Tatra T3R.P

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatra T3R.P
Brněnská tramvaj T3R.P na náměstí Svobody
Brněnská tramvaj T3R.P na náměstí Svobody
TypT3R.P
VýrobceAlstom (nyní Cegelec)
Modernizace v letech1999–2014
Modernizováno kusů591
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)14 000 mm
Šířka2 500 mm
Výška skříně3 050 mm
Pohotovostní hmotnost16 250 kg
Max. rychlost65 km/h
Obsaditelnost
Míst k sezení24
Míst k stání86
Motory a elektrická výzbroj
Počet a výkon motorů4×40 kW
Elektrická výzbrojTV Progress
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér pražského vozu T3R.P
Souprava tramvají T3R.P v Praze
Pult řidiče tramvaje
Plzeňská tramvaj T3R.P ve vozovně v Plzni na Slovanech

Tatra T3R.P (často se používá i označení Tatra T3P) je typ tramvaje, který vznikl modernizací československé tramvaje Tatra T3.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po krachu podniku ČKD, jehož firma ČKD Trakce v 90. letech minulého století dodávala pro tramvajové modernizace elektrické výzbroje, se na českém a slovenském trhu objevila společnost Alstom (nyní Cegelec), která vyvinula novou elektrickou výzbroj TV Progress založenou na IGBT tranzistorech.

Prvním vozem s touto výzbrojí se v roce 1999 stala ostravská tramvaj Tatra T3SUCS evidenčního čísla 1016. Protože však šlo hlavně o schválení výzbroje Drážním úřadem, interiér byl rekonstruován až následující rok, kdy se v Ostravě začaly provádět sériové modernizace na typ T3R.P.

V roce 2000 obdržela výzbroj TV Progress i pražská tramvaj T3 evidenčního čísla 6554, která byla poté interně označována jako T3A. Kromě dosazení výzbroje však vůz nebyl nijak modernizován a sloužil spíše k ověřování vlastností nových prvků. Za vše jasně hovoří další přestavba této tramvaje v roce 2002, kdy byla zkušebně instalována nová výzbroj TV Europulse (viz Tatra T3R.E).

Již v roce 2000 začaly první dopravní podniky modernizovat své tramvaje na typ T3R.P. Pražský nechal zpočátku přestavbu na šumperské firmě Pars nova (ev. č. vozů 8211 – 8245), poté si ji prováděl sám (od ev. č. 8300). Ostravský a plzeňský dopravní podnik si tramvaje modernizoval sám (několik plzeňských vozů se modernizovalo v Ostravě). Ostatní (Olomouc, Brno) zpočátku svěřily přestavbu Ostravě, později společnosti Pars nova.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Přestože se vnější vzhled vozů změnil jen málo (nejvýznamnější je nová čelní orientace), v interiéru došlo k velkým změnám. V některých městech byly klasické laminátové sedačky nahrazeny čalouněnými zakotvenými do bočnice vozu, což usnadňuje čištění podlahy, dále se někdy objevuje i protiskluzová podlaha. Cestující jsou informováni moderními informačními panely a digitálními transparenty z LED diod. Byla použita elektrická výzbroj TV Progress s tranzistory IGBT, která tak nahradila starou a přežitou technologii odporové regulace. Životnost tramvaje se tak prodloužila minimálně o dalších 15 let.

U vozů, jejichž vozová skříň nebyla v dobrém stavu, se přistoupilo k radikální modernizaci – novostavbě skříně (viz typ Tatra T3R.PV).

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Modernizace na typ T3R.P probíhaly v letech 1999–2014.

  • Česko:
    • Brno – modernizováno 14 vozů
    • Olomouc – modernizováno 24 tramvají
    • Ostrava – modernizováno 43 vozů
    • Plzeň – rekonstruováno 34 tramvají
    • Praha:
      • zkušebně rekonstruován 1 vůz, dále přestavěn na typ T3R.E
      • modernizováno 315 tramvají
  • Ukrajina
    • Doněck – modernizovány 2 tramvaje
    • Kryvyj Rih – modernizováno 21 tramvají
    • Kyjev – modernizováno 9 vozů
    • Oděsa – modernizováno 113 tramvají
    • Dnipro – modernizováno 8 tramvají, 2 odepsané vozy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]