Teplotní délková roztažnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teplotní délková (lineární) roztažnost je jev, při kterém se těleso zahřáté o určitou teplotu roztáhne o určitou délku.
V anizotropních tělesech může být délková roztažnost v různých směrech různá (např. v krystalech), izotropní tělesa mají délkovou roztažnost ve všech směrech stejnou.
Délková roztažnost se uplatňuje pouze u pevných těles. U kapalin a plynů se projevuje pouze objemová roztažnost.
Obsah |
[editovat] Součinitel délkové roztažnosti
Předpokládejme, že určité těleso má při teplotě t0 délku l0 a při teplotě t délku l. Velikost délkové změny označíme Δl = l − l0 a velikost změny teploty Δt = t − t0. Pro malé teplotní rozdíly lze vztah mezi změnou délky a změnou teploty zapsat ve tvaru
- Δl = αl0Δt
Tento vztah bývá také zapisován ve tvaru
- l = l0(1 + αΔt),
kde l0 je délka tělesa při pevně zvolené teplotě t0 (obvykle 0°C nebo 20°C).
Konstanta úměrnosti α se nazývá součinitel (koeficient) délkové teplotní roztažnosti
Rozměr tohoto součinitele je roven převrácené hodnotě jednotky teploty, tzn.
Hodnota teplotního součinitele délkové roztažnosti závisí nejen na druhu látky, ale také na teplotě. Pro většinu pevných látek je α > 0, tzn. že délka tělesa se se vzrůstající teplotou zvětšuje.
V širším teplotním rozmezí je délková roztažnost lépe popsána vzorcem
- l = l0(1 + α1Δt + α2Δt2),
v němž je délková roztažnost popsána dvěma součiniteli α1 a α2, přičemž obvykle platí, že α2 < < α1. Kvadratický člen se tak uplatňuje pouze u vyšších teplotních rozdílů.
[editovat] Průměrný součinitel
V praxi se často postupuje tak, že se zavádí průměrný součinitel
, který umožňuje lineární interpolaci teplotní roztažnosti v širším rozmezí teplot, tzn.
Pro teploty, které jsou blízké teplotě t0 je rozdíl mezi α a
malý. Na širším rozmezí teplot však průměrný součinitel teplotní roztažnosti popisuje skutečnou závislost lépe než lineární vztah.
[editovat] Vlastnosti
Pro materiály platí, že je hodnota koeficientu α rovna přibližně třetině koeficientu teplotní objemové roztažnosti β.
(vyplývá to z faktu, že (1 + a)3 = 13 + 3(12)a + 3(1)a2 + a3, přičemž pro a<<1 lze poslední dva členy zanedbat, první člen je neměnný a mění se jen druhý člen, závislý na trojnásobku a)

![\left[\alpha\right] = \frac{1}{K}](http://upload.wikimedia.org/math/3/5/1/3510f3a880470f569cb84b4a01fdc806.png)



