The Kinks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
The Kinks
Kinks 1969.JPG
Základní informace
Jinak zvaný/á The Ravens
Původ Anglie Londýn, Anglie
Žánry rock, pop, mod, protopunk
Aktivní roky 19631996
Vydavatel Pye, Reprise, RCA, Arista, London, MCA, Sony, Konk/Guardian
Dřívější členové
Ray Davies
Dave Davies
Pete Quaife
Mick Avory
John Dalton
John Gosling
Andy Pyle
Gordon Edwards
Mark Haley
Jim Rodford
Ian Gibbons
Bob Henrit
Některá data se získávají z datové položky.

The Kinks, anglická skupina, založená v roce 1963 pod původním názvem The Ravens. Jedna z nejslavnějších a nejvýznamnějších rockových skupin 60. let. Vedle The Beatles, The Rolling Stones, The Who a řady dalších patřili k nejpopulárnějším hudebním skupinám. Leader skupiny Ray Davies patří mezi nejvlivnější a nejproduktivnější skladatele v historii populární hudby.

Historie skupiny[editovat | editovat zdroj]

Skupina vznikla v roce 1963 jako The Ravens. Pod tímto názvem nahráli jeden jediný nevydaný singl „I'm A Hog For You Baby“/„I Belived You“. Již jako The Kinks vydali debutový singl „Long Tall Sally“ (původně hit Little Richarda), který byl pravým opakem úspěšné cover verze od The Beatles. Píseň byla zpomalena a sám Ray Davies po letech přiznal, že jeho hlasu vůbec neseděla. Singl propadl. Jako pověstná první vlaštovka se na b-straně objevila autorská píseň Raye Daviese „I Took My Baby Home“. Druhého a již plně autorského singlu „You Do Something To Me“/„You Still Want Me“ se prodalo 127 kusů. Úspěch přišel až s třetím singlem. Syrová a energická nahrávka „You Really Got Me“ se vyšplhala v hitparádě na první příčku britské hitparády. Na úspěchu skladby se kromě energického a dnes již klasického riffu podepsal také zvuku kytary Dave Daviese, který propíchl pletací jehlicí reproduktor svého zeleného zesilovače a ten pak připojil na velký VOX. Kytara tak zněla nakřáple a syrově a dodala skladbě správný „drive“.

Producent Shel Talmy tehdy viděl v The Kinks zlatý důl a během následujících osmnácti měsíců dokázal z The Kinks dostat sérii hitů, jejichž autorem je Ray Davies. Od bezprostředních a úderných písniček Ray Davies přešel k textově propracovaným skladbám, v nichž dokázal převést typicky anglickou tematiku i humor do širší a srozumitelnější formy. Druhým hitem číslo jedna se rok po „You Really Got Me“ stala skladba „Tired of Waiting for You“. Písničky „Dedicated Follower of Fasion“ (ironický komentář na módní fanatiky), výjimečná „Waterloo Sunset“ (titul písně odkazuje k londýnským reáliím - k názvu stanice londýnského metra; Ray Daviese hlavní motiv napadl, když ležel v nemocnici svatého Tomáše a díval se z nemocničního okna ven a byl fascinován množstvím světel projíždějících automobilů, ačkoliv sám je odpůrcem automobilové dopravy a auta doslova nesnáší) či „Autumn Almanac“ mu vysloužily nejvyšší respekt, srovnatelný s dvojicí Lennon-McCartney. Posledním hitem číslo jedna byla pro skupinu skladba „Sunny Afternoon“.

Ještě v šedesátých letech napsal Ray Davies hudbu k filmu The Virgin Soldiers, jeho bratr Dave natočil v roce 1967 (s doprovodem The Kinks) hit „Death of a Clown“, který ve Spojených státech vyšel pod hlavičkou The Kinks. Jako doprovodná zpěvačka se na nahrávce objevuje první manželka Ray Daviese Rasa (ta pak zpívá vokály i na celém albu Something Else by the Kinks). Spolu s „Waterloo Sunset“ a hořkou skladbou „David Watts“ ji zachycuje album Something Else by the Kinks, kterým skončila spolupráce skupiny s Shelem Talmym. Ta byla ale „rozviklána“ již několik let před tím. Říká se, že když Talmy opustil studio, Ray Davies si písně předělal po svém.

