rybami a tetrapody.[1] Někdy se s nadsázkou hovoří o rybě, která umí dělat kliky. Má mnohem blíže k tetrapodům (nemá ale ještě prsty), než k jakékoli rybě včetně latimérie a bahníka. Patří do skupiny zvané Tetrapodomorpha, spolu se svými příbuznými jako např. Eusthenopteron a stejně jako obojživelníci, plazi, ptáci a savci.
Anatomie a paleoekologie[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od jakékoliv dnešní ryby dokázal otáčet hlavou bez ohledu na trup.[2] Tiktaalik postrádal hřbetní ploutev, tukovou ploutvičku, postrádal také břišní ploutev. Měl malou ocasní ploutev, prsní ploutev a řitní ploutev. Měl poměrně silné ploutve, kterými se zřejmě dokázal pohybovat i po souši, ale jen krátce. To se mu mohlo hodit, když musel přejít z vysychajícího jezírka do jiného, nebo když zaútočila nějaká dravá ryba. Tiktaalik dorůstal délky od 1 do 3 metrů, tělo měl kryté tuhými šupinami. Byl to dravec s plochou hlavou a ostrými zuby. Žil v mělkých pobřežních vodách, na pevninu se patrně uchyloval pouze před útoky větších ryb. Dýchal plícemi i žábrami.
Otázkou je také zpracování potravy lebkou tohoto primitivního tetrapoda. Podle novějších výzkumů byl pravděpodobně na pomezí sátí detritu z vody a jakéhosi jednoduchého kousání.[3]
Objev[editovat | editovat zdroj]
Pozůstatky tohoto živočicha byly objeveny v létě 2004 na Ellesmerově ostrově v říčních usazeninách z doby před 380 miliony let (tehdy se Kanadské arktické souostroví nacházelo v blízkosti rovníku). Dostal jméno Tiktaalik, což v jazyce místních Inuitů znamená cosi jako velká říční ryba, u nás název odpovídá mníkovi. Formálně byl typový druh T. roseae popsán roku 2006.[4]
V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]
Tiktaalik je tak unikátní, že se objevuje v množství knih a dokumentů, které byly psány či natáčeny po jeho objevu. Objevuje se například v dokumentu Triumf obratlovců od Davida Attenborougha, konkrétně v prvním díle s názvem „Z moří do oblak“, kde je vyobrazen podle pravděpodobné teorie jako predátor mělčin a tvor schopný se pohybovat i po souši. Nalezneme jej také v „Armageddonu zvířecí říše“, kde je vyobrazen jako tvor žijící o 15 milionů let později, než ve skutečnosti žil. Je také v množství knih, např. v knize jednoho z objevitelů Neila Shubina Ryba v nás a v jeho stejnojmenném třídílném videodokumentu.
V písni Endless Forms Most Beautiful stejnojmenného alba finské symfonic metalové skupiny Nightwish je tiktaalik také zmíněn. Celé album je inspirováno vývojem druhů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/tiktaalik-prukopnik-zivota-na-sousi--238632
- ↑ Thomas A. Stewart, Justin B. Lemberg, Emily Hillan, Isaac Magallanes, Edward B. Daeschler & Neil H. Shubin (2023). Axial regionalization in Tiktaalik roseae and the origin of quadrupedal locomotion. bioRxiv 2023.01.11.523301 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2023.01.11.523301
- ↑ Justin B. Lemberg, Edward B. Daeschler, and Neil H. Shubin (2021). The feeding system of Tiktaalik roseae: an intermediate between suction feeding and biting. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118(7): e2016421118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2016421118
- ↑ Daeschler, E. B.; Shubin, N. H. and Jenkins, Jr., F. A. (2006). A Devonian tetrapod-like fish and the evolution of the tetrapod body plan. Nature, 440: 757-763.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Thomas A. Stewart, Justin B. Lemberg, Natalia K. Taft, Ihna Yoo, Edward B. Daeschler, and Neil H. Shubin (2019). Fin ray patterns at the fin-to-limb transition. Proceedings of the National Academy of Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1915983117
- Thomas A. Stewart, Justin B. Lemberg, Emily J. Hillan, Isaac Magallanes, Edward B. Daeschler, and Neil H. Shubin (2024). The axial skeleton of Tiktaalik roseae. Proceedings of the National Academy of Sciences. 121 (15): e2316106121. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2316106121
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiktaalik na Wikimedia Commons - Informace na webu The University of Chicago Archivováno 12. 11. 2011 na Wayback Machine. (anglicky)
- Profil taxonu na databázi Fossilworks Archivováno 3. 2. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
