Tanguti
Tanguti nebo Tangutové (tibetsky Miniag, čínsky 党项 pchin-jinem Dǎngxiàng nebo Fan, turecky: plurál → Tangutlar) je název středověkého lidu kteří koncem 9. století založili stát či dynastii Západní Sia, také známý jako Tangutská říše v oblasti současní severozápadní Číny. Čínští historici je tradičně považovali za součást Čchiangského národa, nicméně současná zjištění naznačují genealogické propojení zakladatele státu Li Jüan-chaoa se starověkým lidem Sjen-pejů [pozn. 1] a jeho vládnoucího klanu Tchuo-pa čli Tabgačů.
Obsah |
Původ [editovat]
Tanguti pocházeli z Tibeto-Barmské skupiny. Byli příbuzní Tibeťanů a mluvili Tangutštinou. Čínštími učenci jsou obvykle považováni za následníky „Čchiangů“ nebo „Tang-siangů“ [pozn. 2]. V minulosti byl „Čchiang“ souhrnné označení pro více etnických skupin, včetně Tibeťanů kteří žili v severozápadní Číně. Po založení Tujühunského království (284-670) Sjen-pejy, byly označováni jako „Čchiang Chu“ [1]. Sami si říkali „Mi“, „Minia“, „Miniagové“, ale postupně převládl termín stepních národů Turko-mongolů „Tanguti“. Historické záznamy a nedávné archeologické nálezy prokazují že rodokmen Li Jüan-chaoa a královské rodiny odkazuje na přímou linii Sjen-pejského kmene Tabgačů [2].
Většina populace vyznávala buddhismus. V roce 1227, Tangutké království padlo pod údery Čingischána. Od 16. století byli Tanguti asimilováni Číňany, Mongoly a Tibeťany.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Sjen-pejská kočovní konfederace byla řízena Tchan-š'-chuajem ze Sjen-pejštích (čínsky pchin-jinem xiānbēi, znaky 鮮卑) Mu-žungů. Jeho říše se rozpínala na 7000 km (východ-západ)a zahrnovala všechny země bývalé Siung-nuovská říše. Po rozpadu konfederace se roztříštili na několik částí. Nejvýznamnějšími větvemi byly: Mu-žungové, Tabgačové mongolsky Tchuo-pa, Kitani, Ši-wejové a Žuan-žuané
- ↑ Tang-siangové (čínsky v českém přepisu Tang-siang, pchin-jinem dǎngxiàng, znaky 党项)
Reference [editovat]
- ↑ Lü, Jianfu [呂建福], 2002. Tu zu shi [The Tu History] 土族史. Beijing [北京], Zhongguo she hui ke xue chu ban she [Chinese Social Sciences Press] 中囯社会科学出版社. pp. 283–309.
- ↑ http://www.cnr.cn/nmgfw/lywh/nmfg/200802/t20080229_504720511.html
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- http://www.omniglot.com/writing/tangut.htm
- Poslední práce a dokumenty Xenie Kepping
- http://www.chinaknowledge.de/History/Song/xixia.html
- The Tangut Royal Tombs – Steinhardt, Nancy Shatzman. 1993. The Tangut Royal Tombs near Yinchuan. In Muqarnas X: An Annual on Islamic Art and Architecture. Margaret B. Sevcenko, ed. Leiden: E.J. Brill.
