Tenkozobec opačný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTenkozobec opačný
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďtenkozobcovití (Recurvirostridae)
Rodtenkozobec (Recurvirostra)
Binomické jméno
Recurvirostra avosetta
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) je velký dlouhokřídlý pták z čeledi tenkozobcovitých rozšířený v Evropě a Asii. Je částečně tažný, většinou migruje do severní Afriky, jižní Evropy nebo jižní Asie, v některých zemích (Španělsku, Anglii aj.) s příznivějším klimatem je k vidění celoročně. V České republice pobývá od dubna do září.

Od čtyřicátých let jej nalezneme v logu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Popis

  • Délka těla: 43-48 cm
  • Rozpětí křídel: 73 cm
  • Hmotnost: 290-400 g

Tenkozobec opačný je štíhlý pták dorůstající velikosti vrány. V zimním šatě má převážně čistě bílé opeření s černým hřbetem, vrchní stranou hrdla a temenem hlavy. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký, nahoru zahnutý a černě zbarvený zobák a dlouhé modravé až černé končetiny. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mládí ptáci mají pískovitě zbarvené opeření s šedými kresbami.

Chování

Tenkozobec opačný v letu

Tenkozobec opačný je obyvatelem mělkých stojatých vod, slaných jezer nebo mokřin s řídkým vegetačním porostem.

Při hledání potravy upřeně hledí do vody a při spatření kořisti pohybuje svým zahnutým zobákem z jedné strany na druhou. Jeho potravou se stávají drobní vodní korýši nebo měkkýši, občas loví i vodní hmyz nebo rybí potěr. Nejčastěji se ozývá jasným melodickým „pluit pluit“.

I mimo období hnízdění jej můžeme často zahlédnout v hejnech jiných pobřežních ptáků, ve střední Evropě jde nejčastěji o hejna racků chechtavých. Má vysoce složitý svatební ceremoniál odehrávající se ve vodě. Hnízdí v menších koloniích, nejčastěji v mělčinách od května do června a ročně klade 3-4 vejce do mělkého důlku v zemi, většinou vystlaném krátkou rostlinnou vegetací. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 23-35 dní. Krátce po vylíhnutí jsou mláďata samostatná a vyrážejí na svou první výpravu za potravou. Jeden z rodičů je přitom bere do vody a učí plavat. Mláďata se naučí létat již ve věku 35-42 dnů, ale ještě stále zůstávají v blízkosti svých rodičů.

Výskyt a stav v ČR

Do 50. let minulého století bylo několik hnízdících párů tenkozobců opačných zaznamenáno v jižních Čechách a na jižní Moravě. V současné době pravidelně hnízdí v Českobudějovické pánvi.[1] Dle vyhlášky 395/1992 Sb. se v Česku jedná o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.

Platí pro něj Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

Zdroje a reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pied Avocet na anglické Wikipedii a Szablodziób na polské Wikipedii.

  1. Hudec, K. a kol. (2005): Fauna ČR. Ptáci 2/1. Academia, Praha

Šablona:Link FA