Tbiliský emirát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dějiny Gruzie
Historie Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kultura Kura-Araxes
Trialetská kultura
Kolchidská kultura
Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida
Kavkazská Ibérie
Lazika
Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví
Argvetie
Heretie
Tbiliský emirát
Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abcházské království
Tao-Klardžetie
Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království
Kachetské království
Imeretské království
Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie
Tbiliská gubernie
Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika
Invaze Rudé armády do Gruzie
Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie

Tbiliský emirát (gruzínsky: თბილისის საამირო) bylo východogruzínské území kontrolované arabskými emíry. Hlavním městem emirátu bylo Tbilisi (arabsky: al-Tefelis). Existoval od roku 736 do 1080.

Arabové se objevili poprvé v Kartli - Gruzii (tehdy právě zrušené království Ibérie) už v roce 645. V roce 653 vládl v Tbilisi první emír, ale vytvořit stabilní islámskou vládu potvrzenou bagdádským chalífou se zde povedlo až roku 736. Za arabské vlády se z malého městečka povedlo emírům vytvořit centrum obchodu mezi islámským světem a křesťanskou severní Evropou. Kromě toho město sloužilo jako opěrný bod pro případná tažení proti Byzanci nebo Chazarům. Vyrostla tedy dvojitá opevnění s třemi mohutnými městskými branami a město se rozšířilo na obě strany řeky Kury. Kromě opevnění vybudovali v Tbilisi arabští architekti několik lázní a vyměnili dřevo za kámen jako hlavní stavební materiál. Do poloviny 9. století se Tbilisi stalo druhým největším městem na Kavkazu (Hned za Derbentem) s minimálně 50 tisíci obyvateli. Obyvatelstvo Tbilisi bylo převážně islamizováno, zatímco v okolí města si Gruzínci ponechali křesťanské vyznání.

V roce 813 začal po zničení Bagdádu Arabský chalífát slábnout a jednotliví emírové ve všech emirátech začali toužit po nezávislosti, Tbilisi nevyjímaje. Od této doby začal na emirát dorážet nový mocný rod Bagrationi, kterým se již povedlo osvobodit jiné provincie od arabské nadvlády. Nicméně za vlády Is’haka bin Ismaila bin Šuaba (833-853) byl emirát dost silný na to, aby útoky Gruzínců odrazil. Is’hak však přestal platit tribut do Bagdádu a vyhlásil nezávislost na Chalífátu. Jenže chalífa Al-Mutawakkil z Baghdádu vyslal v roce 853 na emíra z Tbilisi vojsko, aby potlačil emírovu vzpouru. Vojsko pod vedením Bugha al-Kabira dorazilo, porazilo stráže, vypálilo Tbilisi do základů a emíra As’haka popravilo, čímž ukončili snahu muslimských Gruzínců vytvořit na Kavkazu nezávislý islámský stát. Chalífa se rozhodl nevybudovat znovu Tbilisi do velikosti, jakou měla do teď, což mělo za následek úpadek prestiže, vlivu a moci muslimů v Gruzii.

Kolem roku 1020 začali gruzínští králové opět útočit na Tbilisský emirát a pomalu se připojujíce okolní tbiliské provincie k sjednocující se Gruzii přibližovali k Tbilisi. Jejich snaha však byla zmařena v letech 10701080, když se museli bránit vpádu Seldžuckých Turků a plán na dobývání Tbilisi se tak na téměř 50 let odložil. V roce 1080 emirát vlastně přestal existovat, neboť posledního emíra nahradili obchodničtí oligarchové, kterým místní gruzínci říkali tbileli berebi. Gruzínský král David IV. Budovatel nejprve porazil Turky, čímž oslabil vliv muslimů na Gruzii na minimum, pak v roce 1122 konečně dobyl Tbilisi a osvobodil ho z 400-leté cizí nadvlády.

Emírové[editovat | editovat zdroj]

Šuabidští emírové z Tbilisi

  • Ismail bin Šuab (první známý emír, do 813)
  • Mohammed bin Atab (813-829)
  • Ali bin Šuab (829-833)
  • Is’hak bin Ismail bin Šuab (833-853)

Šajabanští emírové z Tbilisi

  • Mohammed bin Chalil (853-870)
  • Isa bin aš-Šajch aš-Šajban (870-876)
  • Ibrahim (876-878)
  • Gabulok (878-880)

Džaffaridští emírové z Tbilisi

  • Džaffar I. bin Ali (880-914)
  • Mansur bin Džaffar (914-952)
  • Džaffar II. bin Mansur (952-981)
  • Ali bin Džaffar (981-1032)
  • Džaffar III. bin Ali (1032-1046)
  • Mansur bin Džaffar (1046-1054)
  • Abu’l-Haidža bin Džaffar (1054-1062) (poslední známý emír)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Allen, WED (1932), A History of the Georgian People, K. Paul, Trench, Trubner & Co,
  • Minorsky, V., Tiflis z Encyklopedie Islámu
  • Suny RG (1994), The Making of the Georgian Nation (2. vydání), Bloomington and Indianapolis, ISBN 0-253-35579-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]