Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Technická univerzita Ostrava)
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB – Technická univerzita Ostrava)
Vysoká škola báňská v Ostravě
Logo univerzity
Logo
Rektorát VŠB-TUO
Rektorát VŠB-TUO
ZkratkaVŠB–TUO[1]
Rok založení1849
Typ školyveřejná[2]
Vedení
Rektorprof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
Prorektorka pro studiumIng. Zdeňka Chmelíková, Ph.D.
Prorektorka pro vědu a výzkumprof. Mgr. Jana Kukutschová, Ph.D.
Prorektor pro strategii a spoluprácidoc. Ing. Igor Ivan, Ph.D.
Prorektor pro kvalitu a investiční výstavbudoc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc.
Kvestorka Ing. Gabriela Mechelová
KancléřkaIng. Daniela Vedrová
Předsedkyně ASdoc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2020[3])
Bakalářských studentů6749
Magisterských studentů3263
Doktorandů1075
Akademických pracovníků956
Vědeckých pracovníků517
Další informace
Počet fakult7
SídloOstrava
Adresa17. listopadu 2172/15, Ostrava, 708 00, Česko
Zeměpisné souřadnice
https://www.vsb.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta z Příbrami do Ostravy. VŠB-TUO propojuje technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, reagujících na skutečné problémy současnosti. Rektorem je od 1. září 2017 prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vysoká škola báňská (Příbram).

Báňská akademie v Příbrami[editovat | editovat zdroj]

Vznik školy spadá do poloviny 19. století, kdy vyvrcholily dlouholeté snahy o zřízení učiliště, které by sloužilo k výchově báňských odborníků. Montánní učiliště v Příbrami (Montan-Lehranstalt in Příbram) bylo zřízeno na základě císařského dekretu z 23. ledna 1849 a první studijní ročník byl slavnostně zahájen 10. listopadu téhož roku.[4] Od doby založení bylo možné na škole studovat dva kurzy, a to hornický nebo hutnický. V roce 1865 přijala škola název Báňská akademie v Příbrami (Bergakademie in Příbram). Přestože soukromé horní závody vysokoškolské vzdělání v báňských oborech podceňovaly, jeho význam se v důsledku stále častějších důlních katastrof zdůrazňoval.

Rozhodnutím z 27. prosince 1894 byla báňská akademie postavena na roveň vysokým školám.[4] Podle statutu z roku 1895 za vedení akademie, stejně jako na ostatních vysokých školách, odpovídal rektor volený členy profesorského sboru. Profesoři příbramské báňské akademie tak byli zrovnoprávněni s profesory vysokých škol technických, avšak k jejímu dobudování jako plnoprávné vysoké školy došlo až na základě nového statutu vydaného v roce 1904, který byl společný pro báňské akademie v Leobenu a Příbrami. Nově vydaná legislativa změnila také název Báňské akademie v Příbrami na Vysoká škola báňská v Příbrami (Montanistische Hochschule in Příbram).

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Významným mezníkem pro další vývoj školy bylo vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a zavedení českého vyučovacího jazyka o rok později. Mezi nejzávažnějšími otázkami, kterými se již od 20. let 20. století zabývali všichni rektoři, bylo prosazení požadavku na přeložení VŠB z Příbrami jako samostatné vysoké školy do Prahy,[5] k čemuž ovšem během celého prvorepublikového období nedošlo. Přesto VŠB v Příbrami získala v tomto období v systému vysokoškolského technického vzdělávání významné postavení a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání nejen v tradičních báňských oborech, ale také v oblastech strojnictví, elektrotechniky a přírodních věd. Uzavřením českých vysokých škol v listopadu 1939 skončila etapa VŠB v jejím příbramském období, a to právě v době, kdy se připravovala na oslavy 90. výročí svého vzniku.

