Tesařík alpský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tesařík alpský

Tesařík alpský
Tesařík alpský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Podřád: všežraví (Polyphaga)
Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)
Rod: Rosalia
Binomické jméno
Rosalia alpina
Linné, 1758

Tesařík alpský (Rosalia alpina) je jeden z velkých tesaříků.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je to charakteristický druh hmyzu původních bukových lesů vyšších poloh od 600 - 1000 m. Rozšířený je ve střední a jižní Evropě, ale i v jižním Švédsku, zasahuje až do Malé Asie, na Krym, Kavkaz a jižní Kavkaz. V Česku je již velmi vzácný; pravděpodobně největší naleziště je v Českém ráji, ale v současné době se vyskytuje i v Polabí a na Jižní Šumavě. Na Slovensku je místy hojný (Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Strážovské vrchy, Malá Fatra a Velká Fatra, Slovenské rudohoří, Vihorlat a jiné).

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Jeho tělo dosahuje velikost 15 - 38 mm, je dost ploché a dlouhé. Vrch těla je zbarven šedě, modrošedé až modře. Tykadla samečků jsou téměř dvakrát tak dlouhé jako tělo, zatímco u samiček sotva přesahují konec těla. Na štítu a krovkách jsou typické černé, bledě obroubené skvrny (velká přední, společná příčná a malá zadní skvrna), dosti proměnlivé. Proměnlivost kresby krovek byla příčinou popisu velkého počtu (více než 100) barevných odchylek (aberací). To podporuje zájem sběratelů, kteří jej pro půvabný vzhled, zejména pro proměnlivé zabarvení, sbírají dokonce v sériích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Tesařík alpský (Rosalia alpina)

Imaga (dospělci) poletují od června do srpna za teplých, slunečných dní kolem stromů, z nichž se vylíhla, a v blízkém okolí. Živí se mízou poraněných stromů. Nejpočetnější populace se vážou na původní pralesní porosty s čerstvě padlými nebo odumírajícimi buky. Jiné hostitelské stromy jsou smrk, borovice, topol, vrba, hloh, ořech, hruška. Imaga obvykle upřednostňují jižní, teplé svahy.

Oplodněná samička klade vajíčka do čerstvě pokácených, padlých nebo odumírajících buků, do ran nebo štěrbin kůry. Z vajíček se vyvinou larvy bělavé barvy, válcovitého tvaru s malou příčnou hlavou. Ve dřevě žijí několik let a pak se pod povrchem kmene zakuklují. Larvám pomáhají trávit buničinu symbiotické organismy, kterými se larvy infikují při prožírání přes vaječný obal. Na vajíčka se dostanou ze střeva samičky při jejich kladení. Imago se prohryzává na povrch kmene výletovým otvorem. Vývin trvá 2 - 3 roky. Jelikož samička klade vajíčka většinou do nemocného dřeva a larvy se vyvíjejí v odumírající dřevě, není možné pokládat tesaříka alpského za škodlivého - škody jsou zanedbatelné. V přírodě počet larev snižuje datel, počet imág lesní ptactvo, ještěrky a hmyzožravci.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Tesařík alpský je významným zástupcem naší horské fauny. Jeho populace byla v posledních letech výrazně oslabena, proto je chráněn ve všech zemích střední Evropy. Je zákonem chráněn a není předpoklad, že by byl běžnými sběrovými metodami ohrožen jeho početní stav (existuje finanční postih). Přesto se počet vhodných lokalit z roku na rok zmenšuje. Příčinou jsou zásahy do jeho životního prostředí, především kácení původních bukových lesů a jejich náhrada jehličnany. Kromě toho má velký podíl na decimování populace pokácené a pořezané bukové dřevo ponechané přes léto v lese. Sem se totiž soustřeďuje většina snůšek vajíček, které po odvozu dřeva na podzim a později přijdou vlastně vniveč. Pokud samičky nakladou vajíčka do zbytků bukového dřeva po těžbě, vývin úspěšně skončí jen část populace, protože toto dřevo podléhá rychlému rozkladu způsobenému dřevokaznými houbami. Takto se možnosti vývinu omezují na vývraty uvízlé v korunách okolo stojících stromů, suché haluze nebo části kmenů. To vše se však odstraňuje jako potenciální zdroj nákaz a škůdců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku fuzáč alpský na slovenské Wikipedii.

  1. FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M.. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. ISBN 80-86064-96-4. S. 531.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiři Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et al.: Käfer Mittel-und Nordwesteuropas, Parey Berlin 1985.
  • Bernhard Klausnitzer: Käfer. Nikol Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG, Hamburg 2005.
  • Michael Chinery: Pareys Buch der Insekten. Ein Feldführer der europäischen Insekten. Verlag Paul Parey, Hamburg u. Berlin 2004.
  • Freude, Harde, Lohse: Die Käfer Mitteleuropa, Band IX, Goecke und Evers, 1966.
  • Adolf Horion: Faunistik der mitteleuropäischen Käfer, Band XII, 1974.
  • Svatopluk Bíly: Coleoptères, Grund, 1991.


Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rosalia alpina ve Wikimedia Commons