Tatra K2R
| Tatra K2R | |
|---|---|
.jpg) Tatra K2R v Brně | |
| Typ | K2R / K2R.03 / K2R-RT |
| Výrobce | ČKD Tatra Smíchov |
| Modernizace v letech | K2R: 1995–1998 K2R.03: 1997–1999 K2R-RT: 2013 |
| Modernizováno kusů | K2R: 7 K2R.03: 7 K2R-RT: 1 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 20 400 mm |
| Šířka | 2 500 mm |
| Výška skříně | 3 040 mm |
| Pohotovostní hmotnost | K2R: 23 900 kg K2R.03: 24 200 kg K2R-RT: 25 400 kg |
| Max. rychlost | 60 km/h |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 49 K2R-RT: 38 |
| Míst k stání | 108 (5 os./m²) K2R-RT: 17 (+1) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Počet a výkon motorů | 4×40 kW |
| Elektrická výzbroj | tyristorová TV8 |
| Napájecí napětí | 600 V |
 multimediální obsah na CommonsNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatra K2R je typ modernizovaných československých tramvají Tatra K2, které provozuje Dopravní podnik města Brna (DPMB). Na provedení K2R navázal typ Tatra K2R.03, který z důvodu nedostatku finančních prostředků byl ochuzen o některé modernizované prvky. Modernizace na typy K2R i K2R.03 probíhaly ve druhé polovině 90. let 20. století, oba typy čítaly po sedmi vozech. V roce 2013 byla jedna tramvaj K2R rekonstruována na restaurační tramvaj s typovým označením K2R-RT.
Historické pozadí
Největší český provozovatel dvoučlánkových (kloubových) tramvají K2, brněnský dopravní podnik, se v polovině 90. let 20. století rozhodl modernizovat své vozy K2 ve stylu tehdy horké novinky, tramvají Tatra T3R. Na rozdíl od ostravských modernizací (Tatra K2G) se mělo jednat o zásadní rekonstrukci vozů s novým designem a upraveným interiérem. Do modernizačních prací se měla zapojit i Královopolská, kam se měla výroba tramvají vrátit téměř po 50 letech.[1]
Typ K2R.03 vznikl kvůli nedostatku finančních prostředků a zároveň i kvůli provozním zkušenostem s tramvajemi K2R.[1] Byly vypuštěny některé modernizované prvky, základ modernizace včetně designu ale zůstal zachován.
Restaurační tramvaj K2R-RT byla inspirována podobnými vozy, které jsou provozu např. v Berlíně, Geře či Vídni.[2]
Modernizace
Vozová skříň původních vozů K2 byla důkladně opravena, byla rovněž ošetřena proti korozi. Byla použita nová čela od architekta Patrika Kotase,[3] v té době používaná i pro tramvaje T3R, a dvoukřídlé vyklápěcí dveře s poptávkovým otvíráním cestujícími. Výrazně byl modernizován i interiér vozu. Použita byla nová protiskluzová podlahová krytina, vyměněny původní laminátové sedačky za nové polstrované, opraveno či vyměněno bylo osvětlení, obložení, topení, byla osazena determální okna s horní výklopnou částí.[3] Upraveno bylo i stanoviště řidiče, ve kterém byl instalován nový ovládací panel a řízení tramvaje bylo z pedálového změněno na ruční řadič. Novinkou se rovněž stal vnější i vnitřní elektronický informační systém pro cestující.[3]
Brzda středního podvozku byla vyměněna za elektrohydraulickou kotoučovou, tramvaje obdržely elektricky ovládaný polopantograf a místo původního motorgenerátoru statický měnič. Nehospodárná odporová elektrická výzbroj byla nahrazena tyristorovou typu ČKD TV8 na bázi GTO tyristorů s rekuperací brzdné energie.[1]
Modernizace na typ K2R.03 je velmi podobná typu K2R, existují ale menší rozdíly. U tramvají K2R.03 byla ponechána původní elektromechanická brzda středního podvozku, zůstaly i původní čtyřkřídlé skládací dveře (obdržely ale nové pohony), laminátové sedačky (byly vypolstrovány), okna s horním posuvným dílem či byly použity reflektory jiného typu (vyjma vozu ev. č. 1079).[3]
Při přestavbě vozu K2R na restaurační tramvaj K2R-RT došlo k zaslepení druhých a čtvrtých dveří včetně schodů. Zrušena byla také dvě okna, obě v pravé bočnici v zadním článku: první hned za kloubem kvůli skříni a lednici, druhé za původními třetími (po přestavbě druhými) dveřmi kvůli kabině WC. Vozidlo bylo vybaveno druhým statickým měničem, který je určen pro napájení spotřebičů (230 V). Interiér byl zcela přestavěn, v přední části předního článku, hned za kabinou řidiče, byly umístěny dvě čtveřice (vlevo) a dvě dvojice (vpravo) sedadel se stolečky, ve zbytku článku jsou sedadla umístěna podélně. Podélné rozmístění sedadel bylo realizováno také v zadní části zadního článku. Přední část zadního článku obsahuje barový pult s výčepem, lednici, kabinu WC a několik samostatných madel s držáky na pivo pro stojící. Vůz je vybaven vodním hospodářstvím, audiovizuálním systémem, Wi-Fi připojením, novým zářivkovým osvětlením či topidly doplněnými k původním topnicím. Na stěnách se v interiéru nachází imitace dřeva, sedadla jsou potažena zelenou koženkou. Tramvaj byla nalakována světlejší zelenou barvou, kterou však z většiny překryly tmavě zelené polepové fólie se zobrazením půllitrů piva, siluet Petrova a Špilberku, znakem Starobrna a nápisem „Šalina pub“. Téměř celou přestavbu financoval přibližně třemi miliony korun pivovar Starobrno.[2]
Provoz tramvají Tatra K2R, K2R.03 a K2R-RT
.jpg)
| Provoz | Článek | Typ | Roky modernizací | Počet vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Brno | článek | K2R | 1995–1998 | 7 kusů[4] | jeden z vozů později rekonstruován na typ K2R-RT |
| K2R.03 | 1997–1999 | 7 kusů[5] | |||
| K2R-RT | 2013 | 1 kus[6] | restaurační tramvaj – „Šalina pub“ |
Tatra K2R
Na začátku roku 1995 byly do Královopolské převezeny dva brněnské vozy K2 ev. č. 1006 a 1018.[7] Zde proběhla výroba nových laminátových čel a skelety obou tramvají byly opraveny. Vzhledem k nedostatečné podpoře projektu ze strany Královopolské byly oba vozy převezeny zpět do dopravního podniku, kde měly být dokončeny.[1] Tramvaj č. 1018 byla prozatímně odstavena a modernizace v ústředních dílnách DPMB se zaměřila na vůz č. 1006, který převzal číslo 1066 po tramvaji vyhořelé v roce 1992.[7] Přestavba byla dokončena začátkem roku 1996 a tramvaj K2R ev. č. 1066 byla veřejnosti představena 22. března téhož roku. Poté probíhaly zkušební jízdy, vůz byl v září 1996 vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu, do provozu s cestujícími se dostal poprvé v březnu 1997.[8] Druhý rozpracovaný vůz ev. č. 1018 byl v dílnách dopravního podniku dokončen ve druhé polovině roku 1997.