Přeložení do Ostravy, vývoj do roku 1989[editovat | editovat zdroj]

Kruhové posluchárny (autor Milena Vitoulová), v pozadí rektorát VŠB-TUO (2006)

Po osvobození Československa v roce 1945 obnovila VŠB v Příbrami svou činnost hned v květnu, ale na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 byla přeložena z Příbrami do Ostravy.[6] Výuka zimního semestru studijního roku 1945/1946 byla v Ostravě zahájena v listopadu 1945. Další vývoj VŠB v Ostravě, stejně jako celého československého vysokého školství, byl ovlivněn vydáním nového zákona o vysokých školách v roce 1950. Nový zákon představoval zásadní změnu dosavadní struktury vysokoškolského vzdělávacího systému. Ve svém důsledku podřídil vysoké školy státnímu dohledu a fakticky zrušil akademické svobody. Nová zákonná úprava z roku 1950 změnila zásadním způsobem také vnitřní strukturu VŠB v Ostravě. Od studijního roku 1951/1952 byly zřízeny fakulty hornická a hutnická. Přičleněním Vysoké školy strojní v Brušperku vznikla na VŠB Fakulta báňského strojnictví[7] (od roku 1968 Fakulta strojní). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, a to Fakulta ekonomicko-inženýrská (zrušena v roce 1959) a Fakulta geologická (roku 1959 sloučena s Fakultou hornickou). Od padesátých let 20. století postupně docházelo ke vzniku nových studijních oborů a specializací, v reakci na požadavky průmyslové praxe vyvolané výrazným rozvojem nejen v tradičních báňských disciplínách, ale rovněž v oblasti strojních oborů a elektrotechniky. Významným momentem ve vývoji školy bylo zahájení její činnosti v nově vybudovaném areálu v Ostravě-Porubě v roce 1973. VŠB v Ostravě se postupně přeměnila z klasické montánní školy na vysokou školu polytechnického charakteru, k čemuž napomáhal rozvoj disciplín a oborů, které ve stále vyšší míře využívaly výpočetní techniku. Rozvoj ekonomických oborů na VŠB v Ostravě vyústil v roce 1977 ve zřízení ekonomické fakulty. Téhož roku došlo současně k přejmenování Fakulty strojní na Fakultu strojní a elektrotechnickou.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Celospolečenské události v listopadu 1989 a následný politický vývoj znamenaly pro československé vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V první polovině devadesátých let 20. století prošla VŠB v Ostravě rozsáhlou transformací. Změna studijních oborů byla vyvolána restrukturalizací hutních odvětví a útlumovým programem v hornictví. Při zachování tradičních oborů, v nichž si VŠB v Ostravě po desetiletí udržovala výhradní postavení, bylo nutné zaměření na další obory využívající nové technologie a materiály. Fakulty tak v náplni jednotlivých studijních programů musely reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu. Otevření hranic umožnilo navázání kontaktů a uzavření smluv se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti a zapojení školy do mezinárodních vědecko-výzkumných programů.

Nová aula VŠB-TUO (2007)

Změna tradičního názvu Hutnické fakulty na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství v roce 1991 souvisela s její novou koncepcí a zaměřením vědecko-pedagogické činnosti do oblasti materiálových věd. Ve stejném roce došlo k rozdělení Fakulty strojní a elektrotechnické na samostatnou fakultu strojní a elektrotechnickou (od roku 1993 Fakulta elektrotechniky a informatiky).[8] V roce 1994 byl tradiční historický název školy doplněn na VŠB – Technická univerzita Ostrava. Dlouholetá tradice výuky oborů v oblasti stavitelství a geotechniky se stala základem pro zřízení samostatné Fakulty stavební v roce 1997. Více než třicetiletý rozvoj oboru technika požární ochrany a bezpečnost v průmyslu spolu s požadavky praxe na přípravu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti bezpečnostního inženýrství zapříčinil vznik Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002.

V roce 2006 byla otevřena Nová aula, čímž škola získala vlastní reprezentativní prostory pro pořádání slavnostních shromáždění, promocí, odborných konferencí a kulturních akcí.

Fakulty elektrotechniky a informatiky (2020)

Vzrůstající zájem ze strany studentů o moderní technologie v oblasti informačních a telekomunikačních technologií společně s nedostatkem prostor pro kvalitní rozvoj výuky bezprostředně spojené s výzkumem vedl k výstavbě nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, jež byla otevřena v roce 2013.