Další nahrávky už produkoval výhradně Ray Davies. Podobně jako v případě The Beatles měla následující alba The Kinks charakter tematických celků, zvláště The Kinks Are the Village Green Preservation Society a Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire); druhá z nich byla vlastně jednou z prvních rockových oper, kterou Ray Davies napsal pro televizi Granada. Obě desky obsahují řadu autobiografických prvků. Novým baskytaristou se tehdy stal John Dalton. V roce 1970 se skupina vrátila do singlových hitparád ve Spojených státech i ve Spojeném království kontroverzní, ale velmi zdařilou písničkou „Lola“ o transvestitismu. Album Lola versus Powerman and the Moneygoround, Part One ostře komentovalo agresivní manipulaci v showbyznysu.

V téže době Ray Davies natočil soundtrack k filmu Percy a hrál hlavní roli v televizní inscenaci The Long Distance Piano Player. Protože v té době vypršel kontrakt se společností Pye i s manažmentem, přešla skupina k RCA. První album pro novou značku Muswell Hillbillies natočili The Kinks s klávesistou Johnem Goslingem a dechovou sekcí skupiny Mike Cotton Sound, ze všech hráčů se pak stali stálí členové. Album Muswell Hillbillies se stalo společně se Something Else by the Kinks dvěma kritiky nejlépe hodnocenými alby v historii skupiny. Ve Spojených státech ovšem popularita skupiny stoupala. V roce 1970 se totiž mohli opět vrátit do Spojených států, kam měli od roku 1965 kvůli rvačce v televizi zakázán vstup. Další tvorba měla silný divadelní podtext, čerpala z tradice kabaretu a velmi často šlo o velkolepé projekty. Albem Sleepwalker v roce 1977 přešli k nahrávací společnosti Arista, po konceptuálních albech Preservation Act 1 (1973), Preservation Act 2 (1974) a Soap Opera (1975) se vrátili zpět k „písničkové“ tvorbě.

V roce 1974 založili The Kinks vlastní značku Konk Records, pro kterou Ray Davies produkoval album Stage Door Johnnies pro zpěvačku Claire Hamill a debut skupiny Café Society. V roce 1977 přesunuli Konk pod Aristu. Novým baskytaristou se načas stal Andy Pyle (ex. Savoy Brown), dechová sekce odešla. V roce 1979 vyšla ve Spojených státech velmi úspěšná deska Low Budget, která byla prvou deskou, kterou The Kinks natočili v amerických studiích. Ke skupině se na albu přidal basista Jim Rodford, který před tím hrál ve skupině Argent svého bratrance Roda Argenta. Dále následovalo úspěšné živé dvojalbum One for the Road, které bylo natočeno během turné The Kinks po Spojených státech, živá verze skladby „Lola“ pronikla do amerického žebříčku Hot 100.

S albem Give the People What They Want se Kinks vrátili k přímočařejšímu rocku a syrovějšímu zvuku. Ray Davies znovu potvrdil svůj potenciál coby „hitmaker“ v roce 1983 skladbou „Come Dancing“ z alba State of Confusion. Následovalo album Word of Mouth, na němž se objevilo několik skladeb, které zazněly v úspěšném a kritiky ceněném televizním filmu Return to Waterloo, ke kterému napsal scénář a režíroval jej Ray Davies. V roce 1986 následovalo album Think Visual a v roce 1989 album UK Jive. Kapela dále pokračovala v koncertech s novým bubeníkem Bobem Henritem, který již při nahrávání desky Think Visual nahradil původního bubeníka Micka Avoryho, který se skupinou hrál od jejích počátků, a klávesistou Markem Haleym.

Repertoár The Kinks inspiroval mnohé ke vzniku řady coververzí. K těm známějším patří „Stop Your Sobbing“ a „I Go To Sleep“ od The Pretenders, další natočili Fall, Kirsty MacColl, The Jam, David Bowie nebo Van Halen. V roce 1976 pronikli Stranglers do žebříčků s pečlivě okopírovanou verzí „All The Day And All Of The Night“. Kapela byla uvedena do Rock and Roll Hall of Fame a patří k nejrespektovanějším britským kapelám, na čemž mají zásluhu skladby Raye Daviese, i jejich zcela specifický „britský“ postoj.

V roce 1991 přešli The Kinks k vydavatelství Columbia, kde vydali album Phobia. Posledním albem, které skupina vydala, bylo dvojalbum To the Bone. Album je složeno z živých elektrických i akustického vystoupení Kinks a ze studiových remaků jejich starších více i méně známých skladeb. Jako bonus se jako poslední dvě písně druhého cd objevil zbrusu nový singl „Animal“ a „To the Bone“.

Od roku 1996 Kinks jako skupina prakticky neexistují. Svůj poslední koncert odehráli v norském Oslu. Ray i Dave Daviesové vystupují od roku 1996 sólově.

Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Studiové desky[editovat | editovat zdroj]

  1. The Kinks (Ve Spojených státech pod názvem You Really Got Me) – 1964
  2. Kinda Kinks– 1965
  3. The Kink Kontroversy– 1965
  4. Face to Face – 1966
  5. Something Else by the Kinks – 1967
  6. The Kinks Are the Village Green Preservation Society – 1968
  7. Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire) – 1969
  8. Lola versus Powerman and the Moneygoround, Part One – 1970
  9. Percy (soundtrack) – 1971
  10. Muswell Hillbillies – 1971
  11. Everybody's in Show-Biz – 1972
  12. Preservation: Act 1 – 1973
  13. Preservation: Act 2 – 1974
  14. Soap Opera – 1975
  15. Schoolboys in Disgrace – 1976
  16. Sleepwalker – 1977
  17. Misfits – 1978
  18. Low Budget – 1979
  19. Give the People What They Want – 1981
  20. State of Confusion – 1983
  21. Word of Mouth – 1984
  22. Think Visual – 1986
  23. UK Jive – 1989
  24. Phobia – 1993
  25. To The Bone - 1996

Koncertní nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • 1966 Greatest Hits!
  • 1966 Well Respected Kinks
  • 1967 Sunny Afternoon
  • 1970 The Kinks ["The Black Album"]
  • 1971 Hit Collection
  • 1971 Kinks Greatest Hits
  • 1971 Golden Hour of The Kinks
  • 1972 The Kink Kronikles
  • 1973 Lola
  • 1973 The Great Lost Kinks Album
  • 1973 Golden Hour of The Kinks Vol. 2
  • 1974 Lola, Percy and the Apeman Come Face to Face With the Village Green Preservation Society… Something Else
  • 1975 The Pye History of British Pop Music: The Kinks
  • 1976 The Kinks' Greatest: Celluloid Heroes
  • 1977 The File Series: The Kinks
  • 1978 20 Golden Greats
  • 1980 Spotlight on The Kinks
  • 1980 You Really Got Me
  • 1980 Second Time Around
  • 1981 Hit Station
  • 1983 The Kinks Collection
  • 1983 Candy From Mr Dandy
  • 1983 Dead End Street: Kinks Greatest Hits
  • 1984 20th Anniversary Box Set
  • 1984 Kinks Kollectables
  • 1984 The Kinks: A Compleat Collection
  • 1984 The Kinks: A Compleat Collection - 20th Aniversary Edition
  • 1985 Backtrackin': The Definitive Double-Album Collection
  • 1986 Come Dancing With The Kinks: The Best of 1977-1986
  • 1987 The Kinks Are Well Respected Men
  • 1987 The Kinks Hit Singles
  • 1988 Kinks-Size / Kinkdom
  • 1989 25 Years - The Ultimate Collection
  • 1989 Best of The Kinks 1964-65
  • 1989 From 64 to 70
  • 1989 PRT Collector
  • 1989 The Kinks Greatest Hits
  • 1989 The Ultimate Collection
  • 1990 Fab Forty
  • 1990 The EP Collection
  • 1991 The Complete Collection
  • 1991 You Really Got Me
  • 1991 Lost & Found (1986-89)
  • 1992 The Kinks
  • 1992 The Kinks Story Vol. 1: 1964-1966
  • 1992 The Kinks Story Volume 2: 1967-1971
  • 1992 The Kinks - The Collection
  • 1992 The EP Collection Vol. Two
  • 1993 Gold (Greatest Hits)
  • 1993 The Definitive Collection: The Kinks Greatest Hits
  • 1994 Preservation - A Play in Two Acts
  • 1994 The Best of: 20 Classic Tracks
  • 1994 You Really Got Me: The Very Best of The Kinks
  • 1995 The Story of the Kinks
  • 1995 Tired of Waiting for You
  • 1996 The Kinks
  • 1997 Greatest Hits Vol. 1 & Vol. 2 Pop Legends
  • 1997 The Very Best of: 25 Original Recordings
  • 1997 The Singles Collection
  • 1998 God Save The Kinks, Vol. 1
  • 1998 God Save The Kinks, Vol. 2
  • 1998 God Save The Kinks, Vol. 3
  • 1998 Limited Edition Compilation: Music From the First Four Velvel Reissues
  • 1998 It's The Kinks
  • 1998 Limited Edition Compilation 2
  • 1998 The EP Collection
  • 1999 Greatest Hits
  • 1999 Limited Edition Compilation 3
  • 2000 You Really Got Me: The Best of The Kinks
  • 2000 The EP Collection Vol. 2 (box set)
  • 2001 The Marble Arch Years
  • 2002 The Ultimate Collection
  • 2005 The Pye Album Collection (10 CD box set)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]