Thule

Thule nebo správněji Thúlé (řecky původně Θούλη nebo Θυλη, v přepisech latinkou též Thula, Thyle, Thile, Thila, Tile, Tila, Tilla, Tyle, Tyli) je záhadný severský ostrov popsaný původně řeckým cestovatelem Pýtheem z Massilie ve 4. století př. n. l. a později opředený řadou dohadů a pověstí.

Výrazu ultima Thule (latinsky „nejzazší Thule") se ve středověkých geografiích užívalo jako označení pro místo, které leží na samém okraji našeho světa, nebo dokonce za ním.

Pýtheova Thúlé[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 325 př. n. l. podnikl Pýtheás z Massilie cestu do severnějších částí Evropy, chtěje navštívit a prozkoumat naleziště cínu a jantaru. O své cestě sepsal knihu O Oceánu (Peri tú Ókeanú), která se nám však nedochovala. Máme o ní jen přibližnou představu z citátů a odvolávek v dílech pozdějších antických autorů (Diodora Sicilského, Strabóna, Plinia Staršího, Gemina a Pomponia Mely).

Pýtheás podle dochovaných zpráv nejprve navštívil cínové doly v Cornwallu a po souši procestoval „dostupnou" část Británie. Poté se vydal po moři na sever a doplul do Thúlé. O ní tvrdí:

Thúlé je vzdálena šest dní plavby od Británie.
Na Thúlé se připravuje nápoj z medu a chleba.
Na Thúlé jsou lidé živi ze zrna, zeleniny, kořínků a lesních plodů.
Na Thúlé se obilí z důvodu špatného počasí mlátí v domech.
Na Thúlé jsou bílé noci, slunce zapadá jen nakrátko a jen trochu se sešeří.

Strabón dále zmiňuje, že podle výpočtů Eratosthenových leží Thúlé na zeměpisné šířce přibližně 10500 stadií (tedy asi 1650 km) severně od ústí řeky Borysthenés (Dněpr), a Plinius dodává, že na Thúlé se jezdí z blízkého a poměrně velkého ostrova Berrice a že další ostrovy v okolí nesou jména Scandia, Dumna a Berg.

Thúlé jako zeměpisný objekt[editovat | editovat zdroj]

Podle Pýtheových údajů se mnozí pokoušeli a dodnes pokoušejí lokalizovat Thúlé přesněji. Jako možné lokace se v různých pramenech uvádějí Island, pobřeží Skandinávie, norský ostrov Hitra, některý z Faerských nebo Shetlandských ostrovů, estonský ostrov Saaremaa nebo jiný z baltských ostrovů, případně též některý úsek baltského pobřeží.

Protože dostupné údaje jsou skutečně velmi kusé, a navíc je možno libovolný z nich zpochybnit, nedá se otázka po zeměpisném určení Thúlé zodpovědět jednoznačně.

V 6. století hovoří o ostrově Thúlé Prokopios z Kaisareje a jeho popis nejspíše nasvědčuje Grónsku, nebo při zpochybnění údaje o velikosti ostrova též Islandu. Beda Ctihodný a Adam Brémský označují jménem Thule téměř jednoznačně Island a zcela jednoznačně v tomto smyslu mluví o Thule neznámý autor anglické básně Thule z přelomu 16. a 17. století. Je však pravděpodobné, že žádný z těchto autorů nenavazuje na Pýthea nebo starší antickou tradici, nýbrž že se tu jedná o nové užití starého jména Thule.

V novější době byla Thule pojmenována severní provincie Grónska, dnes nesoucí inuitské jméno Avannaa a dánské jméno Nordgrønland, tedy Severní Grónsko; podle tehdejšího jména provincie byla roku 1953 pojmenována Thule Air Base, základna leteckých sil USA poblíž Qaanaaqu. Jméno Jižní Thule nese neobydlená skupina tří nejjižnějších ostrovů z Jižních Sandwichových ostrovů.

Thúlé se už v pozdní antice stala příslovečnou coby nejodlehlejší z lidmi obývaných krajů, ba coby kraj, který možná ani neexistuje. Pojem ultima Thule („nejzazší Thule") měl význam podobný českému výrazu „kraj světa".

Thule jako esoterický pojem[editovat | editovat zdroj]

Mlhavost antických údajů o poloze ostrova, nemožnost jeho jednoznačné identifikace i používání jeho jména jako synonyma pro samotné hranice tohoto světa napomohly k tomu, že Thule začala být občas pojímána jako transcendentní jsoucno, jako mytický archetyp, jako obraz vnitřní, duchovní skutečnosti. Objevily se též spekulace o tom, že ostrov v době Pýtheově existoval, ale později zanikl nebo byl nějakým záhadným způsobem skryt, podobně jako Atlantis nebo Avalon.

V souvislosti nacistické esoteriky byla Thule chápána jako místo, odkud vzešla árijská rasa, resp. její kultura.

Ohlasy v dnešní kultuře[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenost a nedosažitelnost Thule, její tajuplnost i dosavadní kontexty používání jmen Thule a Ultima Thule vedly řadu tvůrců k využití tohoto pojmenování:

Thule je jméno jedné z planet ve filmové sérii Star Wars.
Princezna z Thule je román skotského spisovatele Williama Blacka. Román je pojmenován podle hlavní hrdinky, Sheily Mackenzie, hebridské princezny.
Román Děti matky Země nizozemské spisovatelky They Beckmanové se odehrává v Grónsku šest století po třetí světové válce. Tamní obyvatelé nazývají svou zemi Thule.
Starfire Burning Upon the Ice-Veiled Throne of Ultima Thule je název druhého studiového alba britské blackmetalové kapely Bal-Sagoth^[1]
Ultima Thule je jméno švédské rockové skupiny.
Ultima Thule je jméno estonské rockové skupiny.
Ultima Thule je jméno sady skleněného nádobí finského designéra Tapia Wirkkaly.
Ultima Thule se jmenuje jedno album polské punkrockové skupiny Armia
Ultima Thule je název básnické sbírky amerického spisovatele Davise McCombse.
Ultima Thule (ve francouzském originálu "Ultima Thuleé") je název prvního alba francouzské black metalové skupiny Blut aus Nord.

Ultima Thule je název povídky polského spisovatele Stefana Grabińskiho a zároveň její filmové adaptace, která vznikla v Německu roku 2002 v režii Holgera Mandela
Německá společnost Thule založená v roce 1918 šlechticem Rudolfem von Sebottendorffem, která údajně svou filosofií a zájmem o historii a symboliku dala inspiraci budoucí nacistické straně vzniklé 5. ledna 1919.
Thulêan mysteries je název alba norské black metalové skupiny Burzum.