Se vznikem dalších odborných pracovišť bylo v rámci univerzitního kampusu v Ostravě-Porubě vybudováno kvalitní zázemí odpovídající jejich potřebám. Svou úspěšnou vědeckou činnost zde vyvíjí specializovaná pracoviště Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, Centrum ENET (Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie) a Institut environmentálních technologií, které dohromady tvoří vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií. Na základě dlouholetých vědecko-výzkumných aktivit v oblasti informačních technologií vzniklo v roce 2015 Národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Škola provozuje dva superpočítače: Barboru (zprovozněný na podzim 2019) a Karolinu (2021, tehdy nejvýkonnější superpočítač v ČR)[9], a také specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2 (spuštěn na jaře 2019).

V roce 2021 byla v kampusu VŠB-TUO zahájena výstavba nové budovy Ekonomické fakulty a dále objektu Centra energetických a environmentálních technologií.

Od roku 2013 je zaměstnancům a studentům univerzity k dispozici univerzitní mateřská škola s kapacitou 60 dětí, která se nachází v samém srdci kampusu.

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

  • 1849 – Montánní učiliště v Příbrami
  • 1865 – Báňská akademie v Příbrami
  • 1904 – Vysoká škola báňská v Příbrami
  • 1945 – Vysoká škola báňská v Ostravě
  • 1995 – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Současný název:

  • Oficiální název: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
  • Zkratka: VŠB – Technická univerzita Ostrava, nebo VŠB-TUO

Zaměření školy[editovat | editovat zdroj]

VŠB-TUO směřuje mezi přední české a evropské univerzity nabízející technické, přírodovědné a ekonomické vzdělání, produkující aplikovaný i základní výzkum a zajišťující potřebný odborný poradenský, konzultační a expertizní servis průmyslu, bankovnímu i podnikatelskému sektoru včetně nabídky celoživotního vzdělání. Absolventi univerzity si najdou práci často již během studií, školu každý rok úspěšně absolvuje kolem 3000 studentů. Univerzita podporuje studentské aktivity – vlastní podnikání, studium v zahraničí či studentské organizace. VŠB – Technická univerzita Ostrava spolupracuje s řadou českých a zahraničních univerzit a také s firmami.

Fakulty[editovat | editovat zdroj]

Pavilon velkých poslucháren Fakulty stavební (2009)

VŠB-TUO poskytuje vzdělání v rámci sedmi fakult (seřazeno podle roku založení):

Výzkum a vývoj[editovat | editovat zdroj]

VŠB-TUO patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v České republice s výrazným dopadem na rozvoj a inovace v oblastech IT, energetiky, nových materiálů a environmentálního inženýrství. VŠB-TUO je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje i České republiky. Výsledky a hodnocení univerzity svědčí o kvalitě a síle odborného lidského kapitálu.

Strategické oblasti výzkumu[editovat | editovat zdroj]

  • Informační technologie
  • Energetika
  • Materiálové vědy
  • Environmentální inženýrství

Dílčí vědecko-výzkumné směry[editovat | editovat zdroj]

  • Inženýrství a technologie: elektrotechnika, strojní inženýrství, materiálové vědy a inženýrství, stavební inženýrství, bezpečnostní inženýrství, biomechanické a biomedicínské inženýrství, ochrana životního prostředí a brownfield management, chemické inženýrství, geologické inženýrství, geodézie a geoinformatika, automobilové a dopravní inženýrství, akustické inženýrství, nanotechnologie, aditivní technologie.
  • Počítačové vědy a kyberneticko-fyzikální systémy: umělá inteligence, strojové učení, počítačové vidění a zpracování obrazu, softwarové a procesní inženýrství, vysoce výkonné počítání, vysoce výkonná analýza dat, výpočetní a aplikovaná matematika, průmysl 4.0, robotika.
  • Energetika a suroviny: energie z obnovitelných zdrojů, akumulace energie, vysokokapacitní systémy pro ukládání energie, řízení energie s využitím metod umělé inteligence, energetická diagnostika, elektromobilita, zpracování energetických surovin.
  • Ekonomické a finanční procesy: ekonomika, finance, manažerská věda, obchodní správa.

