Tetraethylolovo
| Tetraethylolovo | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | tetraethylolovo |
| Ostatní názvy | tetraethylplumban, TEL |
| Latinský název | Tetraethylplumbium |
| Anglický název | Tetraethyllead |
| Německý název | Tetraethylblei |
| Funkční vzorec | (CH3CH2)4Pb |
| Sumární vzorec | C8H20Pb |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| UN kód | 1649 |
| SMILES | CC[Pb](CC)(CC)CC |
| InChI | 1S/4C2H5.Pb/c4*1-2;/h4*1H2,2H3; |
| Číslo RTECS | TP4550000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 323,44 g/mol |
| Teplota tání | −136,8 °C |
| Teplota varu | 108 °C (5,3 kPa) 82 °C (1,73 kPa) |
| Teplota rozkladu | 200 °C |
| Hustota | 1,659 g/cm³ (12 °C) 1,652 8 g/cm³ (20 °C) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 0,87 cP (20 °C) |
| Index lomu | 1,519 8 1,519 5 (20 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
alkoholy ethery kapalné uhlovodíky |
| Povrchové napětí | 28,5 mN/m (20 °C) |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | čtyřstěnný |
| Dipólový moment | 0 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 52,7 kJ/mol (kapalina) 109,6 kJ/mol (plyn) |
| Entalpie varu ΔHv | 167,64 J/g |
| Bezpečnost | |
 Vysoce toxický (T+)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) |
|
| R-věty | R61 R26/27/28 R33 R50/53 R62 |
| S-věty | S53 S45 S60 S61 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vzplanutí | 73 °C |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Tetraethylolovo je organokovová sloučenina, která se používala jako antidetonační přísada do motorových benzínů. V dnešní době je nahrazováno ferrocenem.
Obsah |
Vlastnosti [editovat]
Za běžných podmínek jde o bezbarvou kapalinu. Zpomaluje hoření benzínu, a proto se používalo ke zvyšování oktanového čísla automobilových benzínů. Jde o těkavou toxickou látku dobře rozpustnou v tucích, která snadno proniká kůží, ale také se rychle a prakticky úplně vstřebává ze vzduchu v plicích. V játrech se metabolizuje na toxické trietylolovo.[1]
Výroba a spalování [editovat]
- Slitina Na+Pb reaguje s chlorethanem za vzniku tetraethylolova, olova a chloridu sodného
- 4 NaPb + 4 (C2H5)Cl → Pb(C2H5)4 + 3 Pb + 4 NaCl.
Další možností výroby je působení suchého chloridu olovnatého na Grignardovo činidlo. Chlorid olovnatý se dá snadno vyrobit rozpouštěním kovového olova v kyselině dusičné, z níž je možno poté olovnaté kationty Pb2+ vysrážet kyselinou chlorovodíkovou, nebo nasyceným roztokem chloridu sodného. Grignardovo činidlo připravíme například vařením jodethanu s hořčíkovími pilinami v bezvodém diethyletheru (pochopitelně pod zpětným chladičem, opatřeným chlorkalciovým uzávěrem, kvůli zamezení přístupu vzdušné vlhkkosti do reakční směsi).Jodethan se dá připravit mnoha způsoby, třeba rozkladem jodidu fosforitého ethanolem.
Reakce:
3 I2 + 2 P → 2 PI3
PI3 + 3 C2H5OH → 3 C2H5I + H3PO3
C2H5I + Mg → C2H5MgI
4 C2H5MgI + 2 PbCl2 → 2 MgI2 + 2 MgCl2 + Pb + Pb(C2H5)4
3 Pb + 8 HNO3 → 3 Pb(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
Pb(NO3)2 + 2 Cl- → PbCl2 + 2 NO3-
- Tetraethylolovo se spaluje za vzniku oxidu uhličitého, vody a olova
- Pb(C2H5)4 + 13 O2 → 8 CO2 + 10 H2O + Pb
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a Slovenský dopravní klub 1996, ISBN 80-901339-4-0
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