Již v roce 1995 získala firma Pars DMN Šumperk kontrakt na modernizaci dalších pěti tramvají na typ K2R. První vůz (ev. č. 1039) byl do Šumperka přepraven v prosinci 1995, další čtyři vozy jej následovaly v průběhu roku 1996. Tramvaje č. 1039, 1064 a 1003 byly dokončeny a zprovozněny v roce 1997, vozy č. 1028 a 1053 v roce 1998.[8] Některé vozy K2R byly později kvůli technickým problémům dlouhodobě odstaveny (zejména vůz č. 1039 od roku 2002 do roku 2008).[5]
V letech 2004–2010 proběhla při velkých prohlídkách postupná výměna problémové elektrohydraulické brzdy středního podvozku za původní elektromechanickou.[4]
V srpnu 2015 zahořel na pravidelné lince vůz č. 1003 a vzhledem k rozsáhlému poškození kabeláže a slaboproudých agregátů a očekávané dodávce nových nízkopodlažních tramvají byl na podzim téhož roku sešrotován. Šlo o první vyřazenou brněnskou tramvaj s čely od Patrika Kotase.[9]
Tatra K2R.03
Kvůli nedostatku finančních prostředků na náročné modernizace typu K2R přistoupil brněnský dopravní podnik ke kompromisnímu řešení v podobě typu K2R.03. Mezi lety 1997 a 1998 byly v Parsu Šumperk částečně modernizovány dvě tramvaje na typ K2R.03 (č. 1079 a 1081), přičemž dokončeny byly v ústředních dílnách DPMB.[8] Dalších pět vozů K2 (ev. č. 1027, 1029, 1037, 1059 a 1060) bylo do Šumperka odesláno v polovině roku 1998, zpět do Brna byly jako dokončené modernizované tramvaje K2R.03 dodány v první polovině roku 1999.[8]
Tatra K2R-RT
.jpg)
O přestavbě některého z vozů na restaurační (pivní, barovou, párty) tramvaj začal DPMB uvažovat v roce 2012. Díky spolupráci s pivovarem Starobrno, reklamní společností SNIP & Co. a cateringovou firmou Royal party servis byl v únoru následujícího roku vybrán vůz K2R č. 1018, který měl být té době přistaven do standardní velké prohlídky. Ta byla nově spojena s přestavbou vozidla a začala v polovině března 2013. Dokončený vůz („Šalina pub“) byl veřejnosti představen 15. června 2013 na náměstí Svobody při festivalu Brno – město uprostřed Evropy. Dopravní podnik jej využívá jako komerční vozidlo pro objednané jízdy, plánuje ale také pravidelný provoz pro veřejnost o pátečních a sobotních večerech.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ŠKRABAL, Jaroslav. Modernizace vozového parku tramvají v Brně. Městská doprava. 2002, čís. 2, s. 6–9.
- ↑ a b c HINČICA, Libor. Pivní tramvaj K2R-RT v Brně. Československý dopravák. 2013, čís. 3, s. 46–52.
- ↑ a b c d HEMZAL, Martin; manil. Rekonstrukce tramvají K2 [online]. Bmhd.cz, rev. 2008-08-30 [cit. 2009-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidence vozů DPMB typ: K2R [online]. Bmhd.cz [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidence vozů DPMB typ: K2R03 [online]. Bmhd.cz [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Vůz DPMB 1018 (K2) [online]. Bmhd.cz [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch WOLF – vydavatelství Wolf & Tramvajklub Brno, 2000. S. 79. [Dále jen Nesiba.]
- ↑ a b c d Nesiba, s. 80.
- ↑ manil. Sešrotování první tramvaje s čely "Kotas" v Brně [online]. Bmhd.cz, 2015-11-18 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.
Literatura
- HINČICA, Libor. Pivní tramvaj K2R-RT. Československý dopravák. 2013, čís. 3, s. 46–52.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra K2R na Wikimedia Commons - Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra K2R.03 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatra K2R-RT na Wikimedia Commons
