Tetřevi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tetřevi

Tetřívek kanadský (Falcipennis canadensis)
Tetřívek kanadský (Falcipennis canadensis)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: hrabaví (Galliformes)
Čeleď: bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď: tetřevi (Tetraoninae)
Vigors, 1825
Rody

Tetřevi (Tetraoninae) je podčeleď středně velkých až velkých ptáků z čeledě bažantovitých.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

V nedávné minulosti byli tetřevi zařazování do samostatné čeledě. Morfologickým zkoumání a molekulární analýzou byla prokázána jejich blízká příbuznost s bažanty a je pro ně vyhrazena pouze podčeleď v čeledi bažantovitých.[1][2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jsou rozšíření jen na severní polokouli. Místa výskytu tetřevů se nacházejí v Severní Americe, Evropě i Asii, od severních oblastí subtropického pásu až po jih polární oblasti, mnohde i za severní polární kruh. Žijí nejčastěji ve smíšených lesích, tundrách nebo v jejích blízkostech. Rody jsou většinou vázány na určitý biotop a podnebí, např. bělokur na severská sněhem zhusta pokrytá území Ameriky, Evropy i Sibiře, tetřívek (Tympanuchus) žije jen v Severní Americe.

V České republice žijí zástupci tří druhů: tetřev hlušec, tetřívek obecný a jeřábek lesní.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to ptáci velcí 30 až 90 cm a těžcí 0,5 až 6,5 kg, samice jsou menšího vzrůstu, u tetřeva hlušce dokonce jen poloviční. Pohlavní dimorfismus se projevuje také více vybarveným peřím samce nebo laloky okolo zobáku, některé druhy mění zbarvení podle ročního období. Křídla mají krátká a zaoblená, nejsou dobrými letci. Nohy mají krátké a silné, přizpůsobené k hrabání, nemají ostruhy. Zobák je nevelký, silný a mírně zahnutý, nozdry jsou u tetřevů kryté peřím. Některé rody mají nohy porostlé peřím, jiným pro snazší pohyb po sněhu narůstá na zimu na prstech zvláštní blána.

Jsou to stromoví ptáci, ve stromoví však jen přespávají nebo se ukrývají. Převážnou část života tráví na zemi, kde si také hledají potravu i hnízdí. Většinou se zdržují v blízkosti místa narození, nejsou tážní. Jsou velice plaší.[3][4][5]

Strava[editovat | editovat zdroj]

Živí se jak rostlinnou, tak i živočišnou stravou. Do rostlinné patří různé plody, bobule, semena travin, různých bylin, pupeny jehličnatých i listnatých stromů. Živočišnou potravu tvoří různý hmyz a bezobratlí, které si většinou vyhrabávají. Pochutnávají si na larvách mravenců a příležitostně uloví i drobné členovce a obratlovce.[3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Způsob jejich chování je v průběhu roku různý podle druhů. Někteří žijí v průběhu roku osamoceně, mnozí v hejnech a jiní zase v párech. Při rozmnožování jsou některé druhy tetřevů polygamní, jiní monogamní. Jsou známi tím, že téměř u všech druhů mají samci nápadný hlasitý tok provázený nafukováním barevných laloků a čepýřením peří. Hnízdo si samice stavějí na zemi, je to jen důlek vystlaný trávou. Vajec bývá 8 až 14, o inkubaci a následnou péči o kuřata se stará jen slepice. Kuřata jsou schopna krátce po narození se sama živit a zhruba za týden již vyletět na strom. Domestikace tetřevů se nedaří, v zajetí se špatně rozmnožují.[3][4][5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tato čeleď je tvořena 7 rody, které se dělí do 19 druhů.[3][6]

Často se v přírodě vyskytují i kříženci kteří jsou většinou plodní, což svědčí o velmi blízkém genetickém vztahu:

    • tetřevec (Tetrao urogallus) × (Tetrao tetrix)

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Kromě obvyklých přírodních nepřátel, např. kočkovité nebo psovité šelmy a hadi, jsou jejich počty snižovány i lovem jak pro chutné maso tak i tzv. lovem sportovním.

Podle Červeného seznamu IUCN jsou tetřívek menší a tetřívek prériový považování za zranitelné druhy a tetřívek malý dokonce za ohrožený druh.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOWARD, Laura. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2007, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PETERSON, Alan P; BANKS, Richard C. Galliformes: Phasianidae [online]. ITIS, Integrated Taxonomic Information System, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Tetraonidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d Probert Encyclopaedia: Grouse [online]. The Probert Encyclopaedia, Southampton, GB, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Tetraonidae [online]. (SEO) Sociedad Española de Ornitologia, ES, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010, [cit. 2011-05-04]. Dostupné online. (anglicky)