Základní i aplikovaný výzkum na špičkové úrovni se provádí na sedmi fakultách a ve dvou výzkumných centrech:

  • IT4Innovations národní superpočítačové centrum
  • Centrum energetických a environmentálních technologií

Ta se zabývají nejen realizací výzkumných a vývojových aktivit v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, ale také následnou komercializací jejich výsledků. VŠB – Technická univerzita Ostrava podporuje vznik nových technologií a inovačních strategií.

Osobnosti a rektoři[editovat | editovat zdroj]

Seznam rektorů[10]
Do roku 1945 Vysoká škola báňská v Příbrami
Jméno
(narození – úmrtí)
Nástup do úřadu Opuštění úřadu
prof. Dr. mont. Ing. František Čechura, DrSc.
(1887–1974)
1945 1949
prof. RNDr. Rudolf Rost
(1912–1999)
1949
(pověřen vedením)
1950
prof. Dr. techn. Ing. Vladimír Mydlarčík
(1911–1974)
1950 1955
prof. Ing. Bohumil Kaňkovský
(1904–1959)
1955 1959
prof. RNDr. Teofil Chlebovský
(1917–1973)
1959 1963
prof. RNDr. Bohuslav Růžička, CSc.
(1921–1978)
1963 1969
prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., dr.h.c.
(1919–1991)
1969 1985
prof. Ing. Vladimír Mynář, DrSc.
(* 1929)
1985 1990
prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dr.h.c.
(* 1943)
1990
2003
1997
2010
prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., dr.h.c.
(1944–2010)
1997 2003
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
(* 1959)
2010 2017
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.
(* 1957)
2017 dosud

Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Heyrowský (1802–1863), profesor těžby, těžních zařízení a důlního měření 1849–1863
  • Josef Theurer (1862–1928), profesor matematiky a fyziky 1895–1926, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami
  • František Mařík (1884–1966), profesor větracích zařízení
  • Bohuslav Stočes (1890–1969), profesor geologie, rektor ve 30. letech, známý v Česku i zahraničí
  • František Čechura (1887–1974), profesor důlního měření, rektor v letech 1945–1950
  • Alois Říman (1896–1966), zakladatel důlního plánování
  • Richard Doležal (1921–2005), profesor důlního procesního inženýrství
  • Karel Mazanec (1925–2009), vysokoškolský pedagog, odborník v oboru nauky o kovech
  • Petr Šnapka (* 1943), profesor ekonomie a managementu
  • Jan Světlík (* 1958), podnikatel, mecenáš, vlastník společnosti Cylinders Holding
  • Daniel Beneš (* 1970), manažer, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ
  • Michaela Žvaková (* 1979), manažerka, generální ředitelka a předsedkyně představenstva WITKOWITZ
  • Evžen Tošenovský (* 1956), europoslanec, bývalý primátor Ostravy a hejtman Moravskoslezského kraje

Další významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Další informace[editovat | editovat zdroj]

  • Art & Science – unikátní festival (spojení vědy a techniky) každoročně pořádaný univerzitou.
  • Nová aula

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přehled vysokých škol v ČR – 1. Veřejné vysoké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz [online]. Dostupné online. 
  2. Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. - Veřejné vysoké školy v České republice. Zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky via ZakonyProLidi.cz [online]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva o činnosti VŠB – TUO za rok 2020 [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  4. a b Oslava padesátiletého trvání horní akademie v Příbrami. S. 3. Národní listy [online]. 1899-11-03. S. 3. Dostupné online. 
  5. Např. Svaz čs. horních a hutních inženýrů. S. 3. Lidové noviny [online]. 1923-06-30. S. 3. Dostupné online. 
  6. HRBÁČEK, Jindřich. Vysoká škola báňská. S. 2. Svobodné noviny (dostupné online po registraci v NK ČR) [online]. 1945-09-01. S. 2. Dostupné online. 
  7. Vysoká škola báňská v Ostravě. S. 448. Věstník ministerstva školství (dostupné online po registraci v NK ČR) [online]. Ministerstvo školství a kultury, 1952-12-10. S. 448. 
  8. Vývoj názvu univerzity a fakult v čase [online]. VŠB - TUO Ostrava [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  9. Nejvýkonnější superpočítač v Ostravě i ČR bude mít jméno Karolina. Seznam Zprávy [online]. 2021-01-14 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  10. Osobnosti a rektoři VŠB-TUO [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]