Publius Terentius Afer
Publius Terentius Afer (195 př. n. l./185 př. n. l., Kartágo, Tunisko - 159 př. n. l., Řecko) - byl římský dramatik a básník.
Biografie [editovat]
Publius Terentius Afer byl Karthaginec, který se dostal do Říma jako otrok. Byl synem vysokého úředníka, suffeta Hannutrase v Karthágu, který ho poslal do Říma s dalšími syny vysoko postavených lidí (bylo jich kolem dvou set). To bylo po druhé punské válce.
V Římě se stal otrokem Terentia Lucana. Tam mu začali říkat Afer - africký. Jméno Publius dostal krátce potom. Byl jakýmsi pomyslným bratrem syna Lukána - Gáia. Ten poté, co se dozvěděl, že je to pouze otrok cítil k němu pouze otevřenou nenávist. Těsně před smrtí Terentia Lukána ho propustil na svobodu jako svobodného člověka - tady získal jméno Terentius. Po jeho smrti bydlel Afer u syna Scípiona Africana. Byl velice zamilovaný do dcery jednoho z tejdejších konzulů Popillia Laenea, do Poppilie. Byla jeho múzou a inspirací pro jeho další komedie. Nicméně propuštěnka z domu Terentia Lucana, jeho levobočka Favilla, byla do Afera zblázněně zamilovaná. S Gáiem na něj ušila "boudu" a Popillie si nakonec musela vzít Gaia a Afer Favillu. Později Afer našel novou lásku Flammeu, která byla z původem také z Kart-Hadaštu neboli z Karthága a spolu odjeli bojovat do třetí a poslední punské války.
Dílo [editovat]
Hry:
- Adelphoe
- Andria
- Eunuchus
- Heauton Timorumenos
- Hecyra
- Phormio