Tatranský národní park
| Tatranský národní park | |
|
Tatranský národný park
|
|
|
IUCN kategorie II (Národní park)
|
|
 Letecký snímek Západních Tater |
|
 Tatranský národní park
|
|
| Umístění |  Slovensko, Žilinský a Prešovský kraj |
|---|---|
| zeměpisné souřadnice: | 49° 10′ 49″ s. š., 19° 55′ 10″ v. d. |
| Rozloha | 738 km2 |
| Založeno | 1. ledna 1949 |
| Správa | Správa Tatranského národného parku se sídlem ve Štrbě |
| Oficiální web | |
Tatranský národní park (slovensky Tatranský národný park, zkráceně TANAP) je nejstarší z devíti národních parků na Slovensku. Leží v pohoří Tatry na severu Slovenska při hranicích s Polskem. Na polské straně na něj navazuje menší Tatrzański Park Narodowy.
Národní park se rozprostírá na ploše 738 km², jeho ochranné pásmo zabírá 307,03 km², to je dohromady 1045,03 km².[1] V parku je celkem 600 km turistických stezek a 16 značených a udržovaných cyklistických tras. Nachází se zde nejvyšší vrcholy Slovenska, nejvýše se vypíná Gerlachovský štít (2655 m). Park je významný pro svoji rozmanitou faunu a flóru s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů.
Obsah |
Vznik parku a jeho historie [editovat]
Park byl zřízen 1. ledna 1949.[1] Je nejstarším národním parkem na Slovensku. V roce 1987 byly ke stávajícímu parku přidruženy Západní Tatry.[1] Roku 1993 se stal TANAP biosférickou rezervací UNESCO.[1] V roce 2003 byly upraveny hranice území parku a ochranného pásma.[1] Od roku 2004 je park součástí sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.[1]
Geografie [editovat]
Národní park zahrnuje oba nejvyšší podcelky Tater, Západní i Východní Tatry. Západní Tatry se dělí na Osobitou, Roháče, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy a Červené vrchy, Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater. Západní část Tatranského národního parku leží v Žilinském kraji a východní část v Prešovském kraji.
V parku se nachází více než sto horských ples. Největší je Veľké Hincovo pleso, které zabírá 0,2 km² a je současně i nejhlubší z tatranských ples – 58 m. Prostor u Štrbského plesa je hranicí mezi dvěma úmořími. Na východ teče řeka Poprad, která patří do úmoří Baltského moře. Na východě pramení přítoky Váhu, který náleží k úmoří Černého moře. Mezi nejznámější vodopády parku patří Studenovodské vodopády, Kmeťov vodopád, Vajanského vodopád, Roháčsky vodopád a Vodopád Skok. Nejvyšším bodem parku je, jak již bylo řečeno, Gerlachovský štít. Je nejvyšším bodem Slovenska, Tater a celých Karpat. Nejvyšší horou Západních Tater je Bystrá (2248 m n. m.) a nejvyšší horou Belianských Tater Havran (2152 m n. m.). V parku je víc než 300 jeskyní, ale pouze Belianska jeskyně blízko obce Lendak je zpřístupněna pro veřejnost. Doposud nejdelší objevený jeskynní systém má jeskyně Javorinka.
Biologie a ekologie [editovat]
Geologické složení, půdní vlastnosti a klimatické podmínky přispívají k originální flóře a fauně v parku.
Flóra [editovat]
Téměř dvě třetiny parku jsou zalesněny, převážně smrkem a jedlí. Nejrozšířenějším stromem je smrk ztepilý následovaný borovicí lesní, borovicí limbou, modřínem opadavým a borovicí kleč. Listnaté stromy, zejména javory, rostou hlavně v Belianských Tatrách.
V parku roste více než 1300 cévnatých rostlin, 57 z nich neroste nikde jinde než v Karpatech, 41 roste pouze v Západních Karpatech a 37 pouze v Tatrách. Významnými endemity jsou Erysimum wahlenbergii, Cochlearia tatrae, Erigeron hungaricus a další.
Fauna [editovat]
V parku žije 155 druhů ptáků, 42 druhů savců, 8 druhů plazů a 3 druhy obojživelníků. Domov zde má také mnoho bezobratlých. Ze savců zde žije například medvěd hnědý, svišť horský, kamzík horský a rys ostrovid.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra National Park, Slovakia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Tatranský národný park- základné informácie [online]. Správa Tatranského národného parku, [cit. 2011-11-05]. Dostupné online. (slovensky)
