Tatra K1
| Tatra K1 | |
|---|---|
| Typ | K1 |
| Výrobce | ČKD Praha, závod Tatra Smíchov |
| Prototyp(y) | 1964–1965 |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 20 400 mm |
| Šířka | 2 500 mm |
| Výška skříně | 3 050 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 49 |
| Míst k stání | 108 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Motory | TE 022 |
| Počet a výkon motorů | 4×40 kW |
| Elektrická výzbroj | odporová |
| Napájecí napětí | 600 V |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatra K1 byl typ dvoučlánkové tramvaje vyrobený československým podnikem ČKD Praha, závod Tatra Smíchov ve dvou prototypech na přelomu let 1964 a 1965. Jednalo se o první českou kloubovou tramvaj, odvozena byla ze standardního vozu Tatra T3. Kvůli problémům s použitou elektropneumatickou výzbrojí zůstalo pouze u prototypů a následovníkem tramvaje K1 se stal sériově vyráběný typ Tatra K2.
Historické pozadí
Vzhledem ke stále větším nárokům na kapacitu tramvají, kterým nemohly samostatné standardní vozy koncepce PCC vyhovět, přistoupil podnik ČKD v roce 1961 k vývoji dvoučlánkové tramvaje označené jako K1,[1] která měla pomoci snížit provozní náklady dopravců.[2] Koncepce takového vozu byla několikrát změněna, nakonec byla, vzhledem k hmotnosti tramvaje, použita elektropneumatická výzbroj; některé prvky tak nebyly ovládány elektricky, ale pomocí stlačeného vzduchu.[1]
Právě ale kvůli problémům s touto výzbrojí se typ K1 do sériové výroby nikdy nedostal, místo toho byly v roce 1966 postaveny dva prototypy tramvaje Tatra K2, mechanicky shodné s modelem K1, ale s klasickou celoelektrickou výzbrojí.[2]
Konstrukce
Tatra K1 byl jednosměrný motorový tramvajový vůz, který byl tvořen dvěma články. Ty byly spojeny kloubovým mechanismem na středním běžném podvozku (bez motorů), průchod byl kryt měchem. V pravé bočnici každého článku se nacházely dvoje čtyřkřídlé skládací dveře ovládané pneumaticky.[1] V interiéru byly laminátové sedačky pro cestující rozmístěny ve třech řadách 2+1, u posledních dveří se nacházelo stanoviště průvodčího, kabina řidiče byla polouzavřená.[3] Vzhled vozu, včetně laminátových čel, byl shodný s tramvají T3 a byl vytvořen výtvarníkem Františkem Kardausem.
Vozová skříň tramvaje byla usazena na třech dvounápravových podvozcích, z nichž první a poslední byly hnací, prostřední, na němž se nacházelo kloubové spojení obou článků, byl bezmotorový. Trakční motory (v každém podvozku dva) byly napájeny přes sadu rozjezdových a brzdových odporů spínaných stykači, tramvaj K1 tak neměla zrychlovač typický pro vozy koncepce PCC.[1] Kromě elektrodynamické brzdy byla tramvaj vybavena pneumatickou kotoučovou brzdou na středním podvozku a rovněž pneumaticky ovládanými čelisťovými brzdami na elektromotorech.[1] Elektrický proud byl z trolejového vedení odebírán pantografem umístěným na střeše předního článku.
Dodávky a provoz tramvají Tatra K1
| Současný stát | Město | Článek | Typ | Roky dodávek | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání |
Poznámky | Zdroj |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Česko
|
Ostrava | článek | K1 | 1965 | 2 | 800, 801 | [1] |
Na přelomu let 1964 a 1965 byly vyrobeny dva prototypy dvoučlánkové tramvaje K1.[3] V roce 1965 byly oba vozy zkoušeny v Praze pod čísly 7000 a 7001 (nebyly majetkem dopravního podniku) a ještě během téhož roku byly odprodány do Ostravy.[4] Na severní Moravu nejprve přišel vůz č. 7001 (v Ostravě dostal č. 801), o něco později i první prototyp č. 7000 (nově č. 800). Ve zkušebním provozu s cestujícími se objevily v prosinci 1965.[1] Problémy však byly s poměrně složitou a nespolehlivou elektropneumatickou výzbrojí, tramvaje K1 tak byly často odstaveny.[2] Vzhledem k nezájmu výrobce, který již začal vyrábět celoelektrické vozy K2, o jejich definitivní zprovoznění, byly obě tramvaje K1 1. října 1968 podniku ČKD vráceny.[1]
Další osud obou vozů K1 se výrazně liší. Zatímco tramvaj č. 801 byla odstavena a využívána jako skladiště (později byla sešrotována), vůz č. 800 byl v ČKD přestavěn na funkční vzorek tramvaje Tatra KT4 (především byla zkrácena karoserie a odstraněn střední podvozek), který byl dále rozsáhle testován. Sešrotován byl v roce 1977.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i K1 [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2009-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČERNÝ, Martin, a kol. Malý atlas městské dopravy 2002. Praha: Gradis Bohemia, 2002. ISBN 80-902791-5-5. S. 68–69.
- ↑ a b MARA, Robert. Tatra T3 1960–2000: 40 let tramvají Tatra T3. Praha: K-Report, 2001. S. 36.
- ↑ BÍLEK, Richard. TRAMVAJOVÉ PROTOTYPY ŘAD T a K [online]. Tram.rusign.com [cit. 2009-09-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Článek o tramvajích K1 (včetně fotografií), prazsketramvaje.cz