Tatra K3R-N
| Tatra K3R-N | |
|---|---|
Tramvaj Tatra K3R-N v Brně
|
|
| Typ | K3R-N |
| Výrobce | ČKD Tatra Smíchov, Pars nova |
| Výroba v letech | 2006 |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Modernizace v letech | 2002–2004 |
| Modernizováno kusů | 2 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 28 250 mm |
| Šířka | 2 500 mm |
| Výška skříně | 3 075 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 36 200 kg |
| Max. rychlost | 65 km/h |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 54 |
| Míst k stání | 142 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Počet a výkon motorů | 8×40 kW |
| Elektrická výzbroj | tranzistorová TV Progress |
| Napájecí napětí | 600 V |
Tatra K3R-N (používá se též označení K3R.N) je česká tříčlánková částečně nízkopodlažní tramvaj. Vznikla modernizací (včetně doplnění středního článku) tramvaje Tatra K2 ve firmě Pars nova pro Dopravní podnik města Brna. Tímto způsobem byly v letech 2002 až 2004 modernizovány dva vozy, další dvě tramvaje typu K3R-N byly vyrobeny zcela nově v roce 2006.
Obsah |
Historické pozadí [editovat]
Trend zavádění nízkopodlažních vozů do provozu a zároveň zastaralost dvoučlánkových vysokopodlažních tramvají Tatra K2 přinutil Dopravní podnik města Brna zásadně modernizovat tyto vozy. Firma Pars nova předložila brněnskému dopravnímu podniku nabídku na modernizaci tramvají K2 s vložením nového středního nízkopodlažního článku.[1] Vzniklo tak velkokapacitní tramvajové vozidlo, svou délkou a kapacitou blížící se tramvajím Tatra KT8D5.
Modernizace [editovat]
Modernizované vozy prošly generální opravou původních článků a podvozků.[2] Mezi původní články byl dosazen článek třetí, nízkopodlažní s výsuvnou nájezdovou plošinou a místy pro kočárky a invalidní vozíky.[3] Na levé straně středního článku (naproti dveřím) se nachází široké dveře nouzového východu, které mohou využít i osoby na invalidním vozíku.[4] Vozy obdržely nová laminátová čela navržená Patrikem Kotasem,[5] která jsou v Brně používána ve větším množství. Zmodernizován byl i interiér: byly osazeny nové skládací dveře, okna, polstrované sedačky, madla, obložení, protiskluzová podlahová krytina, akustický a optický informační systém pro cestující, apod.[5] Rovněž i kabina řidiče se dočkala modernizace (ruční řadič, nový řídící pult, klimatizace, nová sedačka).[3]
Velké změny byly provedeny také v elektrické části tramvaje. Byla použita tranzistorová elektrická výzbroj typu TV Progress od firmy Cegelec, osazeny statické měniče, polopantograf s elektrickým ovládáním.[3] V každém ze čtyř podvozků se nachází dva trakční motory (každý pohání vždy jednu nápravu), tramvaj je tedy 100% adhezní.[4]
Druhý modernizovaný vůz K3R-N se od prvního v detailech odlišuje (použití lehčího a pevnějšího spřáhla, zvětšení kanálů chlazení motorů apod.), největší změnou je ale absence nouzového východu ve středním článku.[1]
Zbylé dvě tramvaje K3R-N jsou v podobě druhého vozu (vyjma odlišného polopantografu a odlišného kloubu), nový je ale fakt, že se nejedná o modernizované vozy K2, ale zcela nově vyrobené tramvaje na „dokladech“ původních vozů K2.[3]
Provoz tramvají Tatra K3R-N [editovat]
| Provoz | Článek | Typ | Rok výroby | Roky modernizací | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání |
Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Brno | článek | K3R-N | 1974–1977 | 2002–2004 | 2 kusy[6] | 1751, 1752 | modernizace starších vozů K2 |
| Brno | článek | K3R-N | 2006 | – | 2 kusy[6] | 1753, 1754 |
Modernizace první tramvaje K2 na typ K3R-N byla zahájena v roce 2002. Vzhledem k situaci s vozy Tatra RT6N1, kdy výrobce dodal tramvaje ve velmi poruchové podobě, byl vůz K2 evidenčního čísla 1065 firmou Pars nova odkoupen, do Šumperka byl z Brna odeslán 26. září 2002.[1] V srpnu 2003 byl již hotov a v září téhož roku byl vystaven na Mezinárodní strojírenském veletrhu v Brně, kde obdržel cenu generálního ředitele Veletrhy Brno, a.s.[4] Zkušební provoz bez cestujících byl zahájen v listopadu 2003, zkušební provoz s cestujícími 11. února 2004.[1] V červnu téhož roku došlo ke schválení typu K3R-N Drážním úřadem a k vydání průkazu způsobilosti.[1] Do té doby jezdila tramvaj bez evidenčního čísla a byla stále majetkem Pars nova. Pod číslem 1751 a jako vlastní vůz byla tramvaj brněnským dopravním podnikem vypravena poprvé 1. července 2004.[1]
Díky schválení typu byla do Šumperka v první polovině června 2004 odeslána druhá tramvaj K2 ev. č. 1115, v modernizované podobě jako K3R-N byla zpět do Brna dodána v říjnu téhož roku,[1] v pravidelném provozu s ev. č. 1752 se objevila v lednu 2005.[7] Ač původní plány počítaly až s 22 tramvajemi K3R-N,[1] došlo k nákupu pouze dalších dvou kusů. Oba vozy zcela nově vyrobené na základě průkazů způsobilosti tramvají K2 ev. č. 1068 a 1071[6] se v Brně objevily ve druhé polovině roku 2006. Vůz ev. č. 1753 byl nasazen do pravidelného provozu poprvé v říjnu 2006, tramvaj č. 1754 v prosinci téhož roku.[7]
Kvůli nevhodnému řešení uložení středního článku došlo po několika letech provozu k poškození otočných čepů druhého a třetí podvozku. Toto poškození bylo natolik vážné, že nemohla být zaručena bezpečnost provozu, proto byly tři vozy K3R-N v září 2009 a v únoru 2010 postupně odstaveny. Výjimkou byla tramvaj č. 1751, která prodělala v roce 2009 dílenskou velkou prohlídku a která je nadále v provozu. Ostatní tři vozy jsou dosud mimo provoz a čekají na vyřešení konstrukčních problémů čepů.[8][9]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h KOCMAN, Tomáš. Provoz tramvají K3R-N v Brně. Městská doprava. 2005, čís. 2, s. 4–6.
- ↑ K3R-N [online]. Parsnova.cz, [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HEMZAL, Martin; manil. Rekonstrukce tramvají K2 [online]. Bmhd.cz, rev. 2008-08-30, [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c POTĚŠIL, Tomáš. Světová premiéra tramvaje K3R-N. Městská doprava. 2003, čís. 5, s. 6–7.
- ↑ a b ŘIHÁNEK, Jan. Nové projekty Pars nova a.s. v oblasti tramvají. Městská doprava. 2003, čís. 4, s. 8–9.
- ↑ a b c Bmhd.cz, [cit. 2009-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b KOCMAN, Tomáš. Brněnské tramvaje 2003 - 2008: 3. část - Článkové tramvaje K2, K3 a VarioLF2. Městská doprava. 2008, čís. 5, s. 10–11.
- ↑ KOCMAN, Tomáš. Současnost brněnské MHD – 1. část. Městská doprava. 2011, čís. 4, s. 17–20.
- ↑ ŠENKÝŘ, Miloš. Prodloužená tramvaj nevydržela. Lidové noviny. 2011-8-22, s. 5.
