Tepui

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kukenantepui

Slovo Tepui (převzaté z jazyka indiánů) označuje mesetystolové hory s výškou i přes 3 000 metrů, nacházející se v Guyanské vysočině, zejména v její venezuelské části a v Africe na západním okraji Sahary (http://whc.unesco.org/en/list/701 - The cliffs and mesa-like structures in the western Sahara consist of sandstone similar to that of the Roraima tepui ). Tyto geologické formace jsou prakticky izolovanými jednotkami. Jejich dlouhodobá izolace je důvodem výskytu endemických druhů rostlin a živočichů. Nejvýznamnějšími tepui jsou Autana, Neblina (nejvyšší, leží na hranici mezi Venezuelou a Brazílií), Auyantepui a Roraima. Typicky jsou tvořeny pískovcem nebo křemencem(???) prekambrijského stáří, z doby, kdy ještě Afrika a Jižní Amerika byly součástí prakontinentu Gondwana a jejich strmé, téměř až kolmé stěny vystupují z džungle a dávají tak vzniknout unikátní přírodní scenérii.

Na Auyantepui je také zdroj nejvyššího vodopádu na světě – Salto Ángel.

Původ Tepui[editovat | editovat zdroj]

Roraima

Indiánští obyvatelé nazývaly tyto mesety Tepui, což v jejich jazyce znamenalo „Domov bohů“. Tepui jsou pozůstatkem velké křemencové plošiny, která kdysi kryla granitový podklad v oblasti mezi severní hranicí Amazonské pánve a řekou Orinoco, mezi pobřežím Atlantiku a řekou Rio Negro. V průběhu dlouhé geologické historie Země plošina podléhala silné erozi a tak se zachovaly osamocené hory.

V celé Guyanské vysočině je dnes 115 takovýchto hor. Největší koncentrace je v oblasti Gran Sabana v jihovýchodní Venezuele, při hranici s Guayanou a Brazílií.

Jejich strmé stěny převyšují deštný prales o více než 1 000 metrů. Struktura povrchu hor je různorodá. Na vrcholových planinách rostou různé varianty porostů s širokou škálou druhů orchidejí a broméliovitých. Eroze a vlivy počasí na povrchu vymodelovaly během miliónů let působivé skalní formace a labyrinty. V podzemí vnikly erozí rozsáhle jeskyně, které odvádějí vodu z hlubokých, erozí rozšířených puklin, zvaných griety.

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Plošina na tepui Roraima. Eroze vytvořila i tyto skalní útvary

Vrcholové partie hor tepui jsou díky své výšce a strmým svahů izolovány od okolního pralesa na jejich úpatí. Vyšší nadmořská výška má za následek také odlišné klima. Strmost stěn je také důvodem náročného, někdy téměř nemožného horolezeckého výstupu. Izolace po milióny let vedla k odlišnému vývoji, ale i zachování unikátních rostlinných a živočišných druhů.

Na vrcholech hor panují nižší teploty než v tropickém horkém a vlhkém pralese. Tepui jsou také velmi často bičovány deštěm. Evoluce rostlin i zvířat, odříznutých od okolního světa, vedla k vytvoření odlišných forem. Tepui jsou často označovány jako „Galapágy na pevnině“. Mnoho druhů zdejších rostlin a živočichů se nenachází nikde jinde na světě. Pokryv vrcholů je díky erozi chudý na živiny, a tak zde přežívá i bohaté společenství masožravých rostlin. Na skalnatém a zvětralém povrchu se nevytvořila a také se ve zdejších podmínkách dlouhodobě neudrží vrstva humusu.

Závrt na Roraimě

Do povrchu některých meset eroze vyhloubila velké závrty. Některé z nich mají až 300 metrů v průměru a jejich stěny jsou až 300 metrů vysoké. V těchto „ostrůvcích uvnitř ostrovů“ se udržely unikátní druhy živých organismů. Závrt od závrtu se tyto druhy liší. Závrty vytvořilo zborcení stropů podzemních prostor modelovaných podzemními toky.

Většina tepui je téměř celoročně zahalena oblaky a jejich vrcholy bylo možné fotografovat pouze z vrtulníků vybavených radarem. Na některé z nich ještě člověk nevstoupil vůbec a předpokládá se tedy, že tu budou nalezeny i neznámé rostlinné a živočišné druhy.

Nejvíce hor tepui je možno nalézt v národním parku Canaima ve Venezuele, který byl zařazen mezi přírodní světové dědictví na seznamu UNESCO.

Významné tepui[editovat | editovat zdroj]

Příkré srázy Roraimy

Několik významných tepui:

  • Auyantepui. Tato velmi dobře známá meseta má povrch vrcholu asi 700 km². Z jejích stěn padá nejvyšší vodopád světa, Salto Ángel.
  • Kukenan byla místními domorodými obyvateli považována a uctívána jako posvátná hora. Její stěny jsou pro strmost stěn a výšku považovány za nezdolatelné.
  • Autana ční 1 300 metrů nad okolním pralesem. Horou prochází z jedné strany na druhou systém jeskyní.
  • Neblina, známá jako Pico da Neblina, je nejvyšší tepui vůbec.
  • Ptaritepui. Stěny této hory jsou velmi příkré, její vrchol je dokonale izolován a předpokládá se, že se na něm nachází mnoho endemických druhů
Pohled na Kukenam

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Uwe George: Inseln in der Zeit. GEO - Gruner + Jahr AG & Co., Hamburg, ISBN 3-570-06212-0.
  • Roland Stuckardt: Sitze der Götter. terra - vydání 3/2004, Tecklenborg Verlag, Steinfurt.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]