Tapír indický
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Tapír čabrakový (indický)
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Tapirus indicus (Desmarest, 1819) |
||||||||||||
 rozšíření tapíra indického (zhruba 2003)
|
Tapír čabrakový (Tapirus indicus), někdy též tapír indický, je savec patřící do řádu lichokopytníků, čeledi tapírovitých.
Obsah |
Popis [editovat]
Dospělý jedinec dorůstá až 2,5 m délky a 1 m výšky. Jeho tělo obepíná tlustá kůže a je porostlá krátkou jemnou černou a bílou srstí, podélný pruh bílé srsti většinou pokrývá jeho torzo a zadní část, černou srstí je obrostlý na končetinách a hlavě. Tvarem těla, chůzí a způsobem života se vzdáleně podobá vepři, přestože s ním není geneticky příbuzný. Z jeho velké zužující se hlavy se zužujícími se čelistmi zploštělých zubů přizpůsobených k přežvýkávání potravy a malými, téměř chobůtkovitými ústy, vystupují nosní kosti, vytvářející oporu pro měkké části nosu. Do stran orientované velké černé oči a kratší, zašpičatělé uši, schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě, mu poskytují informace o případném nebezpečí v jeho okolí.
Na zadních nohou mají 3 prsty, z nichž největší je prostřední, na předních pak 4 prsty, na třetím, nejvyvinutějším z nichž je nejlépe patrné kopýtko.
Na rozdíl od tapíra jihoamerického má tapír indický protáhlejší čumák.
Způsob života [editovat]
Tapír čabrakový je býložravec a přežvýkavec. Přes den hledá stín pod porostem keřů a menších stromů, za potravou vyráží až navečer. Tapír žije v menších stádech, můžeme však narazit i na samotáře. Jeho typickým a původním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy, přizpůsobil se ale i na savany porostlé řídkou vyšší vegetací. Tapír indický se vyskytuje v Malajsku a Siamu. Téměř vždy se ale vyskytuje v dosahu vody, v níž dokáží v případě nutnosti výborně plavat. Ve svém teritoriu mají tapíři vyšlapané cesty, po nichž jsou za potravou schopni putovat až do svahů hor. Živí se rostlinnou potravou, skládajících se z listí většinou zemědělských plodin a bylinných výhonků.
Chov v Zoo [editovat]
V Evropských Zoologických zahradách spatříme tohoto tapíra málokdy. Jeho počty v evropských Zoo dosahují kolem 45 jedinců. U nás jsme ho mohli v minulosti vidět např. v Zoo Liberec(chován v letech 1970 - 1976), Zlín-Lešná a Dvůr Králové n.L. a v Zoo Ostrava(1974-1992). V Ostravě a Zlíně došlo k odchovu. V současné době ho chová Zoo Praha.
Rozmnožování [editovat]
Po oplodnění jsou samice tapíra 13 měsíců březí. V jednom vrhu přivedou na svět jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta jsou od narození černobíle pruhovaná a velice hravá. Jejich jídelníček, zpočátku tvořený mateřským mlékem postupně přechází na jejich přirozenou bylinnou stravu. V době jejich největší zranitelnosti ztrácí jejich matka bázlivost a je schopná je ochránit i před většími šelmami. https://www.facebook.com/photo.php?v=516891235019098
Odkazy [editovat]
Zdroje [editovat]
- Bouchner, M.: Kapesní atlas savců, SZN, 1972, 190 str.
