Tarbík
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Tarbík egyptský (Jaculus jaculus)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Rod | ||||||||||||
|
Tarbík je české jméno pro všechny rody podčeledi Dipodinae z čeledi tarbíkovitých. Jsou to malí hlodavci, jejichž charakteristickým poznávacím znamením jsou výrazně prodloužené zadní nohy. Devět druhů této podčeledi se vyskytuje v pruhu od Ukrajiny přes Kavkaz a severní Irán až po severovýchodní Čínu; v Africe pak od Senegalu přes Maroko až po Somálsko na jihu.
Pro jednotlivé rody nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako tarbíky.[1]
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Tarbíci jsou malí až středně velcí hlodavci. Mají dlouhý ocas (zpravidla ukončený výraznou štětičkou delších chlupů) a prodloužené zadní nohy, pomocí nichž se většinou pohybují. Při nebezpečí jsou schopni skočit až 3 m.[2] Přední nohy slouží k uchopování a zpracování potravy. Hladká až sametová srst je zbarvena obvykle do béžova až světle hněda.
Tarbíci jsou aktivní především v noci a za soumraku.[2] Živí se především různými semeny trav, hlízami a šťavnatými částmi místních rostlin. Někdy loví i hmyz. Pijí jen minimálně.
Přehled druhů [editovat]
Jako tarbíci se označují celkem 4 rody s 9 druhy[3]
Podčeleď Dipodinae – tarbíci:
rod Dipus – tarbík
- Dipus sagitta – tarbík huňatý – žije od severního Kavkazu přes severovýchodní Irán až po severovýchodní Čínu (Mandžusko),
rod Eremodipus – tarbík
- Eremodipus lichtensteini – tarbík Lichtensteinův – vyskytuje se ve střední Asii v Turkmenistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu,[4]
rod Jaculus – tarbík
- Jaculus blanfordi – tarbík Blanfordův – žijící v Iránu, Pakistánu a Afghanistánu,
- Jaculus jaculus – tarbík egyptský – vyskytující se v pouštních a polopouštních oblastech od Maroka a Senegalu po Irán a Somálsko,
- Jaculus orientalis – tarbík velký – žijící od Maroka po jih Izraele,
- Jaculus turcmenicus – žijící v Turkmenistánu a Uzbekistánu; tento druh není všeobecně uznáván a někteří odborníci jej považují jen za synonymum k Jaculus blanfordi,[5]
rod Stylodipus – tarbík
- Stylodipus andrewsi – tarbík mongolský – vyskytující se v Mongolsku a přilehlých oblastech Číny,
- Stylodipus sungorus – tarbík džungarský – žijící jen v severozápadním Mongolsku,
- Stylodipus telum – tarbík emurančík – žijící od Ukrajiny po Mongolsko.
Zařazení čeledi Paradipodinae [editovat]
Někteří autoři neuznávají podčeleď Paradipodinae a jediného jejího příslušníka zařazují do této podčeledi Dipodinae.[6] V tom případě by sem tedy patřil i
rod Paradipus – frčík
- Paradipus ctenodactylus – frčík hřebenatý – žije od Kazachstánu po Turkmenistán.
Stupeň ohrožení [editovat]
Tarbíci nejsou podle posledních pozorování ohroženi a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh.[7]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Profil taxonu tarbíci – Dipodinae [online]. BioLib, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Profil taxonu tarbíkovití – Dipodidae [online]. BioLib, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online.
- ↑ NOWAK, Ronald M.. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London : Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. [Dále jen NOWAK]. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Rodentia: Diplodidae, s. 1327. (anglicky)
- ↑ NOWAK, s 1338
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell Univesity, [cit. 2012-08-16]. Kapitola Jaculus blanfordi. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mammal Species of the World, 3rd edition [online]. Bucknell Univesity, [cit. 2012-08-16]. Kapitola Dipodinae. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Diplodidae [online]. IUCN, 2008, [cit. 2012-09-08]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1.) Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy [editovat]
- Profil taxonu Tarbíkovití v databázi BioLib
